34 C 214/2022-41 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.516 Kč s úroky z prodlení z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému s tím, že žalovaný se v [obec] dne [datum] v při kontrole na lince [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne [datum]. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil. Žalobce tvrdí a [anonymizováno 7 slov] [číslo] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno], přepravce, shora uvedeného dne přepravil do místa určení řádně a v čas za stanovené jízdné. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena přepravcem na žalobce. Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu. Soud shledal žalobní návrh důvodným. Dle § 760 občanského zákoníku vzniká smlouvou o přepravě osob cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho přepravce přepravil do místa určení řádně a v čas. Toto ustanovení představuje vzhledem ke specifičnosti jednotlivých oborů přepravy pouze základní ustanovení pro přepravu osob. Dle § 722 občanského zákoníku podrobnější úpravu osobní přepravy stanový zvláštní přepisy, zejména přepravní řády a tarify. Dle ustanovení § 1 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), tento zákon upravuje podmínky pro provozování drah dle písm. a) tohoto zákona, pro provozování drážní přepravy na těchto drahách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojená. Dle § 37 odst. 1 písm. d) zákona o drahách, je průvodčí drážního vozidla (pověřená osoba) oprávněn uložit cestujícímu (žalované) který se neprokázal platným jízdním dokladem zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Dle § 37 odst. 6 zákona o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1.500 Kč. Žalovaný cestoval bez platné jízdenky (prokázáno uvedeným zápisem o přepravní kontrole), na výzvu pracovníka [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s. přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč a jízdné 16 Kč nezaplatil. Žalovaný neuhradil věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po sepsání zápisu v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka přepravce byla postoupena na žalobce. S ohledem na skutečnost, že v řízení byl nárok žalobce předloženými důkazy prokázán, uložil soud žalovanému povinnost uhradit žalobci dlužnou částku s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle nějž soud úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených v plné výši. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč. Náklady právního zastoupení neshledal soud účelnými. Žalobce je zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] za situace, kdy žalobce je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je [právnická osoba], jejímž jediným akcionářem je právě zástupce žalobce. Dle názoru soudu tedy představuje zastoupení pouze prostředek k účelovému navýšení pohledávky o náklady soudního řízení. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.