34 C 136/2023-38 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5.405 Kč s úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že žalovaná je v souladu se zák. č. 348/2005 Sb. poplatníkem rozhlasového poplatku. Žalobce zaslal žalované dne 11.4.2022 výzvu odběrateli elektřiny k placení rozhlasového poplatku a provedení řádné přihlášky, případně zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží ani neužívá rozhlasový přijímač. Současně žalobce upozornil žalovanou na zákonnou přirážku 5.000 Kč při nesplnění oznamovací povinnosti. Žalovaná na výzvu nereagovala, od 31.5.2022 je proto považována za poplatníka rozhlasového poplatku. Dle § 8 odst. 2 ve spojení s § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 484/1991 Sb., byla žalované účtována přirážka ve výši 5.000 Kč. Za období od června 2022 do února 2023 eviduje žalobce za žalovanou dluh z titulu nezaplacených rozhlasových poplatků ve výši 405 Kč. Úrok z prodlení představuje za období od 15.6.2022 do 28.2.2023 částku 442,45 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, žalovaná na výzvu žádným způsobem nereagovala. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná odpor. V odporu uvedla, že nárok žalobce neuznává, ale dne 7.3.2023 uhradila žalobci částku 5.405 kč. Žalovaná žádný radiopřijímač nevlastní, což žalobci sdělila dne 9.2.2023. Dále vznesla námitku promlčení dluhu. Podáním ze dne 26.4.2023 vzal žalobce žalobu v části zpět ohledně částky 5.405 Kč, která byla v částce 4.962,55 Kč započtena na dlužnou jistinu a v částce 442,45 Kč na dlužný úrok z prodlení. Nadále pak požadoval úhradu částky 442,45 Kč. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud postupoval dle ustanovení § 96 odst. 1, odst. 2 občanského soudního řádu a v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil (výrok I.). Následně soud opakovaně vyzval žalovanou ke sdělení, zda je ochotna uhradit i zbývající část dluhu, žalovaná na výzvy soudu nereagovala, soud proto ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaná nedostavila. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Dle výpisu z evidence rozhlasového poplatníka je žalovaná vedena jako poplatník od 31.5.2022. Dle výpisu přehledu předpisů a plateb žalovaná neuhradila rozhlasové poplatky za období od června 2022 do února 2022 v celkové částce 405 Kč, kdy výše poplatku činí 45 Kč měsíčně. Žalovaná neuhradila přirážku ve výši 5.000 Kč. Dle vyčíslení úroku z prodlení představuje dlužný úrok z prodlení 442,45 Kč. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 11.4.2022 k přihlášení k placení rozhlasových poplatků nebo zaslání čestného prohlášení, že žalovaná nevlastní, nedrží ani neužívá rozhlasový přijímač. Žalovaná byla upozorněna, že pokud na výzvu nebude reagovat, bude jí uložena přirážka k poplatkům ve výši 5.000 Kč. Dopisem ze dne 31.5.2022 a 1.9.2022 byla žalovaná vyzvána před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. Dle výpisu z účtu uhradila žalovaná dne 7.3.2023 žalobci částku 5.405 Kč. Emailem ze dne 9.2.2023 žalovaná sdělila žalobci, že nevlastní žádný radiopřijímač. Dle ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Dle ustanovení § 5 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače. Dle ustanovení § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč. Dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Dle ustanovení § 8 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. Dle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatník, nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Žalovaná neplnila řádně svoji zákonnou povinnost, když nereagovala na výzvu zaslanou žalobcem, v důsledku čehož se považuje za poplatníka rozhlasového poplatku. Dále jí vznikla povinnost uhradit přirážku ve výši 5.000 Kč dle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. V důsledku její následné pasivity po doručení výzvy žalobce se má za to, že v posuzovaném období byla poplatníkem rozhlasového poplatku a rovněž jí vznikla povinnost uhradit příslušnou přirážku. Žalovaná měla možnost v soudním řízení prokázat, že vlastníkem radiopřijímače není, k tomuto však neuvedla žádná relevantní skutková tvrzení ani neoznačila důkazy. Pokud se žalovaná k jednání soudu nedostavila, zmařila sama možnost poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů. Uvedené poučení činí soud vůči účastníkovi přítomném při jednání, z důvodu neúčasti žalované pak není třeba odročovat jednání či sdělovat poučení jinou cestou. S úhradou byla žalovaná v prodlení, žalobci proto náleží právo na úrok z prodlení, jehož výše byla prokázána předloženým výpočtem v částce 442,45 Kč. Pokud žalovaná uhradila po podání žaloby částku 5.405 Kč, po započtení na dlužný úrok z prodlení ve výši 442,45 Kč a ve zbývající částce na jistinu nadále zbývá uhradit částku 442,45 Kč. Jelikož promlčecí lhůta ve vztahu k této dlužné částce dosud neuplynula, není vznesená námitka promlčení důvodná, navíc tato námitka nebyla jakkoliv blíže odůvodněna. Soud proto žalobě ohledně této částky vyhověl (výrok II.) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 146 odst. 2 občanského soudního řádu, dle nějž soud úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených v plné výši. Částečné zastavení řízení procesně zavinila žalovaná, která dluh částečně uhradila až po podání žaloby. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a z paušální náhrady nezastoupeného účastníka řízení dle § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve výši celkem 300 Kč za úkony předžalobní výzvy, sepis žaloby a částečné zpětvzetí žaloby. Celkem představuje náhrada nákladů řízení žalobce částku 700 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.