34 C 196/2022-39 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.840 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] v částce 105 Kč. V žalobě uvedl, že uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla. Žalovaná se zavázala hradit roční pojistné 4.236 Kč, avšak pojistné za období od [datum] do [datum] neuhradila. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné a dvakrát upomínací poplatek ve výši 300 Kč. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Žalovaná skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila, předložené listinné důkazy nevyvrátila. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, má se proto za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Skutková zjištění učinil soud z listinných důkazů. Z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovanou vyplývá, že předmětem pojištění bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, žalovaná se zavázala hradit roční pojistné, a to v částce 4.236 Kč, žalovaná neuhradila celkem žalobci částku 1.149 Kč, kdy tato částka je tvořena neuhrazeným pojistným za období od [datum] do [datum]. Zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaná dlužné pojistné neuhradila, je v prodlení s úhradou pojistného a žalobci tak vzniklo právo na úrok z prodlení, který byl však žalobcem požadován pouze z období od [datum] do [datum] a představuje částku 65 Kč. Dle ustanovení § 2758 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Žalovaná neuhradila věřiteli dluh, je tak v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na skutečnost, že v řízení byl nárok žalobce předloženými důkazy v uvedeném rozsahu prokázán, uložil soud žalované povinnost uhradit žalobci dlužnou částku s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ohledně částky 691 Kč s úrokem z prodlení ve výši 40 Kč soud žalobu zamítl. Ohledně částky 600 Kč žalobce uvedl, že se jedná o poplatky za upomínání. Dle ustanovení čl. 12 odst. 11 všeobecných pojistných podmínek však má žalobce v případě nezaplacení pojistného právo na úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním pojistného. Nárok žalobce na úhradu poplatků z tohoto ustanovení nevyplývá, stejně tak jako případný způsob stanovení jejich výše. Pokud žalobce požaduje úhradu poplatků ve výši prakticky jím nahodile stanovené namísto skutečných nákladů spojených s vymáháním pojistného, nelze takovému návrhu vyhovět (skutečné vynaložení nákladů spojených s vymáháním není žalobcem tvrzeno). Na tomto závěru nemění ničeho ani skutečnost, že žalobce si sám takové poplatky uvede v jím vystavené listině nazvané bilance pojistné smlouvy či v sazebníku poplatků. Dále byla zamítnuta částka požadovaného dlužného pojistného, ve výši přesahující poměrnou částku za předmětné období. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 62 % předmětu řízení, neúspěšný ohledně 38 % předmětu řízení. Za této situace náleží žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 24 %. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1.489 Kč, jelikož žalobci náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 24 %, přiznal mu soud na náhradě nákladů řízení částku 357,36 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.