34 C 325/2023 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit částku 26.757,58 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Žalobce v žalobním návrhu uvedl, že žalovaná uzavřela s žalobcem dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, kdy úvěruschopnost žalované byla prověřena v rámci zjišťování tzv. kreditního skóre. Úvěrový rámec činil 25.000 Kč, měsíční splátka 3,28 % z úvěrového rámce. Celkem žalovaná čerpala částku 49.780 Kč a uhradila 49.480 Kč. Žalobce pro nehrazení splátek žalovanou úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Ke dni sepisu žaloby eviduje žalobce pohledávku ve výši 26.757,58 Kč, skládající se z jistiny 24.857,58 Kč, nákladů na vymáhání 900 Kč a smluvních pokut 1.000 Kč. Dále žalobce kapitalizoval ke dni sepisu žaloby úrok v částce 4.817,27 Kč a úrok z prodlení v částce 831,11 Kč. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Podáním ze dne [datum] žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy doplnil, že při výpočtu vycházel ze započítání částky životních minim spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru. V případě žalované vycházel z tvrzeného příjmu 16.000 Kč a na výdajové stránce z částek životního minima 3.140 Kč na žalovanou a 2.140 Kč na vyživované dítě. Dále zohlednil splátky žalobci ve výši 1.418 Kč a splátku sjednaného úvěru 820 Kč. Samotná smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobce, které je obdobou internetového bankovnictví. Žalobce rovněž doplnil jednotlivá čerpání uskutečněná žalovanou a výpočty složek žalované částky. Žalovaná skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnila, předložené listinné důkazy nevyvrátila. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaná nevyjádřila, má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Z listinných důkazů dospěl k soud k následujícími skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. Žalobce soudu k důkazu předložil smlouvu o úvěru ze dne [datum] (č.l. 17 spisu), která však není žalovanou podepsána, uvedená listina tudíž neprokazuje uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Uzavření smlouvy nepokazuje ani žalobcem předložená listina označená jako Dohledání informací o činnosti klienta (č.l. 40 spisu), která představuje pouze tabulku vytvořenou samotným žalobcem dne [datum], nezachycující projev vůle žalované k uzavření konkrétní smlouvy. V listině označené jako Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik (č.l. 18 spisu) je uveden příjem žalované ze zaměstnání 16.000 Kč, příjem partnera 0 Kč a dosavadní splátkové zatížení žalované 10.000 Kč. Listina není žalovanou podepsána a údaje v ní uvedené nejsou jakkoliv doloženy. Listina označená jako Posouzení úvěruschopnosti klienta (č.l. 19-20) neobsahuje žádné konkrétní informace k posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy, když se jedná o obecná tvrzení o postupu žalobce při uzavírání úvěrových smluv a prezentaci právních názorů žalobce ohledně způsobu posouzení úvěruschopnosti před uzavřením úvěrové smlouvy. Z listiny označené jako Úvěrová zpráva (č.l. 41-49 spisu) vyplývá souhrn jednotlivých úvěrů žalované za období předcházejí předmětné smlouvě, pro rozhodnutí ve věci však tyto údaje nemají relevanci. Tabulka označená žalobcem jako splátkový kalendář (č.l. 21-23 spisu) představuje prostou tabulku, vyhotovenou patrně žalobcem, ve které jsou uvedena jednotlivá čerpání uskutečněná žalovanou a jednotlivé splátky, kdy součet čerpání činí 49.780 Kč a součet splátek 49.480 Kč. Dle opisu výpisu proplacení smlouvy (č.l. 39 spisu) žalovaná celkem čerpala v období od [datum] do [datum] částku 49.780 Kč. Dopisem ze dne [datum] (č.l. 24 spisu) vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 29.734,85 Kč do 14 dnů od sepisu výzvy, tj. do [datum]. Dle podacího archu (č.l. 25 spisu) a dokladu o doručení (č.l. 38 verte spisu) vyplývá, že zásilka se do sféry žalované dostala [datum]. Dopisem ze dne [datum] (č.l. 26 spisu) vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě částky 30.332,86 Kč. Dle podacího archu (č.l. 27 spisu) byla zásilka odeslána žalované dne [datum]. Z kopie občanského průkazu žalované (č.l. 50-51 spisu) nebyla učiněna žádná pro rozhodnutí významná skutková zjištění. Dle sdělení banky (č.l. 55-56) náležel účet č. [bankovní účet] žalované a byly na něj provedeny žalobcem veškeré transakce uvedené v opisu proplacení smlouvy, tedy v celkové částce 49.780 Kč. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí, přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit a dokumenty a záznamy o své činnosti uchovávat tak, aby bylo možné hodnověrně ověřit plnění jeho povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedeného plyne, že povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti nemůže přesouvat důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele a věřitel se nemůže s údaji poskytnutými spotřebitelem bez dalšího spokojit a je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, prověřit a uchovat dokumenty a záznamy potřebné pro ověření splnění uložených povinností. Na základě shora uvedených zjištění týkajících se posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil. Vycházel-li žalobce při posouzení pouze z údajů v žádosti údajně uvedených žalovanou, jedná se o posouzení zcela nedostatečné a formální. V případě výdajů žalované nepostačuje, že žalobce vyšel z částky životního minima, aniž by jakkoliv blíže zkoumal skutečné měsíční výdaje žalované, alespoň ohledně financování základních potřeb a výdajů. V této souvislosti nelze přehlédnout, že deklarovaný příjem žalované měl činit 16.000 Kč měsíčně a splátkové zatížení [číslo], Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil, je na ú