14 C 273/2020-42 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou ze dne 20. 4. 2020 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 6 213 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8. 8. 2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dlužná částka představuje neuhrazený úvěr. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobce s tímto postupem souhlasil, přičemž žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Tuto soudní písemnost si žalovaný v úložní době na poště v místě svého bydliště nevyzvedl (fikce doručení podle § 49 odst. 4 o.s.ř. ke dni 23. 5. 2022). Aktivní věcná legitimace žalobce k podání této žaloby vyplývá ze skutečnosti, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2019 mezi [právnická osoba] vries [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně] Smlouva o půjčce byla uzavřena se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa]. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil a má za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 8. 7. 2015 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 900 Kč, který měl být splacen dne 7. 8. 2015. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, tak jak vyplývá z výpisu z bankovního účtu věřitele, avšak půjčené finanční prostředky nevrátil. Předmětem žaloby je tedy pohledávka skládající se z nesplaceného úvěru ve výši 4 900 Kč, a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 313 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem zjišťována z veřejně dostupných databází jako je ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě těchto skutečností nedošlo k pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku jako smlouva [číslo] dne [datum], a to v souladu s čl. 3 Smlouvy. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.pujckomat.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Tyto údaje jsou součástí smlouvy o úvěru. Po ověření údajů zadaných žalovaným na webových stránkách zaslal původní věřitel na e-mailovou adresu a na telefonní číslo, které žalovaný uvedl při registraci, přihlašovací údaje do klientské zóny, každý údaj zvlášť, a to jednak jedinečné klientské číslo a dále také heslo pro vstup. Po registraci a kontrolním úkonu byl žalovanému umožněn vstup do uživatelského účtu, poté co zadal jedinečné údaje, a to kombinaci klientského čísla a hesla. Tím byla registrace dokončena a žalovaný mohl žádat o poskytnutí konkrétního úvěru přes uživatelský účet v prostředí klientské zóny na webovém rozhraní věřitele. Žalovaný potvrdil podání žádosti kliknutím. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne 18. 11. 2019. Zaslání předžalobní výzvy bylo prokázáno dokladem o odeslání. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Požadovaný zákonný úrok z prodlení je v souladu s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., přičemž za první den prodlení je nutno považovat datum 8. 8. 2015, tedy následující den po splatnosti úvěru. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., a přiznal úspěšnému žalobci náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (3× 200 Kč) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, 3 paušální částky po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a), shora citované vyhlášky, a DPH 21 %.