33 C 111/2022-28 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou dne 21. 2. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 530 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení od 3. 12. 2021 do zaplacení s tím, že dne 2. 12. 2021 při jízdě metrem - linkou B veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobcem se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobce požadoval jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které ovšem žalovaný nezaplatil. 2. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů v podobě zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] předžalobní upomínky ze dne 9. 2. 2022 a potvrzení o odeslání písemnosti zjistil následující skutkový stav. Žalovaný se dne 2. 12. 2021 v 12:54 hod. na výzvu kontrolora [anonymizována tři slova] [právnická osoba] neprokázal platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu linky [anonymizována dvě slova], kdy kontrola proběhla na zastávce [anonymizováno] v [obec], kde byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaný jízdné v částce 30 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatil. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky právním zástupcem žalobce. 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu s ohledem na jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), vzniká smlouvou o přepravě osoby cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho přepravce přepravil do místa určení řádně a včas. Toto ustanovení představuje vzhledem ke specifičnosti jednotlivých oborů přepravy pouze základní ustanovení pro přepravu osob. Dle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní přepisy, zejména přepravní řády a tarify. V daném případě se přitom jedná o zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášku č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a Smluvní přepravní podmínky [anonymizováno] ve spojení s tarifem. Ve smyslu § 2550 občanského zákoníku vzniklo smlouvou o přepravě osoby žalovanému právo, aby ho [ulice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], přepravce, ve shora uvedeném dni přepravil do místa určení řádně a včas a žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci stanovené jízdné. Vzhledem k tomu, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost zaplatit jak jízdné ve výši 30 Kč, tak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Nárok žalobce v případě linky [anonymizována dvě slova] vychází z § 37 odst. 5 písm. b), c) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dále z § 7 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] ve spojení s tarifem. 5. Žalovaný neuhradil žalobci dluh, je tak ve smyslu § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po sepsání zápisu o přepravní kontrole v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Protože řízení ve věci bylo zahájeno po 1. 7. 2014 a jsou splněny předpoklady stanovené § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, postupoval soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení podle citovaného ustanovení. Žalobci tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, náhrada nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby ve výši 3x 200 Kč, tj. 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3x režijní paušál 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 1 489 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobci nahradit k rukám právního zástupce žalobce. 7. Ke splnění uložené povinnosti byla žalovanému v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta v trvání tří dnů.