14 C 125/2021-69 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 33 305,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 22. 10. 2020 do zaplacení. Dle obsahu žalobního návrhu uzavřel žalobce s žalovaným dne 27. 1. 2017 dohodu o uznání dluhu ve znění dodatku ze dne 19. 4. 2017. Žalovaný uznal co do důvodu a výše pohledávku ve výši 34 605,81 Kč a zavázal se ji uhradit ve 116 měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky [číslo] splátky [číslo] žalobce proto dne 13. 10. 2020 odeslal žalovanému oznámení o zesplatnění dluhu a vyzval žalovaného k úhradě do 21. 10. 2020. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. Z dohody ze dne 27. 1. 2017 ve znění dodatku ze dne 19. 4. 2017 uzavřené mezi žalobcem a žalovaným vyplývá, že žalovaný uznal dluh ve výši 34 605,81 Kč z titulu neuhrazených splátek dle smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba]. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla ujednána okamžitá splatnost celého dluhu. Dodatkem ze dne 19. 4. 2017 byl sjednán nový splátkový kalendář ve výši 300 Kč měsíčně. Žalovaný zaplatil celkem částku 1 300 Kč. Dopisem ze dne 13. 10. 2020 žalobce dluh zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě částky 33 305,81 Kč do 21. 10. 2020. Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dopisem ze dne 13. 10. 2020. 5. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Žalovaný dluh uznal. Žalobci tak vzniklo právo na úhradu dlužné částky 34 605,81 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Pokud dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil na dluh pouze částku 1 300 Kč, dluží nadále částku 33 305,81 Kč. 7. Žalovaný neuhradil věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku v prodlení s úhradou dluhu od 22. 10. 2020 a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. S ohledem na skutečnost, že v řízení byl nárok žalobce předloženými důkazy prokázán, uložil soud žalované povinnost uhradit žalobci dlužnou částku s úrokem a úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný a náleží mu právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 1 333 Kč, z odměny za právní zastoupení 1 250 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 3 209 Kč. 10. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.