7 C 244/2022-41 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 23. 9. 2022 domáhala zaplacení částek dle výroku I. rozhodnutí. Sdělila (tvrdila), že dne 6. 3. 2020 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 310954714. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný byl dotazován na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry; údaje zjištěné byly ověřeny v kartě zákazníka. Na základě odborného vyhodnocení byla se žalovaným uzavřena smlouva. Žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 20 953 Kč, odměnu za administrativní činnost 1 500 Kč a za konformní a flexibilní splácení částku 7 181 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částky v 78týdenních (sedmidenních) splátkách po 744 Kč, poslední splátka byla stanovena 3. 9. 2021. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena 15. 4. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 28. 1. 2022 byla pohledávka postoupena na žalobkyni; žalobkyně je tak aktivně legitimována. Žalovaný uhradil do postoupení pohledávky pouze částku 1 500 Kč. Žalobkyně požaduje nesplacenou dlužnou částku 25 669,42 Kč a příslušenství pohledávky (výrok I.). Zákonný úrok z prodlení je požadován ode 23. 4. 2020, od marného uplynutí sedmidenní lhůty od poslední splátky. Žalovaný je slovenským státním příslušníkem, fakticky žijícím v České republice. Ze zprávy ČSSZ ze dne 25. 10. 2022 byl zjištěn zaměstnavatel žalovaného od 5. 11. 2019 dosud, další zaměstnavatel od 3. 3. 2022 dosud. Ze zprávy Policie ČR ze dne 28. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný na adrese, kterou uvedl ve smlouvě s právním předchůdcem žalobkyně, nebydlel a nebydlí; v [obec] není znám. Z též zprávy Policie ČR vyplývá, že za poslední 2 roky byl žalovaný opakovaně kontrolován hlídkou Policie ČR. Mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) českého soudu je dána v souladu s článkem 17 bod 1 písmeno c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel Ibis). Žalovaný jako spotřebitel uvedl bydliště ve smlouvě [obec a číslo], má zaměstnavatele a výkon práce na území České republiky a fakticky pobývá na různých místech České republiky evidentně s úmyslem zde fakticky bydlet. Účastníci si sjednali české právo pro jejich závazkový vztah. Použití českého práva jako práva rozhodného je dáno podle článku 6 bod 1, 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Dne 21. 12. 2022 bylo jednáno v nepřítomnosti právního zástupce žalobkyně a žalovaného. Právní zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se bez omluvy nedostavil a nepožádal o odročení jednání; předvolání k jednání doručeno řádně a včas v souladu s § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Z provedeného dokazování zahrnujícího smlouvu o postoupení pohledávky, informace o zpracování osobních údajů, smlouvu o spotřebitelském úvěru, kartu zákazníka, přehled plateb žalovaným, předžalobní výzvu a doklady o doručení předžalobní výzvy a oznámení o postoupení pohledávky byl zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] platně uzavřela s žalovanou smlouvy v souladu s § 2390 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), která je ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, i smlouvou o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena v písemné formě a původní věřitel splnil informační povinnost vůči spotřebiteli. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb. s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet částky na vrácení úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána z platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky, jejíž účinky nastaly (§ 1879 a následující o. z.). Navíc byl žalovaný vyrozuměn o postoupení pohledávky. Úrok z prodlení je přisouzen podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády České republiky č. 351/2013 Sb. v relaci ke splatnosti pohledávky a prvnímu dni prodlení dlužníka. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty po zralé úvaze věřitele a dlužníka (spotřebitele) v hotovosti na základě osobního jednání. Soud tak neshledal ex officio důvody neplatnosti smluvních ujednání, veden zejména hledisky uvedenými v § 1812, § 1814, § 3016 o. z., a to ve světle zásad soukromého práva, obecných principů práva a ústavního pořádku. Žalovaný byl zavázán k plnění v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.; soud neshledal důvody pro lhůtu odlišnou. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. Zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek 1 027 Kč. Náhrada nákladů právního zastoupení byla přiznána ve výši 300 Kč za úkony do podání návrhu na zahájení řízení (včetně) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť podaná žaloba odpovídá návrhu podanému na ustáleném vzoru a soudu je ze soudní činnosti známo, že žalobkyní jsou podávány opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Byla tak přiznána odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč: příprava a převzetí věci, kvalifikovanou předžalobní výzva, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dle § 14b odst. 5 citované vyhlášky náleží k úkonu právní služby paušální částka 100 Kč (3 x 100 Kč). Ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. upravuje k náhradě nákladů právního zastoupení navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH (252 Kč).