42 C 140/2022-69 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2.8.2022 se žalobkyně domáhala určení, že vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] orná půda a pozemku parc. [číslo] orná půda, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), byla k okamžiku své smrti její matka, [jméno] [příjmení], narozená dne 16.11.1946. Uvedla, že podle zápisu v katastru nemovitostí je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí žalovaný, bratr žalobkyně. Ten měl nabýt vlastnické právo k nemovitostem darovací smlouvou datovanou dne [datum], dle ověřovacích doložek podepsanou dne 27.4.2022, od matky účastníků – [jméno] [příjmení]. Proti žalovanému bylo vedeno několik exekucí a jeho dluhy byly příčinou rodinných sporů. Ještě v době uzavření darovací smlouvy měl trvalý pobyt evidován na ohlašovně. Asi od května 2021 bydlel s matkou účastníků a bránil žalobkyni, aby s ní udržovala kontakt. O její smrti se tak žalobkyně dozvěděla až s odstupem několika měsíců od notáře. Žalovaný jí o smrti matky neuvědomil, neuvědomil ani dalšího bratra účastníků, nikoho jiného z příbuzných. Matka účastníků přitom umřela několik dní po podpisu darovací smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že její podpis na darovací smlouvě je buď padělaný, nebo tuto smlouvu podepsala v tísni a pod nátlakem žalovaného. Doplnila, že jí zdravotní stav mohl bránit v tom, aby si smlouvu přečetla a zvážila následky darování. Případně z důvodu vážného zdravotního stavu mohly být její intelektové schopnosti natolik vymizelé, že již nebyla schopna vůbec posoudit, jaký úkon činí. Smlouvu tak měla za absolutně neplatnou. K aktivní legitimaci a naléhavému právnímu zájmu na určení uvedla, že jako oprávněná dědička po zemřelé dárkyni má naléhavý právní zájem na tom, aby v případě neplatnosti smlouvy byly předmětné nemovitosti předmětem pozůstalosti po zemřelé matce. 2. Žalovaný se vyjadřoval tak, že podstatné ve věci je, že matka účastníků se vůči žalobkyni úspěšně domáhala vrácení datu – tedy předmětných nemovitostí. Argumentaci žalobkyně ohledně neplatnosti smlouvy měl za ryze spekulativní, když nepřímo obviňuje úřednici obecního úřadu ověřující podpis ze zneužití její pravomoci. Pokud alternativně tvrdí, že matka jednala ve stavu, kdy nebyla schopna kvalifikovaného rozhodování, pak tím v podstatě dovozuje, že v případě rozumové zachovalosti by matka účastníků měla zájem na tom, aby se žalobkyně podílela na dědictví. V tomto směru je tak její argumentace nelogická, neboť matka žalobkyně s ní vedla spor o vrácení daru, čehož dosáhla a následně nemovitosti darovala žalovanému, který byl ochoten se v nemoci o matku postarat. Třetí sourozenec přitom rovněž o matku nejevil zájem. Nelze tak rozumně očekávat, aby matka měla zájem na ochraně majetkových zájmů potomků, kteří se o ni nepostarali v nemoci. Uzavření darovací smlouvy přitom bylo jediným řešením pro zajištění zájmů žalovaného, kterým by se vyhnul hrazení poplatků notáři, neboť by je jako invalidní důchodce hradil jen obtížně. Navrhnul tedy zamítnutí žaloby. 3. Žalobkyně před nařízeným jednáním doplnila tvrzení k darovací smlouvě tak, že dle ní nesplňuje náležitosti vkladové listiny, kdy poukázala na nedostatky přelepení sešitých stran smlouvy, kdy nelze vyloučit, že ověřovací doložky podpisů se původně vztahovaly k jiné listině. Poukazovala na provedenou konverzi této smlouvy právním zástupcem žalovaného při podání návrhu na vklad, podání návrhu ještě téhož dne, kdy se jí jevilo praktičtějším řešením podání smlouvy fyzicky na podatelnu katastrálního úřadu. Jednání žalovaného a jeho právního zástupce tak dle ní podporuje tvrzení o špatném zdravotním stavu dárkyně, kdy tito se obávali jejího úmrtí do druhého dne. Ke zdravotnímu stavu dárkyně odkazovala na zprávy o její hospitalizaci v průběhu března a dubna 2022 i na poslední hospitalizaci před jejím úmrtím v květnu 2022. Opět tak zdůraznila, že intelektové schopnosti dárkyně byly při podpisu smlouvy natolik snížené, že nebyla schopna kvalifikovaného rozhodování. Žalobkyně zpochybňovala tvrzení žalovaného o tom, že o matku neprojevovala zájem, poukázala na dřívější chování žalovaného, jeho exekuce, na to, že matku proti ní poštvával. K řízení o vrácení daru se vyjádřila tak, že rozhodnuto bylo rozsudkem pro uznání na základě předchozího nevyjádření se žalobkyně ke kvalifikované výzvě, k jejímuž vydání dle ní nebyly splněny podmínky. Toto tvrzení podrobně rozvedla. Uvedla, že původně předmětné nemovitosti nabyla darem od matky, neboť na rozdíl od žalovaného a druhého bratra o ní projevovala zájem, vedla řádný život. Ke změně došlo po nastěhování žalovaného k matce, který na ni měl proti žalobkyni vyvíjet nátlak, přesvědčit jí k odvolání daru. 4. U nařízeného jednání žalobkyně setrvala na podané žalobě, navrhla, aby jí bylo vyhověno. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby. 5. Soud ve věci provedl dokazování účastníky předloženými a soudem obstaranými listinami, kterými zjistil následující skutečnosti. S ohledem na právní hodnocení věci soud jednotlivé důkazy podrobně nerozebírá. Soud rovněž pro nadbytečnost neprováděl další účastníky navržené důkazy. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro k.ú. a obec Babice nad Svitavou soud zjistil, že jako vlastník nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] orná půda, [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] orná půda je zapsán žalovaný. Jako nabývací titulpro žalovaného je uvedena smlouva darovací ze dne [datum], právní účinky zápisu k 27.4.2022, [anonymizováno]. Z kopie této darovací smlouvy soud zjistil, že jako dárce je uvedena [jméno] [příjmení], [rodné číslo], kdy mezi účastníky je nesporné a z výpisů ze systému Centrální evidence obyvatel i listin týkajících se pozůstalostního řízení je prokázáno, že jde o matku účastníků. Jako obdarovaný je uveden žalovaný, předmětem darování jsou předmětné nemovitosti, ohledně nichž se domáhá určení vlastnického práva pro zemřelou matku žalobkyně. Z listiny je zřejmé, že je datována [datum], z připojených ověřovacích doložek to, že dárkyně i obdarovaný listinu podepsali dne 27.4.2022. S ohledem na to, že jde o kopii listiny, soud nemohl ověřit tvrzení žalobkyně ohledně nedostatků přelepení sešitých listů smlouvy. Vzhledem k právnímu hodnocení věci však měl další dokazování v tomto směru za nadbytečné. Ze zpráv o hospitalizaci soud zjistil, že matka účastníků byla hospitalizovaná ve Fakultní nemocnici u [anonymizováno]. [jméno] ve dnech 29.3.2022 až 5.4.2022 a následně od 7.5.2022 do 11.5.2022. Při první hospitalizaci došlo k amputaci dolní končetiny ve stehně pro irreverzibilní ischémii této končetiny. Ve zprávě je matka účastníků popisována jako orientovaná, spolupracující. Při propuštění jí byla doporučována rehabilitace ambulantní cestou, byl jí dán poukaz na mechanický vozík. Z druhé zprávy o hospitalizaci je zřejmé, že matka účastníků byla do nemocnice přijímána (7.5.2022) jako trvale ležící, krmená, s teplotami a progradující poruchou vědomí. Následně došlo k progresi stavu vědomí, až komatóznímu stavu a dne 12.5.2022 k jejímu úmrtí. Žalovaný rovněž předložil důkazy k tvrzení o předchozím odvolání daru, kterým byly předmětné nemovitosti, ve vztahu k žalobkyni, kdy toto bylo řešeno v řízení o vrácení daru (sp. zn. zdejšího soudu 34 C 247/2021). Z dopisu adresovaného žalobkyni ze dne 20.5.2021, označeného jako odvolání daru pro nevděk – nemovitosti v [obec], soud zjistil, že jím matka účastníků prostřednictvím právní zástupkyně odvolala předchozí darování předmětných nemovitostí žalobkyni, kdy k darování došlo smlouvou ze dne 4.3.2009. Je uvedeno, že k darování došlo z důvodu obav matky účastníků o její majetek, kdy tyto obavy pramenily z prováděných výkonů rozhodnutí ohledně žalovaného. Žalobkyně měla tehdy přislíbit matce následné zřízení věcného břemene dožití v nemovitostech a to, že se v budoucnu se žalovaným vyrovná. Je konstatováno, že v létě 2020 došlo mezi žalobkyní a její matkou ke konfliktu a od té doby o matku žalobkyně neprojevuje žádný zájem, veškerou péči o ní musel převzít žalovaný. Z uvedených důvodů tak matka účastníků odstoupila od darovací smlouvy a vyzvala žalobkyni k vydání daru. Žalobkyně pak na tuto výzvu reagovala dopisem právního zástupce ze dne 14.6.2021, ve kterém odmítla, že by se vůči dárkyni či jí blízké osobě dopustila jednání, kterým by zjevně porušila dobré mravy. Odvolání daru měla za nicotné, když k němu nejsou dány důvody. Žalobkyně pak předložila nedatovaný dopis, neobsahující žádný podpis, kdy mělo jít o dopis matky. V dopise je sdělováno (zřejmě matkou účastníků), že si dům vezme na sebe a následně se bude dělit na polovic, když nedovolí, aby žalobkyně [jméno] (žalovaného) vyšachovala. 7. Ze spisu zdejšího soudu, sp. zn. 34 C 247/2021 má soud za prokázané, že dne 9.9.2021 podala matka účastníků proti žalované - žalobkyni v tomto řízení žalobu o vrácení daru, jejímž před