14 C 189/2021-64 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 600 Kč, úrokem z prodlení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 005,7 Kč a zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 393 Kč. Žalobce v žalobním návrhu uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru dne 29. 3. 2017 [číslo]. Žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč bezhotovostním bankovním převodem, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do 29. 4. 2017. Žalovaný svůj závazek včas nesplatil. Pohledávka byla postoupena na žalobce smlouvou ze dne 8. 8. 2018 s účinností od 6. 9. 2018. Změna věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 21. 9. 2018. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Podáním ze dne 14. 8. 2022 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět pro částku 4 993 Kč představující požadované příslušenství, a to kapitalizovaný úrok ve výši 2 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 393 Kč. Z tohoto důvodu soud postupoval podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu a řízení pro tuto částku zastavil (výrok II.). 3. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaný nevyjádřila, má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil. 4. Po provedení dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. 5. Dne 29. 3. 2017 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou částku spolu s poplatkem za úvěr ve výši 2 600 Kč, tj. celkem částku 12 600 Kč do dne 29. 4. 2017, a to v jediné splátce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právního předchůdce. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2016 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalovaný dosud pohledávku nezaplatil. 6. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný včas nesplnil svou povinnost vrátit tuto částku spolu se sjednaným poplatkem, vyhověl soud žalobě (výrok I.), když žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové částce 1 226 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 800 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobe ve výši 426 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif) s přihlédnutím k poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Zástupci žalobce byla přiznána odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu a 150 Kč za sepsání předžalobní upomínky (§ 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Při stanovení odměny bylo vycházeno z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, že se jedná o skutkově i právně jednoduchou věc, že žalobkyně takovéto žaloby podává k soudu opakovaně ve velkém množství a konečně že se žalovaná strana proti žalobě nijak nebránila. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobce přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení navýšeny o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 8. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty.