11 C 90/2022-42 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k soudu dne 20. 4. 2022, se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by soud nahradil souhlas žalované se smlouvou o zřízení věcného břemene tak, jak je přesně uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná je, mimo jiné, jediným a výlučným vlastníkem nemovitosti – pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [obec], okres [okres]. Žalobce s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. V této smlouvě se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec], obnova NN“. Obecní úřad – stavební úřad [obec], vydal dne 21. 7. 2020 kolaudační souhlas s užíváním stavby. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [číslo] dne 30. 6. 2020. Následně opakovaně vyzval žalobce, respektive mandatář žalobce, žalovanou ke splnění jejího závazku, tedy uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaná na zásilku žalobce nereagovala. Žalobce tak byl nucen podat tuto žalobu na nahrazení projevu vůle žalované rozhodnutím soudu tak, aby žalobce po právní moci rozhodnutí ve věci mohl sám, podat návrh do katastru nemovitostí ke vkladu práva odpovídajícímu věcnému břemeni. 2. Žalovaná, se k žalobě písemně nevyjádřila, nicméně soud zjistil, že se jedná o osobu omezenou ve způsobilosti k právním úkonům, a to rozsudkem Městského soudu Brno, ze dne 28. 11. 2016, č. j. 22 P 385/95-562, přičemž omezení svéprávnosti žalované bylo rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov, ze dne 4. 6. 2020, č. j. P 133/2017-681, prodlouženo o 5 let. Opatrovníkem žalované, jako osoby omezené ve způsobilosti k právním úkonům, byl usnesením Městského soudu v Brně ustanoven [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem shora, tedy otec žalované, který ji ve všech záležitostech zastupuje. Tento se písemně nevyjádřil, na ústním jednání soudu uvedl, že s žalobou souhlasí. 3. Na ústním jednání v termínu 19. 1. 2023 soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Nahlížením do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná je výlučným vlastníkem předmětného pozemku. Soudu byla předložena smlouva [číslo] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, kterou žalobce uzavřel s žalovanou, která byla zastoupena rovněž opatrovníkem shora, dne [datum] spolu se situačním plánem projektovaného vedení, který tvořil nedílnou součást smlouvy o smlouvě budoucí. Dále soudu byl předložen zápis o předání a převzetí budovy nebo stavby ze dne 30. 6. 2020, kolaudační souhlas s užíváním stavby vydaný [Obecní úřad] – stavebním úřadem, dne 21. 7. 2020 a geometrický plán [číslo], který byl vyhotoven [právnická osoba]. Soudu bylo předloženo rovněž čestné prohlášení mandatáře o nemožnosti vypořádat danou smlouvu s žalovanou, sepsaný dne 11. 6. 2021. Posledním listinným důkazem byla předžalobní výzva k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene adresovaná na žalovanou dne 24. 6. 2021, včetně dokladu o jejím doručování žalované. 4. Podle § 1785 o.z., smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle § 1786 o.z., zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co jí k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1787 odst. 1 o.z., nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Podle odst. 2, obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. 5. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že návrh žalobce je důvodný. V daném případě smlouva o smlouvě budoucí obsahovala přesné znění budoucí smlouvy, nebylo tedy nutné, aby soud určoval obsah budoucí smlouvy ve smyslu ustanovení § 1782 odst. 2 o.z. Nutnost předmětné budoucí smlouvy vyplývá i z ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, podle kterého by dokonce žalobkyně (v případě nečinnosti žalovaného) mohla podat k příslušnému vyvlastňovacímu úřadu návrh na zřízení věcného břemene, neboť předmětná stavba a související věcné břemeno je ve veřejném zájmu. V tomto řízení bylo současně prokázáno, že byla splněna podmínka, na základě které začala běžet lhůta k uzavření smlouvy, když bylo prokázáno, že byla dokončena a předána předmětná stavba. Jelikož žalovaná na výzvu žalobce k uzavření sjednané budoucí smlouvy nereagovala, soud, za užití shora citovaných zákonných ustanovení, nahradil projev vůle žalované uzavřít sjednanou budoucí smlouvu tak, jak je uvedeno ve výroku I., kdy nedílnou součástí rozsudku je předmětný geometrický plán vymezující rozsah věcného břemene. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšný žalobce měl právo na náhradu nákladů řízení, ale těchto se vzdal právě vzhledem k tomu, že předžalobní výzvu za účelem mimosoudní vyřízení celé záležitosti před tím, než byla podána žaloba k soudu, adresoval přímo k rukám žalované, která je osobou omezenou ve způsobilosti k právním úkonům a nikoliv jejímu opatrovníkovi, který z pověření soudu ve všech těchto právních jednáních zastupuje. Rovněž všechny předchozí písemnosti, tedy i písemnosti mandatáře, který vyzýval k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, byly adresovány přímo žalované, nikoliv k rukám jejího stálého opatrovníka. Z tohoto důvodu se žalobce nároku na náhradu nákladů řízení vzdal, takže soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.