29 C 4/2022-42 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 24 000 Kč s příslušenstvím, nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a dále částku 6 840 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o zápůjčce, na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet číslo [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve třech měsíčních splátkách dle smlouvy o zápůjčce s datem poslední splátky 25. 8. 2019, žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. K zesplatnění poskytnuté zápůjčky nedošlo, jelikož žalovaný se dostal do prodlení se všemi zbylými splátkami. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si parametry smlouvy, vyplnil žádost, zadal své údaje, tímto učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy, potvrdil seznámení se s Všeobecnými obchodními podmínkami a smlouvou. Smlouva o zápůjčce byla podepsána elektronicky, a to pinem, který [právnická osoba] [anonymizováno] zasílá na klientem uvedené telefonní číslo, žalobce má za to, že se jedná o prostý elektronický podpis, smlouvu je třeba považovat za uzavřenou v písemné podobě. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady v souvislosti s písemnými výzvami ve výši 2 500 Kč. Pokud by soud neuznal nárok žalobce z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud přiznal tento nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce dále požaduje smluvní pokutu ve výši 6 840 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce v řízení tvrdil, že žalovanému zaslal smluvenou částku úvěru 15 000 Kč na jeho bankovní účet. Dále tvrdil, že žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas, že byl v prodlení se zbylými splátkami a do dne žaloby neuhradil úvěr v celé výši. Z toho není zřejmé, za žalovaný plnil částečně, či vůbec, a to ani přes výzvu žalobce k doplnění tohoto tvrzení v předvolání k jednání. Jedná se o základní skutkové tvrzení, bez kterého nelze určit oprávněnost žalobního nároku. Dále žaloba neobsahovala skutková tvrzení o tom, zda a konkrétně jakým způsobem původní věřitel zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného, neunesení břemene tvrzení a důkazního v tomto smyslu má obecně za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 4. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce. 5. Žalobci se v řízení nepodařilo prokázat uzavření tvrzené smlouvy. Z žádné předložené listiny, zejména z Všeobecných obchodních podmínek, z upomínek a výzev k úhradě, ze smlouvy o půjčce, ani z dalších nevyplývá přesvědčivě, že tvrzená smlouva byla skutečně uzavřena ze strany žalovaného, smlouva ani obchodní podmínky nejsou žalovaným podepsány, z žádné z předložených listin přesvědčivě nevyplývá, že by se žalovaný se smlouvou a podmínkami smlouvy seznámil, vyslovil s nimi souhlas a zároveň je prokazatelně podepsal (například kvalifikovaným elektronickým podpisem s platným certifikátem). Z tvrzení žalobce nevyplývá, jakým způsobem byla ověřována totožnost žalovaného. Žalobcem předkládané a také jím vyhotovené listiny, které sice obsahují údaje žalovaného, nemohly spornou skutečnost prokázat, není z nich seznatelná vůle samotného žalovaného smlouvu uvedeného obsahu uzavřít. Z předložených listin žádným způsobem nevyplývají tvrzení žalobce, že žalovaný skutečně na označených webových stránkách o úvěr požádal, seznámil se s listinami, učinil návrh na uzavření smlouvy, odsouhlasil znění smlouvy, že mu byl poskytnut elektronický pin, který použil k potvrzení smlouvy. Ani skutečnost, že ze zprávy banky vyplývá, že žalovanému byla žalobcem zaslána na účet tvrzená částka 15 000 Kč neprokazuje tvrzené uzavření smlouvy s uvedeným obsahem. Žalobce tak neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní k uzavření předmětné smlouvy o úvěru. 6. Ze zprávy banky [příjmení] [příjmení] vyplývá, že na účet žalovaného byla zaslána tvrzená částka 15 000 Kč žalobcem tvrzeného dne 27. 5. 2019. Pokud jde o nárok žalobce na zaplacení této částky z titulu bezdůvodného obohacení, pak tomuto požadavku nemohlo být ze strany soudu vyhověno s ohledem na výše uvedenou absenci tvrzení, zda a jaká částka byla ze strany žalovaného z poskytnutých 15 000 Kč žalobci vrácena. 7. Skutková tvrzení a důkazy k prokázání sporných tvrzení, chybějící skutková tvrzení dle výše uvedeného, mohl žalobce předložit jen do skončení koncentrace řízení ve smyslu § 118 odst. 1 o. s. ř. Poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poskytuje soud jen účastníkům nebo jejich zástupcům přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, účastník, který z jednání soudu nezúčastnil, byť se z něho řádně omluvil, podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2002, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost podle § 118 a odst. 1, 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání. Při jiném úkonu soud poučeně povinnost tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníků, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 3. 2003 sp. zn. 29 Odo 715/2002. 8. S ohledem na neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního, jak bylo výše podrobně popsáno, nezbylo, než žalobu zamítnout v plném rozsahu. 9. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně procesně úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nežádal a dle obsahu spisu mu ani žádné náklady řízení nevznikly.