33 C 141/2022-40 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou soudu dne 6. 12. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnosti zaplatit žalobci částku 14 949 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný dne 20. 10. 2019 v 16:10 hodin, v obchodním domě [anonymizována dvě slova] v ulici [adresa] v [obec], odcizil lahve s alkoholem, jež uložil ve své tašce. U pokladen se o tuto tašku začal přetahovat se zaměstnankyní, paní [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozená“), kterou odhodil na zeď, čímž jí způsobil zranění na zádech. Z titulu zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem vyplatil žalobce poškozené pojistné plnění ve výši 14 949 Kč, které sestává z náhrady za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti v částce 10 949 Kč, z bolestného v částce 3 750 Kč a z nákladů spojených s léčením v částce 250 Kč. V důsledku uvedeného vznikl žalobci nárok na zaplacení toho, co za žalovaného, jakožto škůdce, plnil, tedy nárok na zaplacení částky ve výši 14 949 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k plnění předžalobní upomínkou ze dne 8. 9. 2021. Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. S ohledem na prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky nárokuje žalobce též zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobce nerozporoval, neuvedl, že by dlužnou částku byť jen zčásti uhradil. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 20. 7. 2022. Předvolání k jednání spolu se žalobou bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 7. 7. 2022 dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, žalobce se z účasti na jednání omluvil, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze záznamu o úrazu poškozené ze dne 20. 10. 2019 u zaměstnavatele [právnická osoba] soud zjistil, že se pokusila zadržet zloděje, který do ní strčil a způsobil ji poranění zad. Z lékařské zprávy ze dne 23. 10. 2019 a ze dne 25. 10. 2019 soud zjistil, že poškozená byla poraněna v dolní části zad, v důsledku kterého měla přetrvávající bolesti. Z posudku o bolestném vypracovaném [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 18. 12. 2019 soud zjistil, že poškozená utrpěla v důsledku úderu o zeď pohmoždění křížové oblasti beder, léčení trvalo od 23. 10. 2019 do 8. 11. 2019. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 18. 12. 2019 bylo zjištěno, že za posudek o bolestném ošetřující praktický lékař vyúčtoval 250 Kč. Z potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 22. 4. 2020 soud zjistil, že pracovní neschopnost trvala od 29. 10. 2019 do 8. 1. 2019. Z listiny s názvem náhrada ztráty výdělku ze dne 17. 1. 2020 soud zjistil, že částka, kterou měl žalobce vyplatit poškozené, byla vyčíslena na 14 949 Kč a sestává z náhrady za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti v částce 10 949 Kč, z bolestného v částce 3 750 Kč a z nákladů spojených s léčením v částce 250 Kč. Z hlášení pojistné události ze dne 17. 1. 2020 bylo zjištěno nahlášení pojistné události žalobci zaměstnavatelem poškozené. Z potvrzení o přijatém oznámení ze dne 12. 3. 2020 soud zjistil, že poškozená oznámila Policii České republiky, že došlo v důsledku krádeže věci v obchodním domě [anonymizována dvě slova] k jejímu zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Z rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 19. 5. 2020, č.j. 12 T 154/2019-120 soud zjistil, že byl žalovaný za odcizení lahví s alkoholem dne 20. 10. 2019 v 16:10 hodin, v obchodním domě [anonymizována dvě slova] v ulici [adresa] v [obec], pravomocně odsouzen. Předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2021 bylo prokázáno, že žalobce žalovaného vyzval k zaplacení částky ve výši 14 949 Kč před podáním žaloby, k výzvě byla přiložena kopie vrácené obálky. Právní zástupce žalobce žalovaného vyzval dále výzvou ze dne 8. 9. 2021, k výzvě byla přiložena kopie vrácené obálky. <i>4. Podle § 269 odst. 1 zákona č. 262/2005 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.</i> <i>5. Podle § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 125/1993 Sb. (dále jen„ vyhláška“) jsou zaměstnavatelé zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění") pojištěny u Kooperativy, pojišťovny, a. s .</i> <i>6. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky má zaměstnavatel právo, aby za něho pojišťovna příslušná podle § 1 (dále jen "pojišťovna") nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce.</i> <i>7. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky, pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá.</i> 8. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný dne 20. 10. 2019 v 16:10 hod. při páchání přečinu krádeže zranil poškozenou, která byla v důsledku zranění léčena a v pracovní neschopnosti. Svým jednáním žalovaný způsobil škodu ve výši 14 949 Kč, která sestává z náhrady za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti v částce 10 949 Kč, z bolestného v částce 3 750 Kč a z nákladů spojených s léčením v částce 250 Kč S ohledem na skutečnost, že žalovaný škodu způsobil v pracovní době při výkonu zaměstnání poškozené, odpovídal za škodu zaměstnavatel poškozené, společnost [právnická osoba], a to dle § 269 odst. 1 zákoníku práce. K náhradě škody za zaměstnavatele byl povinen dle § 2 odst. 1 vyhlášky žalobce a vznikl mu tak v souladu s § 11 odst. 1 vyhlášky nárok vůči žalovanému na regresivní úhradu této částky. Žalobce se tak oprávněně po žalovaném domáhá úhrady částky 14 949 Kč. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby ve výši 3x 1 700 Kč, tj. 5 100 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), 3x režijní paušál 300 Kč, tj. 900 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. V souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží žalobci z odměny a náhrad 21% DPH, tj. částka 1 260 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 8 060 Kč a tuto je žalovaný povinen nahradit k rukám právního zástupce žalobce. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v trvání tří dnů v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř.