29 C 196/2021-78 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to k pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je [anonymizováno]: [anonymizováno], vše k. ú. [obec] u [obec] (dále jen předmětné nemovitosti). Navrhla zrušení podílového spoluvlastnictví, dále, aby nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví, dále, aby byla zavázána vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 586 580 Kč, kdy tato částka vyplývá ze znaleckého posudku, který soudu doložila. Žalobu odůvodnila tím, že spolu s žalovaným jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, žalobkyně s podílem o velikosti 2/3, žalovaný s podílem o velikosti 1/3. V předmětné nemovitosti bydlí dále dcera účastníků a matka žalobkyně, které svědčí doživotní věcné břemeno užívání. Jedná se o nemovitosti, které byly po generace ve výlučném vlastnictví rodiny žalobkyně, žalovanému byl žalobkyní darován podíl o velikosti 1/3. S žalovaným se snažila na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodnout, k dohodě však nedošlo. Má za to, že je na místě přikázat předmětné nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví, a to zejména z následujících důvodů: žalovaný přibližně 10 let užívání předmětných nemovitostí ničeho nehradil (od roku 2009 do roku 2018) a to ani částečně, veškeré částky za spotřebované služby a další výdaje hradila ze svých příjmů žalobkyně, na úhradu za spotřebované služby začal žalovaný přispívat cca před čtyřmi lety, v současné době hradí za spotřebované služby měsíčně pouze částku 1 140 Kč. Na případných nedoplatcích za služby, úhradě daně z nemovitosti či jiných platbách se žádným způsobem nepodílí, žádné rekonstrukce na nemovitých věcech neprovádí. Pokud žalovaný argumentuje, odstěhováním žalobkyně z předmětné nemovitosti, pak k tomu je třeba uvést, že soužití s žalovaným se stalo pro žalobkyni neúnosné, neboť ve velké míře požíval a požívá alkoholické nápoje, žalobkyni, její matku, fyzicky napadal, starší dceru [jméno] psychicky týral, do nemovitosti byla opakovaně přivolána hlídka PČR, s žalovaným byla vedena přestupková řízení, dcera [jméno] musela vyhledat pomoc odborného lékaře, uvažovala o sebevraždě, žalobkyně a starší dcera [jméno] se proto raději z nemovité věci odstěhovaly. K argumentaci žalovaného, že v předmětné nemovitosti bydlí s mladší dcerou [jméno] a že on ani dcera nemají žádného jiného bydlení, je třeba uvést, že pro případ, že nemovitost by byla přikázána do vlastnictví žalobkyně, tato hodlá zachovat stav, kdy v předmětné nemovitosti bude i nadále bydlet mladší dcera [jméno] i matka žalobkyně. Žalobkyně má naopak za to, že je žádoucí, aby se žalovaný odstěhoval už jen z důvodu, že mezi ním a dcerou [jméno] vznikl jakýsi nezdravý vztah soužití otce s 29tiletou dcerou, která by se měla naopak osamostatnit, namísto toho, aby pečovala o svého otce, který je zdravý a soběstačný a schopný se o sebe postarat sám. Mladší dcera [jméno], která s žalovaným v předmětné nemovité věci žije, je dle názoru žalobkyně pod nezdravým vlivem žalovaného a žalovaným je a i v minulosti byla značně manipulována. Další důvody k přikázání věci do vlastnictví žalobkyně je, že žalobkyně je majoritním spoluvlastníkem, k tomu odkázala na příslušnou judikaturou (čl. 68), dále, že žalobkyně má tzv. lepší solventnost, když u posledního jednání prokázala dispozici vlastními finančními prostředky oproti nutnosti opatření prostředků úvěrem od třetí osoby, prokázala, že finanční prostředky k vyplacení má již k dispozici na bankovním účtu, k tomu rovněž odkázala v uvedeném podání na judikatu. Dále poukázala na to, že přikázáním nemovitostí do svého vlastnictví bude moci předmětné nemovitosti plnohodnotně užívat a zajistit tak lepší péči o svoji matku, neboť v současné době se žalobkyně bojí v předmětných nemovitých věcech setrvávat ve večerních či nočních hodinách s ohledem na svoje zdraví, dále uvedla, že v současné době nemá v jiném místě právně zajištěno bydlení a není vlastníkem jiné nemovitosti. Dále na podporu svého návrhu uvedla, že předmětné nemovité věci byly po generace majetkem rodiny žalobkyně, a proto by soud měl k této skutečnosti přihlédnout, rovněž k tomuto odkázala na judikaturu. V poslední řadě uvedla, že by soud měl přihlédnout i ke kritériu zásluhovosti na pořízení věci, to je k tomu, že žalovaný id. 1/3 nemovitých věcí obdržel darem od žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 10. 11. 2021 (čl. 18), dále u jednání soudu dne 16. 6. 2022 (čl. 50) a v závěrečném návrhu. S žalobou souhlasil potud, pokud se jedná o zrušení předmětného podílového spoluvlastnictví, se kterým souhlasil. Dále ve shodě s žalobkyní uvedl, že předmětné nemovité věci nelze reálně rozdělit. Nesouhlasil však se způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví, když žádal přikázání předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví s tím, že vyplatí žalobkyni vypořádací podíl. V odůvodnění svého návrhu uvedl zásadní zásluhu žalovaného na získání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, včetně vyplacení darovaného podílu na nemovitostech bratru žalobkyně [jméno] [příjmení] z vlastních finančních prostředků, dále rozsáhlou rekonstrukci společných nemovitostí za prostředky žalovaného a nakonec i mnohaletou péči o nemovitosti, jak v době, kdy je užíval spolu s žalobkyní, tak však zejména v období, kdy žalobkyně nemovitost opustila a o její stav nejevila žádný zájem. Rovněž poukázal na skutečnost, že v domě žije nepřetržitě s dcerou [jméno], se kterou sdílí rodinnou domácnost, že on ani dcera nemají možnost jiného bydlení, dále žalobkyně sama již více jak 10 let bydlí u svého nového partnera v [obec]. Je schopen a připraven žalobkyni v přiměřené lhůtě vyplatit vypořádací podíl, když má sjednány úvěrové smlouvy. Pokud jde o placení nákladů za užívání nemovitostí, žádal žalobkyni, aby veškeré platby inkasa převedla na něj, to odmítla, až od roku 2018 předala žalovanému předepsanou částku, kterou žádá hradit, včetně čísla účtu. K rekonstrukci nemovitosti uvádí, že prostředky, které na ni byly použity, byly výlučně jeho, a to ve výši 320 000 Kč, které získal darem od rodičů. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že se z nemovitosti musela odstěhovat pro neúnosnost soužití, uvedl, že je pravdou, že docházelo v době rozvodu k různým potyčkám, dokonce zasahovala i policie, nikoliv však pouze z podnětu žalobkyně, bylo to i opačně. Pokud jde o soužití s dcerou [jméno], uvedl, že toto soužití nepovažuje za nezdravé, naopak je to dcera, která pečuje o babičku, nikoliv žalobkyně. V závěrečném návrhu však žalovaný uvedl, že dcera účastníků pečuje o babičku pouze částečně. 3. Žalovaný se původně v rámci vyjádření se k žalobě domáhal tzv. širšího vypořádání a domáhal se, aby soud uložil žalobkyni zaplatit žalovanému částku 400 000 Kč. Tento návrh však podáním ze dne 19. 4. 2022 (čl. 43) vzal zpět, v této části tak bylo řízení zastaveno tak, jak je uvedeno ve výroku IV rozsudku. 4. Dokazování soud provedl listinnými důkazy, výslechy účastníků a dále vyšel ze shodných tvrzení účastníků. 5. Mezi účastníky nebylo sporné, a vyplývá to dále z výpisu z katastru nemovitostí (čl. 74), že jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, žalobkyně je spoluvlastníkem 2/3 předmětných nemovitostí a žalovaný 1/3 předmětných nemovitostí. Dále mezi účastníky nebylo sporné a rovněž to vyplývá z předmětného výpisu z katastru nemovitostí, že předmětné nemovitosti zatěžuje věcné břemeno užívání ve prospěch [jméno] [příjmení], matky žalobkyně, které bylo zřízeno smlouvou o věcném břemeni ze dne 25. 2. 1994, tato skutečnost dále vyplývá ze smlouvy o zřízení věcného břemene sepsané formou notářského zápisu ze dne 25. 2. 1994 (čl. 20 – čl. 21). 6. Z výše uvedeného notářského zápisu ze dne 25. 2. 1994, NZ [číslo], [spisová značka], dále vyplývá, že tímto zároveň byla uzavřena darovací smlouva, jejímiž účastníky byla [jméno] [příjmení], matka žalobkyně, [jméno] [příjmení], bratr žalobkyně, a oba účastníci. Do uzavření této darovací smlouvy žalobkyně byla spoluvlastníkem 1/3 předmětných nemovitostí, kterou nabyla v dědickém řízení, matka žalobkyně a bratr žalobkyně byli vlastníky každý id. 1/3 předmětných nemovitostí. Uvedenou smlouvou žalobkyně svou 1/3 darovala žalovanému svému tehdejšímu manželovi, matka žalobkyně a bratr žalobkyně darovali uvedenou smlouvou každý svou 1/3 žalobkyni. Z notářského zápisu dále vyplývá, že zjištěná cena předmětných nemovitostí činila ke dni uzavření smlouvy dle znaleckého posudku 264 836 Kč. 7. Žalovaný v řízení tvrdil, že smlouva byla sice koncipována jako darovací, nicméně ve skutečnosti za svou 1/3 na předmětných nemovitostech zaplatil bratru žalobkyně po sepsání notářského zápisu 80 000 Kč. Tato skutečnost byla prokázána jednak výpovědí žalovaného a dále čestným prohlášením sepsaným a podepsaným dne 3. 12. 2007, ve kterém tuto skutečnost výslovně prohlásil žalovaný a rovněž bratr žalobkyně [jméno] [příjmení], výslovně stvrdil, že částku 80 000 Kč po sepisu notářského zápisu částku 80 000 Kč převzal dne 25. 2. 19