11 C 234/2021-98 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 42 462 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,57% ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 164 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] [rok], dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno doporučeně. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru byly žalovaným splaceny dne [datum] částka ve výši 2 164 Kč, dne [datum] částka ve výši 4 328 Kč a dne [datum] částka 1 197 Kč. Před zesplatněním celého úvěru vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 497 Kč, přičemž žalobci vzniklo takto právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek 2, 5, 6, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení v délce 30 dnů. V důsledku prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 1 000 Kč. Žalobci vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení v délce 15 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek 2, 3, 4, 5, 6, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 29 462,93 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodě 6.5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění, a to ve výši 0,1% za každý den prodlení, tedy ode dne [datum] až do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústním jednáním soudu se nedostavil. K jednání dne [datum] byla soudu doručena dne [datum] v [údaj o čase] hod. e-mailová omluva a žádost o odročení, z důvodu nemoci syna žalovaného, neboť žalovaný nemá hlídání a je samoživitelem. Tato omluva byla vyhodnocená jako opožděná a neodůvodněná. Soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav. 3. Mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. K akceptaci takto uzavřené smlouvy stranou žalobce došlo oznámením o schválení úvěru ze dne [datum], které bylo žalovanému zasíláno doporučeně spolu se splátkovým kalendářem k této smlouvě. Byla sjednaná celková výše úvěru 24 000 Kč s tím, že celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, dosahovala výše 94 416 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr uhradit ve splátkách ve výši 2 164 Kč měsíčně v počtu 48 splátek s tím, že splátky byly splatné nejpozději k 14. dni každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba dosahovala výše 151,57% ročně. Z bodu 6.1 smlouvy bylo zjištěno, že jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou, kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Z bodu 6.2 smlouvy vyplynulo, že poskytovatel má vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejím prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti se ocitli v prodlení s její úhradou v délce 15 dnů, částku ve výši 200 Kč. Z bodu 6.3 smlouvy bylo zjištěno, že jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kteréhokoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, je poskytovatel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Z bodu 6.5 smlouvy dále vyplynulo, že jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. 4. Z dokladu o vyplacení úvěru a následně soudu předloženého výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce vyplatil žalovanému úvěr na základě smlouvy, a to převodem na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Tato částka byla zaslána na účet žalovaného pod variabilním symbolem [číslo]. 5. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil dne [datum], [datum] a ještě jednou [datum] vždy částku 2 164 Kč a dne [datum] částku ve výši 1 967 Kč Celkem tedy uhradil částku ve výši 8 459 Kč. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému sděleno, že došlo k zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené částky úvěru ve výši 31 959 Kč. K ověřování úvěruschopnosti žalobce předložil prohlášení klienta ze dne [datum], ve kterém žalovaný kromě jiného prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv 3. osobě či státu, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, neuzavírá smlouvu v tísni, stavu nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti a je schopen úvěr řádně a včas splácet, je si vědom, jaká je sjednána výše úroků za úvěr, který má být poskytnut dle smlouvy a souhlasí s ním, považuje jej za přiměřený a bere na vědomí, že se jedná o úvěr od nebankovních subjektů, kdy cena za poskytnutí úvěru od nebankovních subjektů je zpravidla vyšší, než u bank. Soudu byl rovněž předložen předsmluvní formulář, který žalovaný podepsal dne [datum], který obsahoval údaje o věřiteli, klientovi a charakteristiku úvěru. Obsahoval rovněž náklady v případě opožděných plateb, náklady spotřebitelského úvěru samotného. Soudu byla předložena sjetina z internetového bankovnictví žalovaného, ze které bylo zjištěno, že je zaměstnán u [právnická osoba] města Brna, a. s. a jeho příjem dne [datum] měl 16 109 Kč. Soudu byly předloženy záznamy z registru [příjmení], kde žalobce před uzavřením smlouvy s žalovaným ověřoval rovněž jeho úvěruschopnost. Zhodnocení klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že u žalovaného byly zjištěny příjmy ve výši 16 035 Kč měsíčně, výdaje tvoří životní minimum ve výši 3 410 Kč, náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč a dále to, že žalovaný má jednu vyživovací povinnost s tím, že toto dítě žije s ním v domácnosti. Žalovaný prohlásil, že u [právnická osoba] [územní celek], [anonymizováno] pracuje na hlavní pracovní poměr, mzdu pobírá vždy 12. dni v měsíci. Vzdělání má základní s tím, že bydlí u rodičů. Volné zdroje příjmů byly vyhodnoceny částkou 8 625 Kč. 6. Na zjištěný skutkový stav byl soudem aplikován občanský zákoník č. 89/2012 Sb. a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 7. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá půjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Dle § 86 odst. 1 téhož zákona, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující ověření úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané, pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadního dluhu. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže