34 C 340/2023 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovaným povinnost uhradit žalobci částku 69.411 Kč s úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že žalovaní jsou vlastníky bytové jednotky a členy společenství vlastníků. Žalovaní jsou povinni hradit na účet žalobce měsíční příspěvky do fondu oprav a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, kdy měsíčně jde o částky uvedené předpisech úhrad. Za období od března 2021 do srpna 2023 neuradili žalovaní na předepsaných platbách celkem částku 69.411 Kč, kdy tato částka obsahuje i nedoplatek vyúčtování ze rok 2020 v částce 325 Kč a nedoplatek vyúčtování za rok 2021 v částce 271 Kč. Dále žalobce požaduje úrok z prodlení v zákonné výši z jednotlivých částek vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti do zaplacení. Žalovaní na předžalobní výzvu nereagovali a dlužnou částku žalobci neuhradili. Žalovaní skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnili, předložené listinné důkazy nevyvrátili. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaní se na výzvu soudu nevyjádřili, má se proto za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění. Dle výpisu z katastru nemovitostí ve spojení s výpisem z rejstříku společenství vlastníků jednotek jsou žalovaní členy SVJ žalobce a vlastníky bytové jednotky. Z příkazní smlouvy ze dne 30.9.2019 ve spojení se stanovami žalobce vyplývá, že činnosti při správě domu a pozemku provádí pro žalobce [příjmení], [anonymizována tři slova]. Dle článku III. 2. písm. c) smlouvy je zúčtovacím obdobím kalendářní rok. Dle předpisu úhrad činí celková měsíční platba spojená s vlastnictvím bytové jednotky od 1.3.2021 částku 2.053 Kč, z čehož 567 Kč představuje zálohové platby na služby spojené s užíváním bytu. Dle předpisu úhrad činí celková měsíční platba spojená s vlastnictvím bytové jednotky od 1.6.2021 částku 2.201 Kč, z čehož 715 Kč představuje zálohové platby na služby spojené s užíváním bytu. Dle předpisu úhrad činí celková měsíční platba spojená s vlastnictvím bytové jednotky od 1.6.2022 částku 2.311 Kč, z čehož 810 Kč představuje zálohové platby na služby spojené s užíváním bytu. Dle předpisu úhrad činí celková měsíční platba spojená s vlastnictvím bytové jednotky od 1.1.2023 částku 2.531 Kč, z čehož 1000 Kč představuje zálohové platby na služby spojené s užíváním bytu. Dle vyúčtování za rok 2021 eviduje žalobce vůči žalovaným nedoplatek 271 Kč, dle vyúčtování za rok 2020 eviduje žalobce vůči žalovaným nedoplatek 325 Kč. Dopisem zástupce žalobce ze dne 18.8.2023 byli žalovaní vyzváni k úhradě dluhu před podáním žaloby. Dle ustanovení § 1180 odst. 1 občanského zákoníku nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Žalovaní v období od března 2021 do srpna 2023 příspěvky žalobci nehradili. Tyto příspěvky (tj. fond oprav, platba za správu domu a další pravidelné platby) a dlužná vyúčtování za roky 2020 a 2021 představují celkem za uvedené období částku 53.460 Kč. Jelikož žalovaní neuhradili dlužné částky, žalobci přísluší právo domáhat se vždy ode dne následujícího po splatnosti úroku z prodlení z každé jednotlivé měsíční platby. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl (výrok I.). Pokud jde o žalobcem požadované zálohy na služby spojené s užíváním bytu (označené v předpisu jako záloha na studenou vodu) v období od března 2021 do prosince 2022, měly tyto zálohy již být žalobcem řádně vyúčtovány. Po uplynutí zúčtovacího období, které je v posuzované věci kalendářním rokem, je podmínkou splatnosti nedoplatku za služby provedení řádného vyúčtování, se kterým budou žalovaní seznámeni (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.9.2011, sp. zn. 26 Cdo 5101/2008). Jelikož zálohové platby podléhají zúčtování, po skončení zúčtovacího období se nelze již úspěšně domáhat zaplacení záloh nebo jejich neuhrazené části, tyto nezaplacené zálohy se musejí promítnout do řádného vyúčtování (obdobně Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, str. 2023). Pokud žalobce požadoval po uplynutí zúčtovacího období roku 2021 a roku 2022 vůči žalovaným i zaplacení úhrad záloh na služby spojené s užíváním bytu (zálohy za studenou vodu), bylo třeba, aby za tato již uplynulá zúčtovací období provedl řádné vyúčtování a žalované s ním seznámil. Případný nedoplatek vyčíslený ve vyúčtování za příslušné zúčtovací období by pak žalobce mohl v soudním řízení vymáhat, nikoliv však již zálohy nebo jejich části za uplynulé zúčtovací období. Je tedy na žalobci, aby za uplynulá zúčtovací období provedl řádné vyúčtování služeb a až následně se případných nedoplatků vůči žalovaným domáhal. V posuzované věci nebylo v tomto směru na místě užití ustanovení § 118a odst. 2 občanského soudního řádu, jelikož takový postup přichází v úvahu pouze tehdy, pokud je možné jiné právní posouzení věci, které vyžaduje vylíčení rozhodujících skutečností a navržení důkazů je prokazujících, významných z pohledu skutku, který je předmětem řízení. Do poučovací povinnosti soudu nespadá objasňování, zda účastník nemá vůči druhému z účastníků jinou pohledávku z jiného titulu, ukáže-li se, že uplatněný nárok není po právu. Soud proto není oprávněn žalobci v rámci poučovací povinnosti sdělovat výklad hmotného práva či žalobce poučovat v tom směru, že by měl vůči žalovanému vymáhat jinou pohledávku na odlišném skutkovém či právním základu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2009, sp. zn. 21 Cdo 3090/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.1.2011, sp. zn. 26 Cdo 592/2010). S ohledem na uvedené soud žalobu ohledně částky 15.951 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.). Po provedení řádného vyúčtování se žalobce může dluhu domáhat případně novou žalobou. Uvedené závěry se netýkají plateb za rok 2023, neboť ve vztahu k tomuto roku ještě ke dni rozhodnutí soudu zúčtovací období neuplynulo. Lze se tak za toto období stále domáhat zálohových plateb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 76 % předmětu řízení (při vyčíslení předmětu řízení včetně úroku z prodlení ke dni rozhodování soudu jde o částku 61.801,68 Kč), neúspěšný ohledně 24 % předmětu řízení (při vyčíslení předmětu řízení včetně příslušenství ke dni rozhodování soudu jde o částku 19.030,68 Kč). Za této situace náleží žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 54 %. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 3.471 Kč a odměny za právní zastoupení 15.600 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za čtyři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby a písemné vyjádření na výzvu soudu. Ke každému úkonu pak náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč, celkem 1.200 Kč Celkem se tedy jedná o částku 20.271 Kč, jelikož žalobci náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 54 %, činí částka náhrady celkem 10.946,34 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když neshledal důvody pro její prodloužení.