42 C 153/2022-29 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou soudu dne 2. 3. 2022 se žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 12 775 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný dne 31. 3. 2017 v obci [obec], v prostorách [anonymizováno] baru [anonymizováno], na ul. [ulice a číslo], způsobil poškozenému pojištěnci žalobce, [jméno] [příjmení], [datum narození] úraz. Po vzájemném žduchání do sebe upadl poškozený zády na dřevěnou lavici, přičemž žalovaný v důsledku své podnapilosti neudržel rovnováhu a celým svým tělem dopadl na poškozeného, čímž mu způsobil tříštivou zlomeninu pravé pažní kosti s posunem, což si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobce uhradil v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízení zdravotní výkony ve výši 81 775 Kč. Odpovědnost žalovaného za uvedené poškození na zdraví vyplývá z usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 27. 12. 2017, sp. zn. 3 T 153/2017-97. Žalovaný tak odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Nárok na uplatnění náhrady škody po žalovaném má zdravotní pojišťovna dle ust. § 55 zákona č. 48/1997 Sb. Účastníci uzavřeli dne 29. 11. 2018 dohodu o úhradě dluhu ve splátkách ohledně částky 81 755 Kč. Ke dni 1. 9. 2021 žalovaný uhradil částku 69 000 Kč a dále však splátky nehradil. K úhradě tak zbývá částka 12 755 Kč. 2. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když žalobce ani a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřili, má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 27. 12. 2017, č.j. 3 T 153/2017-97, které nabylo právní moci dne 16. 1. 2018, soud zjistil, že jím bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání žalovaného pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti a přečin výtržnictví, kterého se měl dopustit tím, že dne 31. 3. 2017 v prostorách [anonymizováno] baru [anonymizováno] v [obec], po vzájemném rozepři a žduchání poškozený [jméno] [příjmení], [datum narození], upadl zády na dřevěnou lavici a žalovaný v důsledku podnapilosti neudržel rovnováhu a celým svým tělem dopadl na poškozeného, čímž došlo ke vzniku zranění, a to tříštivé zlomenině pravé pažní kosti s posunem, kdy uvedené zranění si vyžádalo okamžitou operaci a následnou hospitalizaci. V odůvodnění uvedeného usnesení se podává, že žalovaný se k činu doznal. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 21. 8. 2017, ze dne 2. 5. 2018 a ze dne 21. 11. 2018, soud zjistil, že žalobce v příčinné souvislosti s výše uvedenou újmou na zdraví poškozeného uhradil zdravotnickým zařízením celkem po zaokrouhlení částku 81 775 Kč. Z dohody o uznání dluhu ze dne 29. 11. 2018 uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že jí žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše 81 775 Kč, jež představuje náklady na hrazené služby, které vznikly v důsledku protiprávního jednání žalovaného vůči poškozenému pojištěnci žalobce [jméno] [příjmení]. Z tvrzení žalobce, které žalovaný žádným způsobem nerozporoval, soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh uhradil ke dni 1. 9. 2021, částku 69 000 Kč, následně již ničeho neuhradil. Dlužná částka tak činí 12 775 Kč. 4. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. 5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že v příčinné souvislosti s léčbou úrazu způsobeného [jméno] [příjmení] dne 31. 3. 2017 vynaložil žalobce náklady léčení ve výši 81 775 Kč. Úraz byl způsoben zaviněným protiprávním jednáním žalovaného, kdy odpovědnost žalovaného za uvedené protiprávní jednání vyplývá z usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 27. 12. 2017, č.j. 3 T 153/2017-97. V projednávané věci tak má žalobce jako zdravotní pojišťovna vůči žalovanému jako třetí osobě právo dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., na náhradu nákladů na hrazené služby ve výši 81 775 Kč, které vynaložil v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného vůči poškozenému jako pojištěnci žalobce. Žalovaný tento svůj dluh co do důvodu i výše uznal dle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. Dle tvrzení žalobce, které žalovaný nerozporoval, na uvedenou částku žalovaný dosud uhradil 69 000 Kč, dále však v placení splátek nepokračoval. K úhradě tak zbývá částka 12 775 Kč. Žalovaný nárok žalobce nezpochybnil, ani neprokázal, že by dluh žalobci uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci požadovanou částku společně s úrokem z prodlení, na který vzniklo žalobci právo v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., za užití ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náklady řízení přitom představují paušální náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. 2 x 300 Kč za předžalobní upomínku a sepsání žaloby a dále náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Celkem tak žalobci na náhradě nákladů soud přiznal částku 1 400 Kč.