41 C 94/2023-52 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne [datum], ve znění doplnění žaloby ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 132 736,55 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému dne [datum] částku 200 000 Kč, a to ve výši 108 953,15 Kč na konsolidaci předcházejících půjček a zbývající část na jeho bankovní účet. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník. Žalovaný se zavázal úvěr splatit celkem ve 108 měsíčních splátkách ve výši 3 864,73 Kč, počínaje [datum], a to z účtu č. [bankovní účet] na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na úvěr uhradil pouze částku 239 749,63 Kč, dostal se však do prodlení, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka za žalovaným na ni byla postoupena smlouvou ze dne [datum], s účinností od [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně požadovala zaplacení nesplacené jistiny ve výši 131 236,55Kč, poplatků ve výši 1 500 Kč dle sazebníku (za upomínku ze dne [datum] a [datum] v částce 2 x 600 Kč a za zesplatnění úvěru dne [datum] v částce 300 Kč), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 205,62 Kč za období od [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku ve výši 18,9% ročně ve výši 10 442,63 Kč za období od [datum] do [datum] z částky 131 236,55 Kč, 8,25% úroku z prodlení ročně z částky 132 736,55 Kč od [datum] do zaplacení a 18,9% úroku ročně z částky 132 736,55 Kč od [datum] do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaný závazek nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě informací získaných od žalovaného v žádosti o úvěr dne [datum]. Kontrolovala také informace v interních a externích databázích, zejména z bankovních a nebankovních registrů, insolvenční rejstřík apod. Žalobkyně vycházela z uváděného příjmu žalovaného ve výši 9 074 Kč, dále že má vlastní bydlení a celkový měsíční příjem domácnosti činí 80 000 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době žádosti o úvěr závazky s celkovou výší 434,03 Kč. Dále žalobkyně porovnávala příjem a výdaje žalovaného s výdaji odhadnutými na základě dat z ČSÚ. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 200 000 Kč (spotřebitelský úvěr – konsolidace půjček), a to ve výši 108 953,15 Kč na splacení předcházejících dluhů a zbývající část převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 108 měsíčních splátkách ve výši 3 864,73 Kč vždy k 25. dni v měsíci, počínaje [datum], a to společně s úrokem ve výši 18,9% p.a. a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 795 Kč Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Sazebník. 5. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uvedl výši průměrného měsíčního příjmu v částce [částka] s tím, že nemá žádné měsíční náklady. Výše jeho příjmu byla určena čestným prohlášením žalovaného o příjmu. A dále uvedl, že celkový měsíční příjem domácnosti činí [částka]. Právní předchůdkyně ověřovala informace nahlédnutím do bankovních a nebankovních registrů. 6. Z výpisu z interního bankovního systému právní předchůdkyně žalobkyně (platební historie) bylo zjištěno, že žalovaný čerpal část úvěru ve výši [částka] čerpala dne [datum] a část úvěru ve výši [částka] téhož dne. Převzetí úvěru žalovaným bylo zjištěno také z výpisu z účtu č. [bankovní účet]. 7. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nedoplatku dne [datum] a [datum]. 8. Odstoupením od smlouvy ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila, a to ke dni [datum]. 9. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] ke dni [datum] byla zjištěna výše dlužné jistiny úvěru. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. 11. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byl žalovaný vyzván dne [datum]. 12. Prověřování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně bylo zjištěno z žádosti o poskytnutí úvěru, v níž žalovaný uvedl svůj měsíční příjem v částce [částka] a své pravidelné měsíční výdaje ve výši 0 Kč, když výše jeho příjmu byla ověřena čestným prohlášením. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do interních a externích databází, bankovního a nebankovních registru klientských informací, insolvenčního rejstříku. Právní předchůdkyně žalobkyně při určení výše nákladů na bydlení pracovala s náklady na bydlení dle zákona č. 117/1995 Sb. a údaji o životním minimu. 13. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 200 000 Kč (spotřebitelský úvěr – konsolidace půjček), a to ve výši 108 953,15 Kč na splacení předcházejících dluhů a částku 91 046,85 Kč převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 108 měsíčních splátkách ve výši 3 864,73 Kč vždy k 25. dni v měsíci, počínaje [datum], a to společně s úrokem ve výši 18,9% p. a. a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 795 Kč Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Sazebník. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných splátek, dopisem ze dne [datum] a následně úvěr zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil celkem 239 749,63 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným (čestným prohlášením), nahlédnutím do veřejných a neveřejných registrů. 14. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění ke dni uzavření úvěrové smlouvy, tzn. ke dni [datum]). Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. S ohledem na § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., se soud nejprve zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy zda právní předchůdkyně žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobkyni pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. 16. V posuzované věci učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně a dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k poskytnutému úvěru. Předně nelze přehlédnout, že žalobkyně měla k dispozici od žalovaného pouze sdělení o jeho příjmech a výdajích, když příjmy žalovaného byly doloženy jen jeho čestným prohlášením. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně podstatné výdaje žalovaného nijak blíže nezjišťovala a neověřovala. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku doložení) těchto tvrzení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod [číslo]). 17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnost úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům, kdy rovněž chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při ž