8 C 187/2021-222 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 19.541,39 Kč s úrokem z prodlení 1.396,85 Kč, s úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 19.541,39 Kč za dobu od 14. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem 29% ročně z téže částky za dobu od 5. 6. 2018 do zaplacení. Tvrdí, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], uzavřela s žalovaným 19. 10. 2012 smlouvu o bankovních produktech a službách, v níž bylo sjednáno vedení běžného účtu pro žalovaného. Součástí smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru Flexikredit z 22. 7. 2013, v nichž bylo sjednáno poskytování kontokorentního úvěru s limitem 10.000 Kč. Ke dni 29. 5. 2014 byl tento limit zvýšen na 15.000 Kč. Žalovaný však dohodnutý limit překračoval, naposledy tak učinil 24. 11. 2017 a nepovolený debetní zůstatek nevyrovnal. Banka proto 7. 1. 2018 vypověděla Flexikredit a dne 29. 1. 2018 převedla debetní zůstatek - 19.541,39 Kč na nově otevřený úvěrový účet. Tato částka měla být zaplacena formou 24 měsíčních splátek po 814,22 Kč počínaje dnem 28. 2. 2018. Žalovaný však ničeho nezaplatil. Žalovaná částka v této výši se skládá ze součtu čerpání 13.311,45 Kč, z úroku z povoleného debetu 807,34 Kč za dobu od 30. 11. 2017 do 31. 1. 2018, z úroku z nepovoleného debetu ve výši 122,60 Kč za totéž období a z poplatků 5.300 Kč. Banka před poskytnutím kontokorentu zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Pohledávku za žalovaným postoupila banka na žalobce postupní smlouvou s účinností ke dni 18. 5. 2020. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil. 2. Ve věci byl dne 17. 2. 2021 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaný zpočátku s žalobou souhlasil, avšak v průběhu řízení své stanovisko změnil a navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 4. Dne 19. 10. 2012 uzavřela [právnická osoba], nyní [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách s tím, že konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb banky budou tvořit Dispozice, které budou součástí smlouvy. [příjmení] se zavázala vést pro žalovaného běžný účet a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěru Flexikredit povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu. Žalovaný potvrdil, že se seznámil s aktuálními podmínkami, produktovými podmínkami, sazebníkem a úrokovým lístkem. Na tuto smlouvu navazují Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, které byly sjednány mezi bankou a žalovaným a podepsány dne 22. 7. 2013. Od téhož dne banka k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] zřídila Flexikredit s výší povoleného limitu 10.000 Kč s tím, že minimální měsíční kreditní příjem bude 50% povoleného limitu, tedy 5.000 Kč. Úroková sazba povoleného debetu ke dni těchto Dispozic činila 21,99% ročně. 5. Všeobecné obchodní podmínky banky obsahují podrobnější úpravu práv a povinností banky a jejich klientů ohledně veškerých bankovních služeb poskytovaných bankou. Produktové podmínky kontokorentního úvěru v článku 23 a 23a stanoví, že banka je oprávněna v případě nedodržení měsíčního kreditního příjmu anebo překročení povoleného limitu jednostranně snížit limit až na nulu a převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet a oznámit klientovi číslo nového účtu, celkovou dlužnou částku, výši jednotlivých měsíčních anuitních splátek s tím, že délka splácení nepřesáhne dobu 48 měsíců. 6. Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby zahrnuje výši poplatků a v části Flexikredit – kontokorentní úvěr jsou uvedeny poplatky za překročení povoleného debetního zůstatku Flexikredit 300 Kč měsíčně, za zaslání každé upomínky 600 Kč a za převedení nepovoleného debetního zůstatku z běžného účtu na úvěrový účet 10% z povoleného limitu Flexikreditu. 7. V období od 4. 11. 2015 až do 18. 12. 2017 vytvořila banka celkem 26 upomínek, v nichž informovala žalovaného o překročení povoleného limitu sjednaného ve smlouvě o Flexikreditu. Banka upozorňovala vždy žalovaného na to, že pokud nezajistí dostatek peněžních prostředků na účtu, bude mu Flexikredit zrušen. Sdělila mu vždy výši poplatku, který si účtuje za každou upomínku, a rovněž povinnost platit úrok z nepovoleného přečerpání 29% ročně. 8. Z výpisů z účtu žalovaného soud ověřil, jakým způsobem žalovaný čerpal kontokorent a jak ho splácel, a to v období od srpna 2013 až do 5. 2. 2018. V každém výpisu jsou zohledněny obraty na účtu za měsíční období, je zde uveden konečný zůstatek na účtu, limit Flexikreditu, úroková sazba povoleného debetu 21,99% ročně a veškeré transakce. Na každém výpisu rovněž je uvedena sazba 29% ročně úroku z nepovoleného debetu a výše poplatků za upomínky a za převedení nepovoleného debetního zůstatku na úvěrový účet. Žalovaný kontokorent čerpal, ke dni 4. 8. 2013 již byl žalovaný v záporném zůstatku - 8.968,89 Kč. V měsíci květnu 2014 byl žalovanému zvýšen limit kontokorentu na 15.000 Kč a již ke dni 8. 7. 2014 byl zůstatek na účtu - 13.240,88 Kč. Zůstatek ke dni 8. 9. 2014 byl - 15.950,83 Kč, žalovaný tedy překročil povolený limit, což však v následujícím měsíci vyrovnal. Ke dni 31. 12. 2015 činil konečný zůstatek - 15.957,37 Kč, opět tedy byl překročen povolený limit 15.000 Kč, žalovanému se podařilo v následujícím měsíci záporný zůstatek snížit pod povolený limit. Následně žalovaný občas limit překročil, což odpovídá výše uvedeným upomínkám, které mu banka vždy po překročení limitu zaslala. Ke dni 7. 7. 2017 byl opět limit překročen, ke dni 8. 12. 2017 byl rovněž překročen, konečný zůstatek činil - 16.872,60 Kč. Ke dni 13. 12. 2017 byl záporný zůstatek ještě zvýšen, na - 17.541,39 Kč, k 8. 1. 2018 byl zůstatek - 18.041,39 Kč a ke dni 29. 1. 2018 činil zůstatek - 19.541,39 Kč. 9. Podle výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] byl na tento účet převeden dne 29. 1. 2018 záporný zůstatek z běžného účtu ve výši žalované částky. 10. Banka dopisem ze 7. 1. 2018 oznámila žalovanému, že ukončila poskytování Flexikreditu k běžnému účtu, a vyzvala ho k vyrovnání záporného zůstatku. Dalším dopisem z 30. 1. 2018 banka sdělila žalovanému, že mu otevřela úvěrový účet ke splacení Flexikreditu a vyzvala ho, aby žalovanou částku zaplatil formou 24 splátek po 814,22 Kč měsíčně od 28. 2. 2018. 11. Žalovaný byl následně upomínán k úhradě dlužné částky dopisy ze 7. 3., 5. 4. a 5. 5. 2018. Banka dopisem ze 4. 4. 2018 upozornila žalovaného na to, že pokud neuhradí měsíční splátky z úvěrového účtu, prohlásí celý úvěr za splatný. Dopisem ze 4. 6. 2018 banka oznámila žalovanému, že prohlašuje úvěr za splatný ke dni 4. 6. 2018 ve výši 19.541,39 Kč. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis odeslán žalovanému dne 6. 6. 2018 doporučeně. 12. Ohledně postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 14. 5. 2020 uzavřela [právnická osoba] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázala postoupit na žalobce pohledávky specifikované v příloze, tedy v seznamu pohledávek. V tomto seznamu se nachází i pohledávka za žalovaným pod pořadovým [číslo]. Podle potvrzení o zaplacení úplaty zaplatil žalobce dohodnutou úplatu za postoupené pohledávky 18. 5. 2020. Dopisem z 25. 5. 2020 oznámila banka žalovanému, že postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce, a vyzvala žalovaného, aby svůj dluh uhradil již žalobci na specifikované bankovní spojení. Podle podacího lístku byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně dne 3. 6. 2020. 13. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 18. 12. 2020, který byl podle podacího lístku žalovanému odeslán doporučeně dne 21. 12. 2020. 14. Ohledně zkoumání poměrů žalovaného žalobce tvrdí, že banka vycházela z žádosti žalovaného o povolení debetního zůstatku z 22. 7. 2013 a nahlížela do interních a externích databází, do bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, do databáze Ministerstva vnitra a dalších. Žalovaný doložil bance potvrzení o výši příjmu a banka vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného 13.768 Kč. Banka porovnávala příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat Českého statistického úřadu a zjistila, že vůči bance měl žalovaný v době podání žádosti o kontokorent závazky s celkovou výši měsíčních splátek 2.777,39 Kč, žádné další závazky žalovaný neměl. Soud z následně uvedených listin zjistil tyto skutečnosti. Listina celková angažovanost interní – externí představuje zřejmě výstup z nějaké elektronické databáze, kde jsou uvedeny splátky 1.500 Kč a 1.277,39 Kč, celkem tedy 2.777,39 Kč, a to vůči téže bance. Z žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit vyplývá, že se jedná o tiskopis banky, do něhož jsou zaznamenány údaje ohledně žalovaného, žalovaný tento doklad podepsal 22. 7. 2013. Uvedl, že bydlí ve vlastním domě nebo bytě, že je svobodný, že má pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. 2. 2013, že čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí 13.768 Kč, celkový pří