34 C 75/2022-100 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal žalobou ze dne [datum] ve spojení s rozšířením žaloby ze dne [datum] vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 125.968,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44.845,82 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 81.122,68 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdí, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13.1.2009, č.j. 37 Cm 121/2008-28, byla žalobci, žalovanému a dalším dvěma osobám uložena společná a nerozdílná povinnost uhradit [právnická osoba] pivovar [právnická osoba] (dnes [právnická osoba]) částku ve výši 377.905,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně za dobu od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 69.574 Kč. K vymožení uvedené pohledávky bylo v minulosti vedeno exekuční řízení, vůči žalobci však žádná částka vymožena nebyla, vůči žalovanému byla vymožena částka 7.149 Kč. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalobce a povoleno jeho oddlužení. Ke dni [datum] bylo na předmětnou pohledávku žalovaným uhrazeno 170.814,32 Kč. Žalobce a žalovaný vystupují vůči předmětné pohledávce jako spoluručitelé. Třetina původní jistiny ve výši 377.905,50 Kč představuje částku 125.968,50 Kč, žalovaný na jistinu v insolvenčním řízení uhradil 170.814,32 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši [číslo] nárokuje vůči žalovanému. Podáním ze dne [datum] žalobce rozšířil žalobu, když uvedl, že na pohledávku věřitele již uhradil 295.832,57 Kč, čímž uhradil celý svůj díl jistiny i celý díl jistiny žalovaného. Celkem žalobce vůči žalovanému požaduje částku 125.968,50 Kč. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil, zásilky soudu si nepřebíral, adresa žalovaného je adresou ohlašovny městského úřadu. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaný na výzvu soudu nereagoval, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil. Z listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. Rozsudkem pro zmeškání Městského soudu v Praze ze dne 13.1.2009, č.j. [číslo jednací], byla žalobci, žalovanému, [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [právnická osoba] uložena společně a nerozdílně povinnost uhradit [právnická osoba] pivovar [právnická osoba] (dle výpisu z obchodního rejstříku dnes [právnická osoba]), částku 377.905,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení v částce 69.574 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dle sdělení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla v exekučním řízení vymožena částka 7.149 Kč, která byla započtena na náklady soudního exekutora. Dle obsahu insolvenčního návrhu ze dne [datum], podaného dne [datum], podal tento návrh žalobce ke Krajskému soudu v Brně a domáhal se povolení oddlužení. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalobce a povoleno oddlužení žalobce. [právnická osoba], dle obsahu přihlášky pohledávky přihlásila pohledávku v insolvenčním řízení v celkové výši 1.351.807,36 Kč. Dle přehledu stanovisek dlužníka ze dne [datum] nebyla pohledávka žalobcem jakožto dlužníkem popřena. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], bylo schváleno oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty. Dle obsahu zprávy o plnění oddlužení žalovaným ze dne [datum] byla na pohledávku společnosti [právnická osoba], uhrazena celkem částka 170.814,32 Kč. Dle obsahu zprávy o plnění oddlužení žalovaným ze dne [datum] byla na předmětnou pohledávku uhrazena celkem částka 295.832,57 Kč. Dle ustanovení § 1872 odst. 1 občanského zákoníku je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Dle ustanovení § 1875 občanského zákoníku se má za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné. Dle ustanovení § 1876 odst. 1 občanského zákoníku uplatní-li věřitel proti některému ze spoludlužníků více, než odpovídá jeho podílu, vyrozumí o tom tento spoludlužník ostatní a dá jim příležitost, aby uplatnili proti pohledávce své námitky. Má právo požadovat, aby splnili dluh podle podílů, které na ně připadají, nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. Dle ustanovení § 1876 odst. 2 občanského zákoníku vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní. Následný regres dle citovaného ustanovení § 1876 odst. 2 občanského zákoníku vzniká tehdy, pokud některý solidární dlužník splní celý dluh, popř. alespoň uspokojí věřitele v rozsahu větším, než odpovídá jeho podílu ve vzájemném vnitřním poměru. Uspokojí-li solidární dlužník věřitele v rozsahu svého podílu či v rozsahu ještě menším, regres nevznikne. Obsahem následného regresu je právo solidárního dlužníka, který uspokojil věřitele v rozsahu větším, než odpovídá jeho vnitřnímu podílu, aby mu ostatní podle svých podílů poskytli náhradu. Ze skutkových tvrzení žalobce a rovněž z provedených důkazů vyplývá, že žalobce dosud na pohledávku vůči společnosti [právnická osoba], o které bylo rozhodnuto shora uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze, plnil v rámci insolvenčního řízen částku 295.832,57 Kč, kdy tato byla započtena na jistinu dluhu. Pro rozhodnutí, zda má žalobce vůči žalovanému jím tvrzený regresní nárok je však vedle jistiny dluhu třeba zohlednit i jeho příslušenství v podobě úroku z prodlení a nákladů řízení tak, jak vyplývají z pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze. Žalovanému bylo, spolu s dalšími třemi osobami, rozsudkem uloženo uhradit pohledávku ve výši 377.905,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky od [datum] do zaplacení a náklady řízení ve výši 69.574 Kč. Sám žalobce v žalobě uvedl, že na tuto pohledávku byla za celou dobu před insolvenčním řízením uhrazeno pouze 7.149 Kč, když dle sdělení soudního exekutora však tato částka byla započtena na náklady exekutora. Insolvenční řízení žalobce bylo zahájeno dne [datum], k tomuto dni tedy činila předmětná pohledávka na jistině částku 377.905,50 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] částku 897.714,51 Kč a na nákladech řízení 69.574 Kč, celkem tedy 1.345.194,01 Kč. Pokud žalobce dosud v rámci insolvenčního řízení uhradil částku 295.832,57 Kč, pro účely posouzení možného následného regresu dosud nedosáhl svého podílu na dlužné částce, představujícího čtvrtinu pohledávky, tj. ke dni zahájení insolvenčního řízení 336.298,50 Kč. V tomto směru je třeba navíc doplnit, že zahájením insolvenčního řízení ani povolením oddlužení příslušenství pohledávky nezaniká. Pro případný zánik pohledávky není relevantní, zda se pohledávka či její příslušenství v insolvenčním řízení uspokojuje či nikoliv. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci neúspěšný a byl by tak povinen hradit náklady řízení žalovaného. Jelikož však žalovanému náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov byla Mgr. [jméno] [příjmení] ustanovena zástupcem žalobce pro řízení ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 občanského soudního řádu. Dle ustanovení § 140 odst. 2 občanského soudního řádu platí stát hotové výdaje a odměnu za zastupování advokátem v případech, kdy je advokát účastníku jakožto zástupce ustanoven rozhodnutím soudu. Zastupoval-li účastníka advokát ustanovený podle § 30 občanského soudního řádu, odměna za poskytnutou právní pomoc se účtuje dle ustanovení právního předpisu o mimosmluvní odměně, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. V souladu s ustanovením § 7 ve spojení s ustanovením § 8 advokátního tarifu náleží ustanovenému zástupci za úkon přípravy a převzetí věci odměna v částce 2.900 Kč (tarifní hodnota 44.845,82 Kč) a za úkon rozšíření žaloby odměna ve výši 6.140 Kč (tarifní hodnota [číslo]). Dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, náleží ustanovenému zástupci paušální náhrada hotových výdajů v částce 600 Kč za dva úkony právní služby. Jiné úkony či náhrady nebyly zástupcem účtovány. Celkem se jedná o částku 9.640 Kč.