34 C 130/2023 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11.983 Kč s úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že s žalovaným uzavřel smlouvu o užívání vozidla [číslo] jehož předmětem bylo vozidlo Škoda Octavia [registrační značka]. Z důvodu neplacení nájemného byla smlouva ukončena a žalovanému vyčíslena dlužná pohledávka. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil, žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. Dle smlouvy o nájmu dopravního prostředku [číslo] uzavřené dne 8.2.2020 mezi žalobcem a žalovaným ve spojení s dodatkem [číslo] bylo předmětem nájmu vozidlo škoda Octavia reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo]. Žalovaný se zavázal hradit nájemné 1.175 Kč týdně. Dopisem ze dne 14.4.20222 vyzval žalobce žalovaného k vrácení vozidla. Dle uznání dluhu ze dne 19.5.2022 žalovaný vůči žalobci uznal dluh ve výši 11.983 Kč z titulu smlouvy o pronájmu vozidla. Dopisem ze dne 16.6.2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu do 30.6.2021. Dle ustanovení § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Po zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu vozidla, žalovanému však vznikl dluh ve výši 11.983 Kč, který vůči žalobci dne 19.5.2022 uznal. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě do 30.6.2021. Žalovaný neuhradil věřiteli dluh, je tak v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pro určení výše úroku z prodlení je rozhodný první den prodlení žalovaného, úrok z prodlení proto činí 8,5 % ročně. Skutečnost, že žalobce úrok z prodlení v žalobě požaduje až od 1.7.2022, není pro výši úroku z prodlení rozhodná. Jelikož byl nárok žalobce v řízení prokázán, rozhodl soud o povinnosti žalovaného uhradit žalobci dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Ohledně části úroku z prodlení, která přesahuje shora uvedenou výši, soud žalobu zamítl (výrok II.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 95 % předmětu řízení (tj. při vyčíslení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v částce 12.875,97 Kč), neúspěšný ohledně 5 % předmětu řízení (tj. při vyčíslení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v částce 682,86 Kč). Za této situace náleží žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 90 %. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále z náhrady nákladů nezastoupeného účastníka řízení ve výši 2 x 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za úkony předžalobní výzvy a podání žaloby. Celkem se jedná o částku 1.400 Kč. Jelikož žalobci náleží náhrada v rozsahu 90 %, přiznal mu soud na nákladech řízení částku 1.260 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.