43 C 261/2022-46 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 10. 5. 2022, který byl převeden do rejstříku C dne 21. 10. 2022, domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 200 Kč s příslušenstvím z titulu účastnické smlouvy, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], [číslo] na jejímž základě žalovaný čerpal služby třetích osob v neuhrazené částce 380 Kč, dále byla uzavřena kupní smlouva a žalovaný odebral koncové zařízení [název zařízení] s poskytnutou podmíněnou slevou z kupní ceny ve výši 4000 Kč, dále koncové zařízení [název zařízení], u kterého část kupní ceny ve výši 7820 Kč měla být žalovaným uhrazena formou 23 měsíčních splátek po 340 Kč. Žalovaný neuhradil dlužnou částku za služby třetích stran, dále porušil smluvní podmínky pro přiznání podmíněné slevy z kupní ceny zařízení, podmíněná sleva mu proto byla vyúčtována, neuhradil již první splátku za koncové zařízení, čímž se staly splatnými všechny neuhrazené splátky. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, elektronický platební rozkaz byl proto zrušen. 4. Ve věci byly naplněny podmínky § 115a o.s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení, když žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasila v rámci žaloby, žalovaný na výzvu soudu s poučením podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nereagoval, má se za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Současně povaha věci umožňuje rozhodnout výhradně na základě účastníky předložených listinných důkazů. 6. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v tehdy platném znění, se pro účely tohoto zákona rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 7. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. V posuzované věci se nejedná o platby za služby elektronických komunikací, ale o obsahové služby, tj. služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, dále o kupní smlouvu, k rozhodování tohoto druhu sporu je příslušný soud. 9. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá úhrady pohledávek ze smluv uzavřených mezi žalobkyní a žalovaným, je v celém rozsahu důvodná. 10. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva ze dne [datum], [číslo]. Dále bylo prokázáno, že na základě této smlouvy žalovaný čerpal služby třetích osob, a sice volání na speciálně zpoplatněná čísla v celkové neuhrazené výši 380 Kč, jak plyne z vyúčtování služeb ze dne 6. 2. 2021, [číslo] splatného dne 20. 2. 2021. 11. Dále bylo prokázáno, že žalovaný převzal od kurýra koncové zařízení [název zařízení] s poskytnutou podmíněnou slevou z kupní ceny ve výši 4000 Kč a koncové zařízení [název zařízení], u kterého část kupní ceny ve výši 7820 Kč měla být žalovaným uhrazena formou 23 měsíčních splátek po 340 Kč, přičemž jak výše poskytnuté podmíněné slevy u koncového zařízení [název zařízení], tak výše a počet měsíčních splátek u koncového zařízení [název zařízení] plyne z účastnické smlouvy [datum], [číslo]. 12. Soud vzal rovněž za prokázané, že žalobkyně vypověděla žalovanému účastnickou smlouvu, přičemž oprávněnost výpovědi plyne ze smluvních ujednání mezi stranami a z výpovědi účastnické smlouvy učiněné žalobkyní, podacího archu prokazujícího odeslání výpovědi žalovanému. Dále bylo prokázáno, že v důsledku výpovědi účastnické smlouvy žalobkyní nebyly splněny podmínky pro poskytnutí podmíněné slevy na koncové zařízení, jak plyne ze smluvních ujednání mezi stranami, a žalobkyni tak vznikl nárok na její doplacení, přičemž žalobkyně poskytnutou slevu vyúčtovala žalovanému opravným daňovým dokladem (vrubopisem) ze dne 8. 6. 2021, [číslo] se splatností dne 22. 6. 2021. 13. Dále bylo prokázáno, že žalovaný řádně a včas neuhradil už první splátku za koncové zařízení [název zařízení] [anonymizována dvě slova], která mu byla vyúčtována daňovým dokladem (vyúčtováním služeb) ze dne 6. 2. 2021, [číslo] čímž se staly splatnými všechny dosud neuhrazené splátky za koncové zařízení, jak plyne ze smluvních ujednání mezi stranami, a všechny dosud neuhrazené splátky za koncové zařízení mu byly vyúčtovány daňovým dokladem (vyúčtování splátek za zařízení) ze dne 25. 5. 2021, [číslo] splatným dne 8. 6. 2021. 14. Ze smluvních ujednání (čl. 4 VPST) soud dále zjistil, že mezi stranami bylo dohodnuto, že pokud žalovaný neobdržel vyúčtování za poskytnuté služby ani po více než 40 dnech od dodání posledního vyúčtování, je žalovaný povinen tuto skutečnost oznámit kontaktnímu místu žalobkyně a případné nedoručení vyúčtování nemá vliv na povinnost žalovaného řádně a včas uhradit ceny za poskytnuté služby. 15. Dále bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil dlužné částky (služby třetích osob ve výši 380 Kč, podmíněnou slevu ve výši 4000 Kč a splátky za koncové zařízení ve výši 7820 Kč, celkem tedy částka ve výši 12 200 Kč), a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 5. 4. 2022, zaslané žalovanému téhož dne 5. 4. 2022. 16. Výrokem I. proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni neuhrazenou dlužnou částku, přičemž žalobkyni dále podle § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., byl proto současně přiznán úrok z prodlení. Žalobkyně navrhovala přiznání úroku z prodlení z celé dlužné částky za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti nejmladší faktury, úrok z prodlení byl přiznán dle návrhu. 17. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva. Náhrada nákladů řízení přiznaná výrokem II., v souladu s návrhem žalobkyně, sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, dále z odměny za právní zastoupení podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři úkony právní služby, a sice převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, po 300 Kč. Ke každému úkonu náleží podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální částka náhrady hotových výdajů 100 Kč, celkem tak náleží 1200 Kč. Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, částka odměny a náhrad 1200 Kč se tak navyšuje o 21 % sazby daně na 1452 Kč Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší 1452 + 800 = 2252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 18. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalované ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení.