42 C 145/2023-23 — Okresní soud Brno-Venkov

<i>Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 10. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2 970 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacení televizních poplatků. Žalobce uvedl, že žalovaná poté, co se stala držitelem televizního přijímače, splnila svou povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, a to ke dni 1. 2. 2009. Vznikla jí tak povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná však své povinnosti nedostála, když televizní poplatky řádně a včas nehradila. Žalovaná tak ke dni podání žaloby dluží žalobci na nezaplacených televizních poplatcích celkem částku 2 970 Kč, když nezaplatila poplatky vždy v částce 135 Kč za měsíce červenec 2020 až duben roku 2022, tedy za 22 měsíců. Žalobce žalovanou písemně vyzval k úhradě dlužných televizních poplatků, žalovaná však na svůj dluh ničeho nezaplatila. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, požaduje po ní žalobce i zaplacení zákonného úroku z prodlení, který k datu podání žaloby kapitalizoval na částku 362,43 Kč. Žalobce dále požaduje úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 64 Kč, kdy jde o náklady na vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žalobní tvrzení nikterak nezpochybnila, netvrdila, ani neprokázala, že by žalovanou částku, byť jen z části, uhradila. 2. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaná nevyjádřila, má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně v návrhu na zahájení řízení souhlasil, k další výzvě soudu se nevyjádřil. 3. Soud na základě žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaná se jako držitel televizního přijímače v únoru roku 2009 přihlásila do evidence poplatníků televizního poplatku. Z tvrzení žalobce, které žalovaná žádným způsobem nerozporovala, spolu s přehledem nezaplacených předpisů, který je obsažen v upomínce ze dne 13. 6. 2022, pak plyne, že žalovaná neuhradila žalobci poplatky v celkové výši 2 970 Kč, a to konkrétně za měsíce červenec 2020 až duben roku 2022. Žalovaná byla žalobcem vyzývána k úhradě dlužných televizních poplatků, což dokládá výzva ze dne 13. 6. 2022 spolu s poštovní dodejkou. Žalovaná však dlužnou částku nezaplatila. Žalobce se proto domáhá rovněž zaplacení úroku z prodlení, který kapitalizoval ke dni podání žaloby na částku 362,43 Kč, kdy ke způsobu jeho výpočtu doložil podrobnou specifikaci. Z rámcové dohody uzavřené žalobcem se společností [právnická osoba] byla prokázána výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 4. Podle § 3 odst. 2 věta první zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. 5. Podle § 6 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 6. Podle § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 7. Žalovaná se dne 1. 2. 2009 stala na základě přihlášení se do příslušné evidence poplatníkem televizního poplatku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle § 6 citovaného zákona činí výše televizního poplatku měsíčně částku 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost hradit měsíčně televizní poplatky za měsíce červenec 2020 až duben 2022, když nezaplatila televizní poplatky v celkové výši 2 970 Kč a žalobce se tak oprávněně domáhá zaplacení této částky. Žalobce se oprávněně domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení, když žalovaná byla povinna televizní poplatky platit vždy ke každému patnáctému dni v měsíci, počínaje dnem následujícím se tak žalovaná dostala se zaplacením do prodlení. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to i co do požadovaného příslušenství, když tento nárok a jeho výše je v souladu se zákonnou úpravou, konkrétně s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se rovněž oprávněně domáhá zaplacení částky 64 Kč, která spočívá v nákladech spojených s uplatněním pohledávky (náklady na vyhotovení upomínky a její odeslání), jejichž výši žalobce prokazatelně doložil. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. a plně úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalobci tak přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny ust. § 14b AT, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v ust. § 14b odst. 1 písm. a), b) AT, neboť žalobce žaluje pohledávku z titulu dlužných televizních poplatků, kdy obdobné žaloby jsou podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení je shodné, pouze s výhradou změn, pokud jde o období, za které nebyly poplatky hrazeny, právní hodnocení je totožné, předmět sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 400 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 200 Kč za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby), dále byl přiznán 2 × režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 advokátního tarifu, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 126 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 126 Kč.