34 C 18/2023 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou podanou dne 24.8.2022 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13.983,08 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl právní vztah na základě postavení žalobce jako dodavatele poslední instance. Žalobce dodával elektrickou energii a žalovaný byl povinen za odebranou elektřinu platit cenu. Žalobce vyúčtoval žalovanému dlužnou částku 13.983 Kč fakturou [číslo] splatnou dne 8.3.2022, kdy tato částka představuje neuhrazený odběr elektřiny za období od 14.10.2021 do 6.1.2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalobce ani žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřili. Skutková zjištění učinil soud z listinných důkazů. Fakturou [číslo] vystavenou dne 22.2.2022 byly žalovanému vyúčtovány dodávky elektřiny v celkové výši 17.583,53 Kč za období od 14.10.2021 do 6.1.2022, kdy na tuto částku byly započtena zálohy 3.600 Kč, dlužná částka tak činí 13.983 Kč. Splatnost faktury byla stanovena dne 8.3.2022, přílohu faktury tvoří podrobné vyčíslení a výpočet požadovaných plateb za dodanou elektřinu. Dopisem ze dne 9.8.2022 vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky. Podle § 12b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Konkrétní objem dodané elektřiny je žalobcem prokazován přílohami k vystavené faktuře, žalovaným nebyly vyúčtované částky ani rozsah spotřeby elektřiny nikterak rozporovány. Jelikož k úhradě nedošlo, je žalovaný ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po splatnosti faktury v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na skutečnost, že v řízení byl nárok žalobce předloženými důkazy v plném rozsahu prokázán, uložil soud žalovanému povinnost uhradit žalobci dlužnou částku s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy zcela úspěšnému žalobci soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za právní zastoupení 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 2.252 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.