41 C 43/2022-103 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 1. 3. 2022, ve znění doplnění žaloby z 13. 2. 2023, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 41 797,88 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované částku ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala finanční částku vrátit v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 186 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 83,83 % ročně. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, když do zesplatnění celého úvěru uhradila žalobkyni celkem částku 45 906 Kč. Dále tvrdila, že v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty dle bodu 6.1. v celkové výši 998 Kč (žalobkyni vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou ze splátek, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tzn. u splátek 22 a 23) a dle 6. 2. smlouvy právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 1 200 Kč (právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklo žalobkyni u splátek [číslo]). V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni také právo na zesplatnění celého dluhu, neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky [číslo] splatné 17. 7. 2021. Žalobkyně dluh zesplatnila ke dni 20. 9. 2021. A dále dle 6. 5. smluvních ujednání žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou nové jistiny, a to až do jejího úplného zaplacení (v posuzované věci od 22. 9. 2021). Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 43 995 Kč představované zbývající dlužnou tzv. novou jistinou (původní dlužná jistina ve výši 36 194,46 Kč a dlužný úrok ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 603,42 Kč), částky 998 Kč představované neuhrazenou smluvní pokutou dle 6.1., částky 1 200 Kč představované náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle čl. 6 smlouvy, částky 6 688 Kč představované smluvní pokutou ve výši 0,1% denně z nové jistiny zápůjčky od 22. 9. 2021 do dne podání žaloby a 62,46% úroku za poskytnutí úvěru ročně z původní výše neuhrazené jistiny v částce 36 194,46 Kč od 22. 9. 2021 do 15. 10. 2021 a 8,5% úrok z prodlení ročně z částky 36 194,46 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od 22. 9. 2021 dosáhne částky 157 392 Kč. Závěrem tvrdila, že žalovaná svůj závazek neuhradila ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Úvěruschopnost žalované žalobkyně ověřovala z údajů, které jí byly žalovanou poskytnuty (a to jak ohledně výše příjmů, tak i výše měsíčních výdajů) a dále z veřejně dostupných databází ISIR, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací, SOLUS. Dále prověřovala centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstřík. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 25. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezhotovostně úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 186 Kč společně s úrokem ve výši 83,83 % ročně. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit 131 160 Kč. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalované na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, 200 Kč. Podle čl. 6 3. b) smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky úvěru až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. jestli klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalované dne 27. 9. 2019. 5. Žalované byly poskytnuty informace o úvěru a předsmluvní formulář. 6. Kopií z interního systému žalobkyně bylo zjištěno poukázání částky 40 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 7. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná uvedla své měsíční příjmy ve výši 18 277 Kč a výdaje ve výši 8 550 Kč, když mezi výdaje patřila úhrada měsíční splátky úvěru žalobkyni ve výši 1 740 Kč, bydlení v částce 1 400 Kč měsíčně a výživné ve výši 2 000Kč. Prověřování úvěruschopnosti bylo zjištěno z výpisů ze záznamů SOLUS, NRKI, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu žalované, výplatního lístku za měsíce duben a květen 2019 a z kopie výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované ke dni 13. 9. 2019. 8. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná uhradila částku 45 906Kč. 9. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu dne 17. 8. 2021 a 17. 9. 2021. Úvěr byl zesplatněn výzvou žalobkyně ze dne 20. 9. 2021. 10. Předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána dne 7. 2. 2022. 11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout na bankovní žalované účet finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách po 2 186 Kč společně s úrokem ve výši 83,83% ročně. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit 131 160 Kč. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalované na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, 200 Kč. Podle čl. 6 3. b) smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky úvěru až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. jestli klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalované dne 27. 9. 2019. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované na základě údajů, které jí byly poskytnuty žalovanou před uzavřením smlouvy o úvěru a dále nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky. 12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. 13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmu a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský