42 C 124/2023-45 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 8. 2022 ve znění podání ze dne 23. 5. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 804 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných závazků žalovaným z pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění od 5. 3. 2010. Předmětem pojistné smlouvy bylo investiční životní pojištění – produkt [příjmení] [jméno] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s koncem pojištění 4. 3. 2020. Roční pojistné v částce 6 000 Kč mělo být hrazeno měsíčně vždy k 5. dni v měsíci v částce 500 Kč. Žalovaný řádně neplnil závazky plynoucí ze smlouvy a nehradil pojistné řádně a včas. Dlužné pojistné žalovaný neuhradil ani po urgencích ze strany žalobce. Žalobce žalovaného k úhradě upomenul a upozornil jej na možnost zániku pojištění. Žalovaný pojistné nezaplatil a pojistná smlouva proto ke dni 21. 2. 2011 zanikla pro neplacení pojistného. O této skutečnosti žalobce žalovaného písemně informoval. Žalovaný dluží žalobci na pojistném částku 804 Kč za období od 5. 1. 2011 do 21. 2. 2011. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou peněžité částky se žalobce domáhá i úroku z prodlení za období ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, tj. ode dne 22. 2. 2011 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes písemnou výzvu právního zástupce žalobce před podáním žaloby. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žalobní tvrzení nikterak nezpochybnil, netvrdil, ani neprokázal, že by žalovanou částku, byť jen z části, uhradil. 2. Žalobce uvedl, že na základě přeshraniční fúze došlo ke sloučení zanikajících společností [právnická osoba], [IČO] a společnosti [právnická osoba], [IČO], s nástupnickou společností [právnická osoba], [IČO]. Pohledávka byla následně postoupena na žalobce, [právnická osoba] [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne 20. 10. 2021. 3. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaný nevyjádřil, má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasil v návrhu na zahájení řízení. 4. Soud na základě žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z návrhu pojistné smlouvy a pojistné smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce - [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva – investiční životní pojištění [příjmení] [jméno], kde byla sjednána splatnost pojistného vždy k 5. dni v měsíci v částce 500 Kč, roční pojistné bylo sjednáno ve výši 6 000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v trvání 20 let. Z předložené inkasní bilance je zjevné, že žalovaný neuhradil pojistné za období od 5. 1. 2011 do 4. 2. 2011 ve výši 500 Kč, stejně jako poměrnou část pojištění od 5. 2. 2011 do zániku pojistného vztahu 21. 2. 2011. Upomínkou ze dne 28. 12. 2010 právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 000 Kč, upozornil jej, že pokud nebude dlužné pojistné uhrazeno, pojištění dne 21. 2. 2011 zanikne. Žalovaný na upozornění nereagoval, pojistné neuhradil a pojištění proto zaniklo z důvodu neplacení pojistného dne 21. 2. 2011, což právní předchůdce žalobce žalovanému písemně sdělil přípisem ze dne 21. 4. 2011 a upozornil jej na povinnost uhradit pojistné za dobu trvání pojištění ve výši 804 Kč. Protože je žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, požaduje po něm žalobce rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy. Před podáním žaloby zaslal právní zástupce žalobce žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, o čemž svědčí předžalobní upomínka ze dne 27. 7. 2022 spolu s potvrzením o podání. Součástí předžalobní upomínky bylo rovněž oznámení o postoupení pohledávky na žalobce. 5. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. To platí též pro posouzení prodlení žalovaného a s tím související právo na úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jejichž výše se řídí nařízením vlády číslo 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 33/2010 Sb. 6. Shora citovanými listinnými důkazy je nepochybně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva. V souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, má pojistitel, žalobce, právo na pojistné za pojistnou dobu. V souladu s ustanovením § 20 zákona o pojistné smlouvě, soukromé pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části doručené pojistníkovi. Žalobce prokázal, že pojištění zaniklo z důvodu nezaplacení pojistného ke dni 21. 2. 2011. Žalobci v souladu s ustanovením § 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě, za období od 5. 1. 2011 do 21. 2. 2011, kdy pojištění zaniklo, přísluší pojistné ve výši celkem 804 Kč. Žalobce se rovněž oprávněně domáhá zaplacení poplatku za odeslání upomínky, jehož výše odpovídá platnému sazebníku poplatků žalobce. Žalovaný pojistné ve lhůtě splatnosti nezaplatil, ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1 občanského zákoníku, je tak v prodlení s úhradou dluhu. Žalobce se tak oprávněně domáhá zaplacení úroku z prodlení z dlužného pojistného za dobu od zániku pojistné smlouvy do zaplacení. Výše úroků je dána ve smyslu ustanovení § 1 nařízení vlády číslo 142/94 Sb. ve znění nařízení vlády číslo 33/2010 Sb. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem s tím, že soud ve vztahu k postoupení pohledávky aplikoval § 524 občanského zákoníku, na jehož základě byl právní předchůdce žalobce v postavení původního věřitele (tvrzení k ohledně nástupnictví původního pojistitele byla ověřena z obchodního rejstříku) oprávněn pohledávku postoupit na žalobce v pozici nového věřitele (nabyvatele pohledávky). Nárok žalobce byl soudem shledán v souladu s platnými právními předpisy a soud mu proto, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. a plně úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalobci tak přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny ust. § 14b AT, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v ust. § 14b odst. 1 písm. a), b) AT, neboť žalobce žaluje pohledávku z titulu dlužného pojistného, kdy obdobné žaloby jsou jím podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení je shodné, pouze s výhradou změn pokud jde o délku období, za které je pojistné nehrazeno, číslo pojistné smlouvy, datum uzavření smlouvy, výpočet žalované částky v závislosti na výši pojistného a délce dlužného období, právní hodnocení je totožné, případně obdobné, předmět sporu nepřevyšuje částku 50 000 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 600 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 200 Kč za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, kvalifikovanou předžalobní výzvu), dále byl přiznán 3× režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 advokátního tarifu, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč. Pokud jde o úkon právní služby v podobě doplnění žalobních tvrzení, za tento úkon soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal, když jej nepovažuje za náklad potřebný k účelnému uplatňování právo. Dostatečná skutková tvrzení totiž měla být již obsažena v žalobním návrhu tak, aby soud žalobce nemusel k jejich doplnění vyzývat.