43 C 265/2023-65 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 17. 4. 2023, převedeným do rejstříku C dne 21. 7. 2023 a doplněným na výzvu soudu dne 28. 8. 2023, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 16 822,19 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne 7. 3. 2022, na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalované elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalované vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu žalobci řádně a včas uhradit. Žalobkyně dodala žalované elektřinu včetně souvisejících služeb 1) v období od 8. 3. 2022 do 17. 8. 2022 za cenu 20 218,71 Kč, kterou žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 23.8. 2022, splatnou dne 6. 9. 2022, a na kterou žalovaná dne 14. 9. 2022 uhradila částku 3500 Kč, k úhradě tak zbývá 16 718,71 Kč; 2) v období od 18. 8. 2022 do 31. 8. 2022 za cenu 103,48 Kč, kterou žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 3. 10. 2022, splatnou dne 17. 10. 2022, a na kterou žalovaná neuhradila ničeho. Dlužné částky nebyly žalovanou uhrazeny, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Ve věci byly naplněny podmínky § 115a o.s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení, když žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasila v rámci žaloby, žalovaná na výzvu soudu s poučením podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nereagovala, má se za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Současně povaha věci umožňuje rozhodnout výhradně na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. V projednávané věci dospěl soud po podřazení listinnými důkazy prokázaného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení k následujícím závěrům. 7. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, má soud za prokázané, že se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu ze sítě nízkého napětí do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit cenu za dodanou elektřinu, dále cenu za související služby v elektroenergetice. 8. Z faktury [číslo] ze dne 23.8. 2022, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalované vyúčtována částka 20 218,71 Kč za spotřebu elektřiny v období od 8. 3. 2022 do 17. 8. 2022, která byla splatná dne 6. 9. 2022. Soud z ní vzal za prokázané, že žalovaná v tomto období odebrala v označeném odběrném místě elektrickou energii v celkové ceně 20 218,71 Kč vč. DPH. Žalovaná dne 14. 9. 2022 na pohledávku uhradila částku 3500 Kč, jak plyne z žalobních tvrzení žalobkyně. Celkem tak na pohledávku zbývá uhradit částku 16 718,81 Kč. 9. Z faktury [číslo] ze dne 3. 10. 2022 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalované vyúčtována částka 103,48 Kč za spotřebu elektřiny v období od 18. 8. 2022 do 31. 8. 2022, která byla splatná dne 17. 10. 2022. Soud z ní vzal za prokázané, že žalovaná v tomto období odebrala v označeném odběrném místě elektrickou energii v celkové ceně 103,48 Kč vč. DPH. 10. Soud vzal dále za prokázané, že obě faktury, faktura [číslo] faktura [číslo] byly žalované doručeny v souladu se smluvním ujednáním na emailovou adresu uvedenou ve smlouvě ([emailová adresa]), jak plyne v případě faktury [číslo] z emailu na č. l. 53 a v případě faktury [číslo] z emailu na č. l. 43. Žalovaná dlužné částky neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne 28. 3. 2023, odeslané žalované téhož dne 28. 3. 2023, jak plyne podacího lístku (č. l. 29 spisu). 11. Výrokem I. proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazenou částku za dodanou elektřinu za období od 8. 3. 2022 do 17. 8. 2022 a výrokem II. pak žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazenou částku za dodanou elektřinu za období od 18. 8. 2022 do 31. 8. 2022. Žalobkyni dále podle § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., proto byl současně ve výroku I. přiznán úrok z prodlení ohledně dlužné částky za dodanou elektřinu ve výši 20 218,71 Kč za dobu ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury do dne částečné úhrady a ze zbývající dlužné částky 16 718,71 Kč ode dne následujícího po dni částečné úhrady do zaplacení. Ve výroku II. byl pak přiznán úrok z prodlení ohledně dlužné částky za dodanou elektřinu za dobu ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury do zaplacení. 12. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva. 13. Výrokem III. proto byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, dále z odměny za právní zastoupení podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) advokátního tarifu po 300 Kč, a sice převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, kdy pod tento úkon soud řadí i doplnění žaloby k výzvě soudu, tedy o náležitosti, které žaloba měla již zprvu obsahovat. Ke každému úkonu náleží podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální částka náhrady hotových výdajů 100 Kč, celkem tak náleží 1200 Kč. Zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, částka odměny a náhrad se tak navyšuje o 21 % sazby daně na 1452 Kč Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší 1452 Kč + 800 Kč = 2252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 14. K tomu soud dodává, že se neztotožnil s návrhem žalobkyně na přiznání náhrady nákladů v plné výši, neboť v projednávané věci byly naplněny podmínky § 14b odst. 1 advokátního tarifu, především řízení bylo zahájeno návrhem v podobě ustáleného vzoru, který je žalobkyní uplatňován opakovaně ve značném počtu případů, ve skutkově i právně takřka totožných či velmi obdobných věcech. 15. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalované ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení.