33 C 211/2022-38 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 28. 2. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s 10% zákonným úrokem z prodlení od 27. 7. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že nabyl pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 11. 2021 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a původním věřitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 26. 5. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který byl žalovaný povinen vrátit do dne 26. 7. 2019. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do sjednaného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 26. 5. 2019. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo], jako variabilní symbol si strany zvolily rodné číslo žalovaného. Žalovaný úvěr dosud nevrátil. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo zjištěno, žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil. 3. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy, které předložil žalobce, a dále zprávou banky, kterou si vyžádal soud. Na základě provedeného dokazování soud nevzal za prokázané tvrzení žalobce o tom, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, na základě které měl původní věřitel poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Žádný z předložených důkazů, a to potvrzení o provedené platbě, předžalobní výzva, podací lístek, smlouva o postoupení pohledávek vč. příloh, oznámení o postoupení pohledávky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, listina nazvaná smlouva o spotřebitelském úvěru, ani listina zaslaná soudu na žádost bankou, nesvědčí o tom, že tvrzená smlouva byla skutečně účastníky uzavřena. Smlouva není žalovaným podepsána, z žádné z předložených listin přesvědčivě nevyplývá, že by se žalovaný se smluvní dokumentací seznámil, vyslovil s ní souhlas a zároveň ji prokazatelně podepsal (například kvalifikovaným elektronickým podpisem s platným certifikátem nebo alespoň původním věřitelem prokazatelně odeslaným sms kódem). Žalobcem předkládané a také jím vyhotovené listiny, které sice obsahují údaje žalovaného, nemohly takovouto skutečnost prokázat, není z nich seznatelná vůle samotného žalovaného smlouvu uvedeného obsahu uzavřít. Z předložených listin žádným způsobem nevyplývá, že žalovaný skutečně požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím komunikace na dálku na tvrzených webových stránkách, že by se na ně zaregistroval či obdržel smluvní dokumentaci. A to i přesto, že ze zprávy banky vyplývá a bylo prokázáno, že jako majitel tvrzeného účtu s číslem [bankovní účet] v uvedeném období byl veden žalovaný. Tato skutečnost však není dostatečným důkazem toho, že předmětnou smlouvu uzavřel žalovaný. Žalobce tak neprokázal žalobní tvrzení a neunesl důkazní břemeno ohledně uzavření tvrzené předmětné smlouvy o úvěru. 4. Ze zprávy banky ze dne 16. 9. 2022 bylo prokázáno, že účet [bankovní účet] byl v rozhodném období veden na jméno žalovaného. Z potvrzení o platbě bylo prokázáno, že na tento účet byla dne 26. 5. 2019 připsána částka 10 000 Kč, a to od právního předchůdce žalobce. Na straně žalovaného tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobci, jehož aktivní legitimace je dána smlouvou o postoupení pohledávek, obdrženou částku 10 000 Kč zpět. V prodlení se zaplacením částky je žalovaný od 14. 12. 2021, neboť k zaplacení dluhu byla vyzván předžalobní výzvou odeslanou dne 3. 12. 2021, která byla doručena v souladu s § 573 občanského zákoníku, a to ve lhůtě tří pracovních dnů od doručení předžalobní výzvy. Třídenní lhůta stanovená žalobcem k plnění tak žalovanému uplynula dnem 13. 12. 2021 a ode dne následujícího je se zaplacením dluhu v prodlení. V souladu s § 1970 občanského zákoníku tak soud přiznal žalobci právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 10 000 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení. Výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a procesně převážně úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Protože splněny předpoklady stanovené § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), kdy jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, postupoval soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení podle citovaného ustanovení. Žalobci tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, náhrada nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby ve výši 3x 200 Kč, tj. 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka), 3x režijní paušál 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 1 489 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobci nahradit, a to k rukám právního zástupce žalobce. 6. Lhůta ke splnění povinnosti uložené ve výroku I. a III. byla stanovena v trvání tří dnů, v souladu s § 160 o. s. ř.