8 C 271/2023-53 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 5.955 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 5.655 Kč za dobu od 27. 1. 2020 do zaplacení a částku 7.385 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 7.085 Kč za dobu od 18. 11. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že osobní automobil [registrační značka], č. VIN: [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, jako jeho vlastník a provozovatel je veden žalovaný, avšak v období od 20. 7. 2019 do 14. 10. 2019, které činí 87 dní, a v období od 15. 10. 2019 do 31. 1. 2020, které činí 109 dní, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Základ příspěvku činí u prvního z období 5.655 Kč a odpovídá denní sazbě 65 Kč vynásobené počtem dnů 87, u druhého období pak základ příspěvku činí 7.085 Kč a odpovídá stejné denní sazbě vynásobené počtem dnů 109. Ke každému z nároků požaduje žalobce ještě 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na tento příspěvek. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvků doporučenými dopisy. 2. Ve věci byl dne 20. 4. 2023 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 4. Z výpisu z registru vozidel soud zjistil, že žalovaný je od 8. 7. 2015 dosud veden jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka] shora uvedeného čísla VIN tovární značky Škoda Octavia o zdvihovém objemu válců 1896 cm3. Z níže uvedených výzev k úhradě příspěvku soud zjistil, že žalovaný měl k uvedenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla u [právnická osoba], pojistnou smlouvou [číslo] pouze do 19. 7. 2019. Další pojištění tohoto vozidla zjištěno nebylo. 5. Žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení příspěvku a následně ho upomínal, což bylo zjištěno z následně uvedených listin. Ohledně období od 20. 7. 2019 do 14. 10. 2019 vyzval žalobce žalovaného dopisem z 12. 12. 2019 k zaplacení částky 5.955 Kč do 30 dnů od doručení, a podle údajů České pošty dne 30. 12. 2019 uplynula 10denní úložní lhůta k jeho vyzvednutí. Dopisy z 19. 2. 2020 a 29. 9. 2022 žalobce upomenul žalovaného o zaplacení, odeslání těchto dopisů však nebylo v řízení prokázáno. Žalobce dále vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku dopisem ze dne 12. 6. 2020, jehož 10denní úložní lhůta u České pošty uplynula dne 25. 6. 2020. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady příspěvku za uvedené období dopisem své právní zástupkyně ze dne 24. 11. 2022, který byl odeslán téhož dne doporučeně. 6. Ohledně období od 15. 10. 2019 do 31. 1. 2020 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení částky 7.085 Kč do 60 dnů od doručení dopisem z 3. 9. 2020, který byl téhož dne předán poště k přepravě a následně vhozen do poštovní schránky žalovaného. Dopisy z 16. 12. 2020 a 3. 10. 2022 žalobce upomenul žalovaného o zaplacení, odeslání těchto dopisů však nebylo v řízení prokázáno. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady příspěvku za uvedené období dopisem své právní zástupkyně ze dne 29. 11. 2022, který byl žalovanému odeslán téhož dne doporučeně. 7. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný je od 8. 7. 2015 dosud veden v registru vozidel jako provozovatel i vlastník vozidla [registrační značka], avšak měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla pouze do 19. 7. 2019. V žalovaných obdobích od 20. 7. 2019 do 14. 10. 2019, které trvalo 87 dnů, a od 15. 10. 2019 do 31. 1. 2020, které trvalo 109 dnů, nebylo pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla sjednáno. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobce dopisy z 12. 12. 2019 a 3. 9. 2022, žalovaný však dosud na žádnou z žalovaných částek žalobci ničeho nezaplatil ani po upomínkách. 8. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 1 odstavci 2, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle téhož zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, kromě účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může vozidlo provozovat pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, přičemž povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona. Tentýž zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníkovi tuzemského vozidla anebo řidiči cizozemského vozidla v ustanovení § 3 odst. 2 téhož zákona. 9. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ustanovení § 4 téhož zákona, který v odstavci 1 stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti, což neplatí pouze tehdy, pokud bylo vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, a osoba, zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte podle odstavce 3 jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je ve smyslu odstavce 4 navíc povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví podle zmocnění v § 4 odst. 5 citovaného zákona Ministerstvo financí vyhláškou, přičemž jde o vyhlášku č. 205/1999 Sb. Pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3 je v § 2 odst. 1 písm. h) citované vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 65 Kč. Výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky. 11. Výše příspěvku v daném případě představuje u prvního žalovaného období od 20. 7. 2019 do 14. 10. 2019 denní sazbu 65 Kč vynásobenou počtem dnů žalovaného období 87, což činí 5.655 Kč. U druhého žalovaného období od 15. 10. 2019 do 31. 1. 2020, které činí 109 dní, činí výše příspěvku vypočítaná stejným způsobem částku 7.085 Kč. K tomu je třeba pro každé období připočítat náklady 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a součet těchto částek činí žalovanou částku 13.340 Kč. 12. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok u soudu. 13. První prokazatelnou výzvou, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti, k úhradě příspěvku za období od 20. 7. 2019 do 14. 10. 2019 je dopis žalobce z 12. 12. 2019. Soud vycházel z toho, že dopis se dostal do dispozice žalovaného 27. 12. 2019 Lhůta 30 dnů trvala do 26. 1. 2020, a žalovaný se tak dostal podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení 27. 1. 2020. Od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 14. Za období od 15. 10. 2019 do 31. 1. 2020 je pak první prokazatelnou výzvou obsahující zákonem stanovené náležitosti dopis žalobce z 3. 9. 2020. Soud vycházel z toho, že dopis se dostal do dispozice žalovaného 8. 9. 2020 Lhůta 60 dnů tedy trvala do 9. 11. 2020, a žalovaný se dostal podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení 10. 11. 2020. Od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobce však požaduje úrok z prodlení až od 18. 11. 2020. 15. Na základě výše uvedených skutečností soud považuje žalobu žalobce za důvodnou, a proto jí plně