24 C 253/2020-369 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 3. 11. 2020 a doplněnou u jednání dne 20. 2. 2023 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem označeným ve výroku I. rozsudku. V žalobě uvedl, že každý z účastníků je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ předmětných nemovitostí. Žalovaná byla dříve vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ nemovitostí, další spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ nabyla až po odeslání předžalobní výzvy na základě darovací smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalovanou jako obdarovanou a sestrou účastníků , jméno FO, . Nemovité věci představuje rodinný dům , adresa, a dále pozemky nacházející se v přímé blízkosti tohoto rodinného domu, které tvoří s rodinným domem jeden funkční celek (dvůr, zemědělská stavba, zahrada, zadní přístupové pozemky). V minulosti se jednalo o rodinný dům rodičů žalobce a žalované. Žalobce jako syn majitelů zůstal v domě, kde bydlí odmalička. Obě sestry žalobce se z domu v dospělosti odstěhovaly. , jméno FO, žije na Slovensku, do domu jezdila pouze za rodiči na svátky a nyní již několik let v domě nebyla. Žalovaná se v dospělosti z domu odstěhovala a jezdila do domu se svojí rodinou pouze na návštěvy, na víkendy a svátky či narozeniny. Po smrti matky účastníků využívá žalovaná část domu jako své rekreační bydlení, trvalé bydliště má v Kuřimi. Po smrti otce účastníků v roce 1985 nabyl žalobce id. ½ nemovitostí, druhou id. ½ měla ve vlastnictví matka účastníků. V rámci rodiny bylo dohodnuto, že žalobce za současným rodinným domem postaví druhý dům, který bude dočasně sloužit k tomu, aby se přední stavba mohla zbourat a místo ní se postaví zcela nový rodinný dům. K tomu však vlivem mnoho okolností nedošlo. Nyní je stav takový, že je postaven tzv. přední dům, což je stavba , adresa, a tzv. zadní dům, který je postaven na stejném pozemku, ale není dosud zapsán v katastru nemovitostí, byť je již dokončen a užíván. Původní účel zadní stavby tedy nebyl určen k dlouhodobému bydlení. Žalobce přední dům rekonstruoval, opravil střechu a sociální zařízení. Posléze však došlo k neshodám mezi žalobcem a jeho matkou, matka zamezila žalobci a jeho rodině přístup do přední části nemovitosti a žalobce tak v zadní nemovitosti musel na vlastní náklady provést nové přípojky, nové sociální zařízení a kuchyň. Za doby svého života matka účastníků převedla darovací smlouvou svůj spoluvlastnický podíl ve výši id. ½ na žalovanou a její sestru, kdy měly každá id. ¼ nemovitostí. Po smrti matky účastníků byl stav takový, že žalovaná začala užívat tzv. přední dům, tento využívala a využívá k rekreačním účelům a k víkendovému bydlení, neboť žalovaná se svým manželem trvale žije v Kuřimi, kde má svůj byt a nemovitosti v , adresa, užívala a užívá k rekreaci, na rozdíl od žalobce, který zde trvale žije se svou rodinou. Žalobce ve svojí rodinou užívá zadní dům na pozemku p. č. , hodnota, ke svému trvalému bydlení. Dle žalobce není možné rozhodnout o rozdělení nemovitých věcí, neboť na pozemku p. č. , hodnota, sice nachází dva rodinné domy, kdy však jeden z nich dosud není zkolaudován, oba domy mají jeden přístup a nelze nemovitosti rozdělit tak, aby mohly být dále účelně využívány. Z toho důvodu žalobce žádá o zrušení spoluvlastnictví a přikázání nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví s tím, že by žalované vyplatil obvyklou cenu jejího spoluvlastnického podílu zjištěnou znaleckým posudkem. Žalobce žádá o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví především z toho důvodu, že spoluvlastnictví je výrazně konfliktní a aktuálně se nemohou spoluvlastníci na ničem dohodnout. Spoluvlastníkům byla například doručena výzva katastrálního úřadu, že na pozemku p. č. , hodnota, je další nemovitost, která není zapsána v katastru nemovitostí, účastníci se nemohou dohodnout ani na splnění této výzvy. Mezi účastníky řízení a jejich rodinami jsou dlouhodobé spory a žalobce se po dlouhém zvažování rozhodl, že již nechce dál v podílovém spoluvlastnictví setrvávat a žádá o zrušení vypořádání tohoto spoluvlastnictví.2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 27. 1. 2021 uvedla, že s návrhem žalobce nesouhlasí. K tvrzením žalobce uvedla, že tzv. zadní dům byl postaven již za života rodičů za vydatné pomoci všech sourozenců, tedy i za pomoci žalované. Stavbu zadního domu a vnitřní vybavení financovali rodiče žalobce a žalované. Skutečnost, že zadní dům není zkolaudován, jde naprosto k tíži žalobce, neboť tato nemovitost byla postavena před téměř 40 lety. O matku účastníků se žalovaná starala od smrti jejího manžela až do její smrti a v předním domě s ní bydlela. Když se z pracovních důvodů o matku postarat nemohla, jezdila o ni pečovat rodina žalované, popřípadě na žádost žalované pomáhal s péčí o ni soused pan , jméno FO, . Žalovaný ani nikdo z jeho rodiny se na péči o matku nepodílel. Po smrti matky žalovaná v nemovitosti bydlí a hodlá zde bydlet i nadále. Skutečnost, že zde nemá trvalé bydliště, na věci nic nemění. Žalovaná tedy tzv. přední dům dlouhodobě užívá ke svému bydlení a hodlá jej takto využívat i nadále. Víkendový dům v Trstěnicích slouží k trvalému bydlení synovi žalované. Na rekonstrukci předního domu, tedy opravě střechy a sociálního zařízení se podíleli i ostatní sourozenci, není to tedy tak, že by vše provedl výhradně sám žalobce. Z předního domu odešel žalobce zcela dobrovolně z důvodu, že jeho matka již nezvládala ze svého důchodu živit celou jeho rodinu. Není pravdou, že by oba domy měly jeden přístup. Žalovaná užívá vstup do předního domu vchodem do domu a žalovaný užívá vrata, která se nacházejí na levé straně předního domu. Pozemky – zahrady, které se nacházejí na pozemcích za domem, jsou fakticky užívány žalobcem i žalovanou tak, že každý má k dispozici vyčleněnou svou část. Žalovaná proto navrhla, nechť soud rozhodne tak, že předmětné nemovitosti rozdělí mezi žalobce a žalovanou, a to tak, že žalobcův díl bude představovat zadní dům a pozemky – část zahrady, kterou žalobce fakticky užívá, a díl žalované bude představovat přední dům a pozemky – část zahrady, kterou žalovaná fakticky užívá.3. Žalobce k návrhu na reálné rozdělení nemovitostí uvedl, že účastníci nejsou schopni fakticky se na ničem domluvit, soužití je velmi komplikované, účastníci ani jejich rodiny spolu fakticky nekomunikují. Rozdělení nemovitých věcí je fakticky nemožné, neboť se jedná o řadovou zástavbu, kterou nelze rozdělit tak, aby vznikly dvě na sobě nezávislé jednotky, kde se nebudou vlastníci potkávat a konání jednoho z nich nebude ovlivňovat druhého. Důvodem je mj. společný vstup do objektu, do veškerých hospodářských budov i na pozemky, společná kanalizace, studna. Je pravdou, že otec účastníků pomáhal žalobci s hrubou stavbou zadního domu, avšak v době jeho smrti nebyla zdaleka stavba ve stavu, v jakém je nyní, protože později si žalobce sám a svépomocí přistavil výhradně na svoje náklady a náklady své manželky ještě jednu místnost. Dalším důkazem investic žalobce do tohoto objektu je i fakt, že přípojka plynu je navedena pouze do zadního objektu, protože matka účastníků ani žalovaná do této přípojky nechtěly investovat. Další investice žalobce je přípojka na veřejný vodovod, který se v obci budoval před 2, 3 lety, opět žalovaná nechtěla do nemovitosti nijak investovat. Žalobce doplnil, že otec účastníků zemřel v roce 1984 a matka v roce 2013, kdy jí bylo kolem 80 let. Rodina žalované disponuje dalším domem se zahradou v obci , adresa, , který je v majetku manžela žalované. Syn žalované má vlastní byt v Brně na adrese , adresa, . Žalovaná s rodinou tedy vlastní několik nemovitostí, ona ani její rodina nemá v předmětných nemovitostech trvalé bydlení a má možnost bydlení v jiných svých nemovitostech, narozdíl od žalobce, který v domě bydlí trvale a nemá jinou možnost bydlení. Popřel, že by z předního domu odešel dobrovolně a popřel také tvrzení žalované o tom, že by jeho s rodinou matka živila s tím, že důkazem o tom může být, že veškeré faktury, elektřina, daň z nemovitosti byla celá léta vedena pouze na jméno žalobce. Pokud jde o přístup, žalobce nemůže užívat vstup do nemovitosti dveřmi, protože ty má žalovaná zamknuty a žalobce tak má tímto vchodem přístup znemožněn. Vstup vraty tedy musí chtě nechtě využívat jako jedinou možnost. Vstup vraty ovšem využívá i žalovaná, a to dokonce takovou měrou, že žalobce má zabráněný volný vstup neustále zaparkovanými auty, která patří manželovi žalované, jejímu synovi nebo dceři. Žalobce s rodinou musí mít auta na obecní silnici a pozemku mimo dům. Žalovaná do nemovitosti neinvestovala na opravy žádné finance. Žalovaná byla například žalobcem upozorněna na havarijní stav trámů, které jsou nad vstupem do nemovitosti vraty prohnilé, komín sloužící k hlavnímu vytápění nemovitosti vnitřními kamny je vychýlený na jednu stranu o cca 20 cm. Zájmem žalobce je vypořádat nefunkční spoluvlastnictví vyplacením žalované tak, aby na nemovitostech mohly být opět po cca 30 letech prováděny rekonstrukce. Vše je za tu