8 C 345/2022-50 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 11.738 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11.438 Kč za dobu od 29. 3. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že zjistil, že žalovaná je zapsána jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] č. [VIN kód]. K tomuto vozidlu nebylo v období od 25. 7. 2019 do 4. 12. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z jeho provozu. Základ příspěvku činí 11.438 Kč a odpovídá denní sazbě 86 Kč vynásobené počtem dnů 133. Žalobce požaduje ještě náklady 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Žalobce vyzýval žalovanou k zaplacení příspěvku, žalovaná však žalobci ničeho neuhradila ani po upomínkách. 2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Z databáze údajů o vzniku, přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti, které sdělují žalobci pojistitelé podle § 15 odst. 1 zákona 168/1999 Sb., žalobce zjistil, že žalovaná měla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem výše uvedeného vozidla u [právnická osoba] pojistnou smlouvou [číslo] až do 29. 5. 2019. Další pojištění téhož vozidla zjištěno nebylo. 4. Z výpisu z registru vozidel vyplývá, že žalovaná byla vedena jako vlastník i provozovatel vozidla typu Citroen Xsara Picasso [registrační značka] shora uvedeného čísla VIN se zdvihovým objemem válců 1.997 cm³ v době od 22. 5. 2019 do 23. 9. 2020. 5. Ohledně výzvy k zaplacení příspěvku a upomínání zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dopisem z 12. 2. 2020 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení žalované částky 11.438 Kč do 30 dnů od doručení, a podle údajů České pošty byl tento dopis podán k poštovní přepravě dne 12. 2. 2020. Dopisem z 11. 6. 2020 žalobce upomenul žalovanou o zaplacení dluhu, odeslání tohoto dopisu však žalobce v řízení neprokázal. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem své právní zástupkyně ze dne 18. 11. 2021, v němž upozornil žalovanou na to, že pokud dluh nevyrovná do 15 dnů od odeslání dopisu, obrátí se žalobce se svým nárokem na soud. Podle údajů České pošty byl dopis žalované odeslán dne 18. 11. 2021. 6. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná byla od 22. 5. 2019 do 23. 9. 2020 vedena v registru vozidel jako provozovatel i vlastník vozidla výše uvedeného, a měla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla pouze do 29. 5. 2019. V žalovaném období od 25. 7. 2019 do 4. 12. 2019, které trvalo 133 dnů, nebylo pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla sjednáno. Žalobce vyzval žalovanou poprvé k zaplacení příspěvku dopisem z 12. 2. 2020, který byl žalované odeslán téhož dne, žalovaná však dosud na žalovanou částku žalobci ničeho nezaplatila. 7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 1 odstavci 2, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle téhož zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, kromě účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může vozidlo provozovat pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, přičemž povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona. Tentýž zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníkovi tuzemského vozidla anebo řidiči cizozemského vozidla v ustanovení § 3 odst. 2 téhož zákona. 8. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ustanovení § 4 téhož zákona, který v odstavci 1 stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti, což neplatí pouze tehdy, pokud bylo vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, a osoba, zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte podle odstavce 3 jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je ve smyslu odstavce 4 navíc povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví podle zmocnění v § 4 odst. 5 citovaného zákona Ministerstvo financí vyhláškou, přičemž jde o vyhlášku č. 205/1999 Sb. Pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně je v § 2 odst. 1 písm. o) citované vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 86 Kč. Výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představuje částku 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky. 9. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok u soudu. 10. Výše příspěvku v daném případě představuje denní sazbu 86 Kč vynásobenou počtem dnů žalovaného období 133, což činí 11.438 Kč. K tomu je třeba připočítat náklady 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a součet těchto částek představuje žalovanou částku 11.738 Kč. 11. První prokazatelnou výzvou, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti, k úhradě příspěvku je dopis žalobce z 12. 2. 2020, odeslaný žalované téhož dne. Soud vycházel z toho, že dopis se dostal do dispozice žalované dne 17. 2. 2020 Lhůta 30 dnů trvala do 18. 3. 2020. Žalovaná se tak podle § 1968 občanského zákoníku dostala do prodlení dnem následujícím, tedy 19. 3. 2020, a od téhož dne žalobci podle § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2012 Sb., a činí 10 % ročně. Žalobce však požaduje úrok z prodlení až od 29. 3. 2020. 12. Na základě výše uvedených skutečností soud přiznal žalobci na jistině 11.438 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 29. 3. 2020 do zaplacení a náklady 300 Kč spojené s uplatněním pohledávky. 13. Žalobce měl ve sporu plný úspěch a v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu mu vzniklo právo na plnou náhradu nákladů řízení 7.624 Kč. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř., více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedené dopisy. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 1.580 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. - advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 1.184 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. 14. Soud při stanovení výše odměny a paušálu nepoužil ustanovení § 14b advokátního tarifu. Podle názoru soudu se nejedná o jednoduchou krátkou žalobu, v níž postačuje malé množství skutkových tvrzení a mění se pouze malé množství údajů. Odměnu ve výši 300 Kč za úkon podle § 14b advokátního tarifu proto soud považuje za zjevně nepřiměřenou rozsahu práce při právním zastoupení žalobce.