29 C 74/2022-74 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou ze dne 19. 3. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 44 998,91 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně je založena tím, že na základě projektu fúze ze dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi žalobkyně, jakožto nástupnické společnosti, se [právnická osoba] [anonymizováno], jakožto společností zanikající, kdy jmění zanikající společnosti přešlo na nástupnickou společnost, tj. žalobkyni, a to dne 1. 12. 2021, kdy došlo k zápisu přeměny do obchodního rejstříku. 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 8. 1. 2020 Smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě které byly žalované dne 9. 1. 2020 poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutou částku vrátit v 84 splátkách po 882 Kč (vyjma poslední splátky), zaplatit sjednané úroky, kdy roční smluvní úrok činil 8,49 % a zaplatit poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1 000 Kč a měsíční pojistné ve výši 72 Kč. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované, kdy její příjmy byly zjištěny z jí tvrzených údajů, které byly ověřeny. Co do tvrzených výdajů žalované tyto žalobkyně porovnala s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Ohledně dalších závazků vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalované a dále z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. Žalovaná porušila smlouvu, když neuhradila 2 měsíční splátky po sobě jdoucí (červenec 2021 a srpen 2021), úvěr byl proto dne 25. 10. 2021 zesplatněn. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Žalobkyně se tak žalobou domáhá úhrady dlužné jistiny ve výši 43 035,57 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 1 247,34 Kč, dlužného pojistného ve výši 216 Kč, smluvní pokuty za pozdní úhradu splátky za červenec 2021 ve výši 500 Kč, tj. celkem 44 998,91 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu smluvního úroku ve výši 8,49 % ročně z částky 43 035,57 Kč ode dne 25. 10. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 44 998,91 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. 3. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 31. 8. 2022, č. j. 29 C 74/2022-18, který nabyl právní moci dne 5. 9. 2022, byl zrušen elektronický platební rozkaz ze dne 17. 5. 2022, č.j. 29 C 74/2022-11, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. 4. Na výzvu soudu ze dne 26. 10. 2022 žalobkyně doplnila svou žalobu tak, že specifikovala, jakým způsobem byla předmětná smlouva uzavřena. Ohledně prověření úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že je rozvedená, bezdětná a zaměstnaná, kdy její příjem činí 17 000 Kč čistého měsíčně. Tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z výpisu z účtů, kdy bylo zjištěno, že celkové příjmy žalované za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy činí 55 323 Kč, průměrný měsíční příjem žalované tak činil 18 441 Kč. Ohledně výdajů žalovaná uvedla, že činí 9 000 Kč měsíčně s tím, že 7 000 Kč činí náklady na bydlení v družstevním bytě. Žalovaná měla v době uzavření smlouvy další 2 závazky, kdy splátky činily celkem 2 956 Kč měsíčně. V insolvenčním rejstříku a rejstříku SOLUS neměla žalovaná žádný negativní nález. Právní předchůdce žalobkyně tak vyhodnotil, že žalovaná je schopna splácet 882 Kč měsíčně, kdy po uhrazení této částky jí k dispozici zůstane 6 464 Kč. Žalobkyně dále v doplnění žaloby konkrétně specifikovala, jaká byla dohoda o splatnosti splátek, jakou formou žalovaná úvěr čerpala, co obsahují konkrétní splátky, kdy a jaké splátky byly ze strany žalované zaplaceny, z jakého důvodu došlo k zesplatnění k uvedenému datu a z čeho konkrétně se skládají dlužné částky tvrzené žalobkyní. Ohledně předžalobní výzvy žalobkyně uvedla, že tato byla žalované zaslána dne 25. 11. 2021, a to na adresu [adresa žalované], kdy se tato zásilka vrátila zpět dne 16. 12. 2021 jako nedoručená. 5. Jednání ve věci samé bylo nařízeno na den 10. 10. 2023. Žalované byla dne 22. 8. 2023 do její datové schránky zaslána žaloba a předvolání k jednání kancelářským vzorem 18 o. s. ř., které obsahuje (mimo jiné) poučení o možnosti vydat rozsudek pro zmeškání, případně rozhodnout v nepřítomnosti žalované. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ve lhůtě 10 dnů od dodání zprávy do datové schránky nepřihlásila, byla předmětná zpráva žalované doručena fikcí, a to dne 1. 9. 2023 Lhůta k přípravě jednání tak byla u žalované zachována. 6. Žalovaná se k prvému jednání, které se konalo, bez omluvy nedostavila a o odročení jednání nepožádala. Přítomný právní zástupce žalobkyně navrhl u tohoto jednání vydání rozsudku pro zmeškání. 7. Soudu tak nezbývá než konstatovat, že v daném případě byly splněny veškeré zákonné podmínky podle § 153b odst. 1 o. s. ř. Předvolání bylo žalované včas doručeno do její datové schránky, v tomto předvolání byla žalovaná poučena o následcích nedostavení se a o tom, že soud může v takovém případě ve věci rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Jelikož se žalovaná nedostavila k prvému jednání, které se ve věci konalo, k žalobě se nevyjádřila, nezpřístupnila soudu svou skutkovou verzi, přičemž přítomný zástupce žalobkyně navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, nastala podle § 153 odst. 1 ve spojení s § 153b odst. 1 o. s. ř. zákonná fikce, podle níž se pokládají veškerá tvrzení žalobkyně o skutkových okolnostech věci, za nesporná. 8. Jinými slovy to znamená, že skutkový stav soud vzal za prokázaný tak, jak byl žalobkyní tvrzen v žalobě a jejím doplnění. Současně je nutno uvést, že se nejedná o věc, v níž by nebylo možno uzavřít a schválit smír, ani o věc, kdyby takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně či zrušení právního vztahu mezi účastníky, ani o věc, kdyby byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Účastníkem řízení na straně žalované taktéž není osoba nezletilá. 9. Tvrzený skutkový stav o okolnostech, které jsou pro právní posouzení této věci podle hmotného práva významné, byly žalobkyní uvedeny v žalobě. 10. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označit důkazy na svou obranu. Jinými slovy nezpochybnila žalobkyní předložené listiny, nikterak nevyvracela skutková tvrzení žalobkyně, zůstala zcela pasivní. 11. Soud v posuzované věci poskytl ochranu subjektivním právům a oprávněným zájmům žalující strany a vydal rozsudek pro zmeškání. Při vydání rozsudku pro zmeškání v dané věci se nejedná o porušení principu rovnosti účastníků, neboť jde toliko o využití zákonného nástroje umožňujícího tento postup v občanském soudním řádu, nikoliv o soudcovskou libovůli při aplikaci práva, když vydání rozsudku pro zmeškání navrhla žalobkyně u jednání. 12. Při vydání rozsudku pro zmeškání soud vzal do úvahy absenci procesní aktivity žalované, a přihlédl k povaze předmětu sporu. Vzhledem k tomu, že rozsudek pro zmeškání může být vydán pouze u prvého jednání, které se ve věci koná, soud posoudil předpoklady pro rozhodnutí v nepřítomnosti účastníka za splněné, vyhověl žádosti žalobkyně a vydal rozsudek pro zmeškání, v němž rozhodl o povinnosti žalované uhradit žalobkyni částky podle výroku I. tohoto rozsudku ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. Na závěr soud připomíná, že rozsudek pro zmeškání nevychází ze skutkového stavu zjištěného soudem, neboť zde platí výše zmíněná fikce ohledně tvrzení obsažených v žalobě o skutkových okolnostech sporu. Daná procesní úprava usiluje o to, aby účastníci řízení jednali aktivně a postupovali v souladu se zásadou„ nechť každý střeží svá práva“. 14. O nákladech řízení pak bylo výrokem II. tohoto rozsudku rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že soud žalované uložil povinnost nahradit plně úspěšné žalobkyni jí vynaložené náklady řízení, a to k rukám jejího právního zástupce (§149 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyni přitom přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 2 250 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 11 600 Kč (tj. odměna za 4 úkony právní služby á 2 900 Kč dle § 7 advokátního tarifu, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, kvalifikovanou předžalobní výzvu, účast u soudního jednání), dále byl přiznán 4 × režijní paušál po 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu, tj. 1 200 Kč, a dále DPH z odměny a paušálů ve výši 2 688 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší částka 17 738 Kč (2 250 Kč + 11 600 Kč + 1 200 Kč + 2 688 Kč). Pokud jde o úkon právní služby v podobě doplnění žalobních tvrzení, za tento úkon soud