8 C 101/2023-50 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 5.890 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 5.590 Kč za dobu od 15. 8. 2021 do zaplacení. Tvrdí, že osobní automobil [registrační značka] číslo [příjmení]: [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, avšak v období od 10. 1. 2021 do 5. 4. 2021 k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Základ příspěvku činí 5.590 Kč a odpovídá denní sazbě 65 Kč vynásobené počtem dnů 86. Žalobce nárokuje ještě 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na tento příspěvek. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku doporučeným dopisem. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/196 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Podle výpisu z registru vozidel je žalovaný veden od 20. 4. 2020 dosud jako vlastník a provozovatel osobního automobilu o zdvihovém objemu válců motoru 1896 cm3 [registrační značka] shora uvedeného čísla [příjmení] [značka automobilu]. Do výše uvedené doby náleží i žalované období od 10. 1. 2021 do 5. 4. 2021, které představuje 86 dní. Žalovaný měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla u [právnická osoba], pojistnou smlouvou [číslo] do 9. 1. 2021. V řízení nebylo zjištěno, že by v žalovaném období měl žalovaný ohledně uvedeného vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Dopisem ze dne 31. 5. 2021, doručeným dne 2. 6. 2021, byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku 5.890 Kč. Dopisem ze dne 2. 9. 2021 měl být žalovaný upomenut o zaplacení žalované částky, v řízení však nebylo prokázáno jeho odeslání či doručení. Doporučeným dopisem z 30. 9. 2021, který byl žalovanému neúspěšně doručován dne 4. 10. 2021, žalobce znovu vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Dopisem ze dne 28. 3. 2022 měl být žalovaný znovu vyzván k zaplacení dlužné částky, v řízení ale opět nebylo prokázáno jeho odeslání či doručení. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem své právní zástupkyně ze dne 24. 5. 2022, který byl žalovanému odeslán doporučeně téhož dne. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 1 odstavci 2, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle téhož zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, kromě účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může vozidlo provozovat pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, přičemž povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona. Tentýž zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníkovi tuzemského vozidla anebo řidiči cizozemského vozidla v ustanovení § 3 odst. 2 téhož zákona. 5. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ustanovení § 4 téhož zákona, který v odstavci 1 stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti, což neplatí pouze tehdy, pokud bylo vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, a osoba, zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte podle odstavce 3 jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je ve smyslu odstavce 4 navíc povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví podle zmocnění v § 4 odst. 5 citovaného zákona Ministerstvo financí vyhláškou, přičemž jde o vyhlášku č. 205/1999 Sb. Pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2500 cm3, je v § 2 odst. 1 písm. h) citované vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 65 Kč. Výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky. 6. Výše příspěvku v daném případě představuje denní sazbu 65 Kč vynásobenou počtem dnů žalovaného období 86, což činí 5.590 Kč. K tomu je třeba připočítat náklady 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a součet těchto částek činí žalovanou částku 5.890 Kč. 7. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok u soudu. 8. První prokazatelnou výzvou, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti, k úhradě příspěvku je dopis žalobce z 31. 5. 2021, který byl žalovanému doručen 2. 6. 2021 Lhůta 60 dnů od doručení této výzvy tedy trvala do 2. 8. 2021, a žalovaný se tak dostal podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení 3. 8. 2021. Od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobce však požaduje úrok z prodlení až od 15. 8. 2021. 9. Na základě výše uvedených skutečností soud považuje žalobu žalobce za důvodnou, a proto jí plně vyhověl. 10. Žalobce měl ve sporu úspěch, a náleží mu tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na plnou náhradu nákladů řízení 6.934 Kč. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř., více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedené dopisy. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 1.500 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb.- advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 1.134 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. 11. Soud při stanovení výše odměny a paušálu nepoužil ustanovení § 14b advokátního tarifu. Podle názoru soudu se nejedná o jednoduchou krátkou žalobu, v níž postačuje malé množství skutkových tvrzení a mění se pouze malé množství údajů. Odměnu ve výši 200 Kč za úkon podle § 14b advokátního tarifu proto soud považuje za zjevně nepřiměřenou rozsahu práce při právním zastoupení žalobce.