8 C 236/2021-164 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 1.974,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 225,03 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.974,80 Kč za dobu od 2. 12. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný uzavřel dne 23. 8. 2013 s [právnická osoba] smlouvu o účtu, podle níž mu byl zřízen sporožirový účet. Povolený debet na účtu nebyl sjednán a žalovanému vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek ke dni 30. 4. 2019, který dosáhl ke dni 1. 9. 2019 žalované částky. Úrok z prodlení 225,03 Kč byl vypočten z žalované částky za dobu od 2. 9. 2019 do 1. 12. 2020 [ulice] spořitelna postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobce postupní smlouvou. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne 23. 8. 2013 uzavřel žalovaný s [právnická osoba] rámcovou smlouvu o finančních službách, stal se tak klientem této banky a získal možnost využívat nabízené finanční služby, a podpisem této rámcové smlouvy současně uzavřel s bankou smlouvu o účtu, v níž se banka zavázal otevřít a vést pro žalovaného účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky banky. Výše cen, poplatků a úroků byla stanovena v ceníku banky pro bankovního obchody. [příjmení] se zavázala poskytovat žalovanému každý měsíc elektronický výpis z účtu v rámci internetového bankovnictví. Žalovaný neměl sjednán povolený debetní zůstatek na účtu. Účty jsou upraveny v článcích 9 až 18 všeobecných obchodních podmínek. Podle bodu [číslo] byla banka oprávněna bez souhlasu žalovaného odepsat peněžní prostředky z účtu žalovaného k započtení veškerých svých splatných pohledávek za žalovaným, k úhradě cen a skutečných nákladů banky v souvislosti s poskytovanými službami a k úhradě splatných úroků. Původní všeobecné obchodní podmínky byly nahrazeny od 1. 1. 2014 všeobecnými obchodními podmínkami banky pro soukromou klientelu, v nichž jsou obdobné zásady obsaženy v bodě 9.3. V případě, že by žalovaný vybral peníze z účtu, anebo banka by zúčtovala její cenu vůči tomuto účtu, i když na účtu není dostatek peněžních prostředků, vzniká ve smyslu bodu 9.4 na účtu nepovolený záporný zůstatek a dluh vzniklý tímto způsobem banka úročí úrokovou sazbou uvedenou v ceníku. Podle výpisů z účtu žalovaného měl žalovaný na účtu v lednu, únoru a březnu 2019 kladné zůstatky, avšak banka již neprovedla trvalé příkazy z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku na účtu. Ke dni 30. 4. 2019 však žalovaný již měl na účtu zůstatek záporný - 189,36 Kč, který vznikl tím, že byly zaúčtovány poplatky za vedení osobního účtu ve výši 69 Kč, za dokoupitelné služby ve výši 58 Kč a za pojištění ve výši 69 Kč a 89 Kč. Žalovanému se nepodařilo záporný zůstatek vyrovnat, tento se stále zvyšoval a ke dni 1. 9. 2019 činil žalovanou částku - 1.974,80 Kč. Téhož dne byla tato pohledávka, tedy záporný zůstatek, vyrovnána účetním převodem, a konečný zůstatek na účtu byl nulový. Ihned poté banka dopisem z 2. 9. 2019 vypověděla smlouvu o účtu a související dohody a oznámila žalovanému, že pohledávku ve výši žalované částky převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k neprodlenému vyrovnání dlužné částky s tím, že jinak je tento dopis zároveň výpovědí smlouvy o účtu a dalších dohod o službách s ním souvisejících. Dopisem z 18. 12. 2019 požadovala banka po žalovaném zaplacení žalované částky a úroků z prodlení a upozornila žalovaného na to, že v opačném případě se obrátí se svým nárokem na soud. Tento dopis byl žalovanému odeslán doporučeně, dne 23. 12. 2019 byl uložen na poště, avšak zásilka se vrátila zpět nedoručená, neboť žalovaný si ji nevyzvedl. 4. Ohledně postoupení pohledávky na žalobce zjistil soud tyto skutečnosti. Dne 30. 11. 2020 uzavřela [právnická osoba] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázala postoupit na žalobce k 1. 12. 2020 pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. V tomto seznamu se na straně 4 pod pořadovým [číslo] nachází pohledávka za žalovaným. Žalobce zaplatil bance dohodnutou platbu za postoupené pohledávky dne 1. 12. 2020. Dopisem z 28. 12. 2020 oznámila banka žalovanému, že postoupila pohledávku na žalobce, a vyzvala žalovaného, aby svůj dluh hradil již přímo žalobci na specifikované bankovní spojení. Podle podacího lístku byl dopis žalovanému odeslán doporučeně téhož dne. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 3. 2. 2021, který byl podle podacího lístku odeslán žalovanému doporučeně téhož dne. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil. 5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil následovně. Smlouva o účtu, tedy smlouva, která založila závazkový vztah mezi bankou a žalovaným, byla uzavřena v roce 2013, za účinnosti obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který zrušil občanský zákoník dosavadní i obchodní zákoník. Podle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku, konkrétně ustanovení § [číslo] odstavec 1, se účet řídí novým občanským zákoníkem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem. Vznik smlouvy o účtu, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Je tedy zřejmé, že uzavření smlouvy o účtu a vedení účtu až do konce roku 2013 je třeba posoudit podle obchodního zákoníku, a od 1. 1. 2014 se smlouva o účtu řídí novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. 6. V řízení bylo prokázáno, že [právnická osoba] jakožto banka uzavřela s žalovaným smlouvu o účtu v souladu s ustanovením § 708 odstavec 1 obchodního zákoníku, podle něhož smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky, anebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. [příjmení] si tyto své povinnosti z výše uvedené smlouvy plnila tím, že zřídila žalovanému výše uvedený účet, přijímala na něj vklady a platby a uskutečňovala z něj výplaty a platby. Mezi žalovaným a bankou nebylo ujednáno, že by banka umožnila žalovanému výběr hotovosti nebo provedla převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu nebyl dostatek peněžních prostředků, jak je upraveno v § 711 obchodního zákoníku. Žalovaný proto byl povinen na účtu udržovat kladný zůstatek, a byl si přitom vědom toho, že banka je oprávněna své pohledávky za žalovaným v podobě poplatků a cen za bankovní služby strhnout z účtu i v případě, že na účtu k tomu není dostatek peněžních prostředků. Od 1. 1. 2014 se smlouva o účtu řídila ustanovením § 2662 občanského zákoníku. 7. Žalovaný si však neplnil své povinnosti, účet přečerpal, a i když se jednalo zpočátku nízkou částku výše uvedenou, záporný zůstatek nevyrovnal. Tento se naopak postupně zvyšoval v důsledku toho, že banka strhávala z účtu poplatky, až záporný zůstatek dosáhl žalované částky. [příjmení] proto smlouvu o účtu vypověděla a v souladu s ustanovením § 2668 občanského zákoníku byla banka oprávněna vypořádat pohledávky a dluhy týkající se účtu. [příjmení] toto učinila vyrovnáním debetního zůstatku na zůstatek nulový, a požadovala po žalovaném zaplacení žalované částky. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením nepovoleného debetního zůstatku ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku již dnem, kdy mu vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek. Žalovaný byl informován o stavu a zůstatku na svém účtu formou každoměsíčního výpisu z účtu, kdy banka se zavázala tento výpis z účtu každý měsíc žalovanému poskytnout elektronickou formou. Ke dni 2. 9. 2019, tedy ode dne následujícího po dni převedení pohledávky z účtu žalovaného na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, žalovaný již zcela jistě v prodlení byl. Právo na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a sazba úroku z prodlení je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., přičemž odlišná sazba úroků z prodlení nebyla mezi žalovaným a bankou sjednána. Za dobu od 2. 9. 2019 do 1. 12. 2020 činí úrok z prodlení 225,03 Kč, který byl vypočten z žalované částky. Za dobu následující po kapitalizaci úroků z prodlení, tedy od 2. 12. 2020, náleží úrok z prodlení až do zaplacení. 8. K postoupení pohledávky z [obec] spořitelny na žalobce došlo v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Postoupením pohledávky nabyl žalobce ve smyslu § 1880 odstavec 1 občanského zákoníku také její