41 C 183/2022-46 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 28. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 505 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná je provozovatelem vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno], a že v období od 27. 6. 2019 do 30. 11. 2019 neměla sjednané pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně svůj nárok dovozovala z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně požadovala zaplacení příspěvku za výše uvedené období, který se skládal ze součtu základu příspěvku 10 205 Kč (součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tj. 157 dnů bez pojištění a zákonnou denní sazbou dle druhu vozidla) a poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Celkem tedy požadovala na nezaplaceném příspěvku částku 1 080 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovanou vyzvala k úhradě zákonného příspěvku dopisem, který byl žalované doručen dne 20. 2. 2020. Jelikož žalovaná dlužný příspěvek neuhradila v zákonné třicetidenní lhůtě, žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z částky 10 505 Kč, když do prodlení se žalovaná dostala poté, co příspěvek nezaplatila v určené 30 denní lhůtě. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podáním ze dne 22. 11. 2022 vzala žalobkyně svůj návrh zpět pro částku 10 505 Kč, neboť žalovaná uhradila tuto částku po podání žaloby dne 26. 11. 2022. Proto soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a řízení pro částku 10 505 Kč zastavil (výrok I.). 4. V dané věci byly splněny podmínky § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, proto soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 5. Skutková zjištění soud učinil z listinných důkazů. Žalovaná byla v období od 27. 6. 2019 do 30. 11. 2019 provozovatelem vozidla osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno]. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 5. 2. 2020 k zaplacení dlužného příspěvku, v této výzvě byla žalovaná vyzvána, aby dlužný příspěvek zaplatila do 30 dnů od doručení výzvy. 6. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Nárok na zaplacení příspěvku vyplývá z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., podle kterého jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Podle § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Podle § 4 odst. 7 citovaného zákona příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy kanceláře k jeho úhradě na adresu vlastníka nebo provozovatele předmětného vozidla. V daném případě se jednalo o osobní automobil, kdy denní sazba příspěvku činí 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Vozidlo bylo provozováno 157 dnů bez pojištění, proto základ příspěvku činí 10 205 Kč. 8. Žaloba pak byla shledána důvodnou i ohledně požadovaného poplatku s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, neboť toto vyplývá z § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 9. Obdobně tak soud shledal žalobu důvodnou ohledně požadovaného příslušenství (úroků z prodlení) z přisouzené částky, když žalovaná se dostala do prodlení s nezaplacením příspěvku v určené lhůtě. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 800 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 1 452 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepsání předžalobní upomínky a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Při stanovení odměny bylo vycházeno z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, že se jedná o skutkově i právně jednoduchou věc, že žalobkyně takovéto žaloby podává k soudu opakovaně ve velkém množství a konečně že se žalovaná strana proti žalobě nijak nebránila. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 1.200 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 1 452 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).