42 C 72/2023-31 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 8. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20 465 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobce uvedl, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem, motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení tohoto příspěvku. 2. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel tohoto vozidla neměl ode dne 6. 5. 2021 do dne 23. 8. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Vozidlo tak bylo nepojištěno 110 dní. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu se zákonem zaslal žalovanému dne 3. 12. 2021 výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, žalobce za den doručení výzvy žalovanému považuje 15. den po jejím odeslání, tj. den 18. 12. 2021, splatnost příspěvku tak nastala po uplynutí 60 dnů od doručení výzvy, tedy ke dni 15. 2. 2022. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení částky 7 450 Kč, která je tvořena jednak neuhrazeným příspěvkem do garančního fondu v částce 7 150 Kč a jednak poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce v žalobě zcela konkrétně specifikoval výpočet dlužného příspěvku, ohledně něj i nároku na zaplacení poplatku odkázal na příslušnou právní úpravu. Žalobce se s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 7 868 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku spolu s náklady na jeho uplatnění. 3. Žalobce dále zjistil, že žalovaný, coby provozovatel výše uvedeného osobního automobilu [registrační značka] neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti ode dne 25. 2. 2021 do dne 5. 5. 2021, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 70 dní. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu se zákonem zaslal žalovanému dne 3. 12. 2021 výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, která mu byla doručena dne 18. 12. 2021. Splatnost příspěvku nastala dne 15. 2. 2022. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení částky 4 850 Kč, která je tvořena jednak neuhrazeným příspěvkem do garančního fondu v částce 4 550 Kč a jednak poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce se s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 4 550 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku spolu s náklady na jeho uplatnění. 4. Žalobce uvedl, že se žalovaný stal vlastníkem předmětného vozidla na základě kupní smlouvy dne 19. 1. 2021, kdy vozidlo bylo žalovanému prodáno vlastníkem dle registru silničních vozidel. Pokud k zápisu žalovaného do registru silničních vozidel došlo později, či nedošlo vůbec, pak tento zápis má pouze deklaratorní, nikoliv konstitutivní účinky. Pokud totiž osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel na základě výzvy žalobci sdělí a doloží, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyla, uplatní žalobce v souladu s § 4 odst. 6 zákona svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, o němž se tímto postupem dozvěděla. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku je tak žalovaný. Žalovaný dluh nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 12. 7. 2022. 5. Žalobce dále zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel tohoto vozidla neměl ode dne 2. 6. 2020 do dne 30. 9. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 121 dní. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu se zákonem zaslal žalovanému dne 25. 11. 2020 výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, která mu byla doručena dne 10. 12. 2020. Splatnost příspěvku nastala ke dni 8. 2. 2021. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení částky 8 165 Kč, která je tvořena jednak neuhrazeným příspěvkem do garančního fondu v částce 7 865 Kč a jednak poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce se s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 7 865 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku spolu s náklady na jeho uplatnění. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobce nerozporoval, neuvedl, že není osobou povinnou k zaplacení příspěvku, či že by dlužnou částku, byť jen zčásti, uhradil. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ust. § 115a o.s.ř., když žalobce s takovým postupem výslovně v návrhu na zahájení řízení souhlasil a k výzvě soudu se nevyjádřil, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Rozsudek však byl vyhlášen veřejně. 7. Soud na základě žalobních tvrzení, listinných důkazů předložených žalobcem a vyžádaných soudem zjistil následující skutkový stav. Žalobce žalovaného výzvou ze dne 2. 12. 2021 vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu celkem v částce 7 450 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, lhůta k zaplacení příspěvku uplynula dnem 15. 2. 2022, když žalobce za den doručení výzvy považuje 15. den po jejím odeslání, tedy den 18. 12. 2021. Žalovaný tak byl ode dne 16. 2. 2022 v prodlení se zaplacením příspěvku. Žalovaný byl ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání žalobcem opakovaně vyzýván upomínkami ze dne 9. 3. 2022 a ze dne 7. 4. 2022. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní upomínky jeho právním zástupcem (upomínka ze dne 12. 6. 2022 spolu s informací k zásilce ohledně dodání zásilky). 8. Dále soud zjistil, že žalobce žalovaného výzvou ze dne 2. 12. 2021 vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu celkem v částce 4 850 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, lhůta k zaplacení příspěvku uplynula dnem 15. 2. 2022, když žalobce za den doručení výzvy považuje 15. den po jejím odeslání, tedy den 18. 12. 2021. Žalovaný tak byl ode dne 16. 2. 2022 v prodlení se zaplacením příspěvku. Žalovaný byl ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání žalobcem opakovaně vyzýván upomínkami ze dne 9. 3. 2022 a ze dne 7. 4. 2022. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní upomínky jeho právním zástupcem (upomínka ze dne 12. 6. 2022 spolu s informací k zásilce ohledně dodání zásilky). 9. Dále soud zjistil, že žalobce žalovaného výzvou ze dne ze dne 25. 11. 2020 vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu celkem v částce 8 165 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, lhůta k zaplacení příspěvku uplynula dnem 8. 2. 2021, když žalobce za den doručení výzvy považuje 15. den po jejím odeslání, tedy den 10. 12. 2020. Žalovaný tak byl ode dne 9. 2. 2021 v prodlení se zaplacením příspěvku. Žalovaný byl ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání žalobcem opakovaně vyzýván upomínkami ze dne 4. 3. 2021 a ze dne 1. 4. 2021. Žalova