14 C 54/2014-548 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou ze dne 7. 3. 2014 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 198 803 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 1. 2013 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že má v nájmu pozemky: p. č. , hodnota, o výměře 7334 m², p. č. o výměře 12 347 m², p. č. , hodnota, o výměře 9988 m², p. č. , Anonymizováno, o výměře 880 m², p. č. , hodnota, o výměře 2624 m², p. č. , hodnota, o výměře 2528 m², p. č. , hodnota, o výměře 4118 m², p. č. , hodnota, o výměře 6172 m², p. č. , hodnota, o výměře 2013 m², p. č. , hodnota, o výměře 4205 m², p. č. , hodnota, o výměře 3008 m², p. č. , hodnota, o výměře 5754 m², p. č. , hodnota, o výměře 3658 m², p. č. , hodnota, o výměře 3658 m², vše v k. ú. , adresa, a dále pozemky p. č. , hodnota, o výměře 1090 m², p. č. , hodnota, o výměře 3038 m², p. č. , Anonymizováno, o výměře 234 m², vše v k. ú. , adresa, . Jedná se o ornou půdu v zemědělském půdním fondu, na níž žalobce pěstoval kukuřici na siláž. Na shora uvedených parcelách je žalovaný uživatelem honitby. I přes opatření provedená žalobcem způsobila černá zvěř na těchto honebních pozemcích škodu na polní kultuře. Žalovaný byl na vznikající škody několikrát upozorněn a vyzýván k učinění opatření k zabránění vzniku další škody. Celkový rozsah škody žalobce vyčíslil ve faktuře číslo , hodnota, ze dne 25. 10. 2013 znějící na částku ve výši 203 171 Kč se splatností 8. 11. 2013 a vyzval žalovaného k úhradě škody. Žalovaný však škodu na výše uvedených pozemcích vyčíslil na částku 4 057 Kč, kterou žalobci zaslal.Žalovaný prostřednictvím svého zástupce navrhl žalobu zamítnout, neboť žalobce neprokázal aktivní legitimaci k podání žaloby. Žalovaným doložené odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, uvádí, že předmětné nájemní smlouvy byly vypracovány dodatečně. Žalobce rovněž neunesl břemeno tvrzení, pokud se týká spoluzavinění na způsobené škodě. Pokud by soud nějakou náhradu škody žalobci přiznal, žalobce neprokázal, že učinil ochranná opatření proti vzniku škody. Dle Výzkumného ústavu rostlinné výroby nelze v současné době škodu zjistit. Proto by žaloba měla být zamítnuta.Soud prvního stupně v dané věci již jednou rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 22. 12. 2017 č. j. , spisová značka, . Žalobu v celém rozsahu zamítl s odůvodněním, že žalobce neprokázal svoji aktivní věcnou legitimaci, neboť v průběhu řízení nepředložil soudu nájemní smlouvy, na základě kterých by žalobce měl právo užívání předmětných pozemků, potažmo i právo na náhradu škody způsobené černou zvěří. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 22. 7. 2020, č. j. , spisová značka, rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výrocích I, III a IV a věc v tomto rozsahu vrátil zpět k dalšímu řízení. Právní moci nabyl pouze výrok II, a to, že řízení se zastavuje v zákonném úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 198 803 Kč od 26. 10. 2013 do 8. 11. 2013, neboť v tomto rozsahu vzal žalobce v průběhu řízení žalobu částečně zpět.Odvolací soud ve svém odůvodnění především uvedl, že žalobce nebyl dostatečným způsobem vyzván k předložení nájemních smluv a poučen o následcích neprokázání své aktivní věcné legitimace v řízení. V dalším řízení by se soud prvního stupně měl zaměřit na otázku prokázání aktivní věcné legitimace žalobce ve vztahu k uplatněnému nároku z titulu tvrzeného nájmu jednotlivých zemědělských pozemků a dále se řádně vypořádat se zpracovanými znaleckými posudky, jež obsahují diametrálně odlišné závěry o výši škody, a to s přihlédnutím k uplatněným námitkám účastníků. Pokud jde o revizní posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , zde se bude muset soud prvního stupně vypořádat se skutečností, že tento posudek nesplňuje zákonné požadavky, jelikož znalec neměl, jak též vyplývá z vyrozumění Krajského soudu v Brně ze dne 14. 2. 2018, příslušnou specializaci pro účely zpracování posudku. Soud prvního stupně by tedy měl zvážit zadání dalšího revizního posudku jiným znalcem s odpovídající specializací. V případě dovození odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu bude muset soud prvního stupně též případně zvážit i otázku spoluzavinění žalobce na vzniklé škodě, neboť žalovaný namítal, že žalobce neučinil žádná preventivní opatření k zabránění vzniku škod na předmětných zemědělských pozemcích.Soud proto v následném prvostupňovém řízení žalobce poučil ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o jeho povinnosti prokázat aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby (předložení nájemních smluv), dále nechal vypracovat revizní znalecký posudek znaleckým ústavem Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha – Ruzyně a zabýval se otázkou, zda žalobce učinil preventivní opatření k zabránění vzniku škod na předmětných pozemcích (výslechy svědků).V předešlém řízení se soud nejdříve zabýval tím, zda žaloba byla podána včas ve smyslu ustanovení § 55 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti.Podle § 55 zákona č. 449/2001 Sb. nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit za a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, a b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, poškozený vyčíslí škodu do 15 dnů po provedené sklizni. Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě tří měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách shora uvedených.Z listinných důkazů předložených žalobcem bylo zjištěno, že žalobce uplatňoval u žalovaného škodu, tak jak postupně vznikala, a to dopisy ze dne 27. 8., 9. 9. a 23. 9. 2013. V těchto dopisech žalobce upozorňoval žalovaného na narůstající škodu páchanou černou zvěří na pozemcích uvedených v žalobě a osetých kukuřicí. Poté sklizeň kukuřice proběhla ve dnech 14. a 15. 10. 2013, tak jak vyplývá z potvrzení společnosti , právnická osoba, . Dne 28. 10. 2013 byla žalobci zaslána výzva s vyčíslením škody dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, v částce 176 670 Kč bez DPH. Šedesátidenní lhůta k zaplacení uplynula žalovanému dne 28. 12. 2013, přičemž žaloba byla podána dne 7. 3. 2014, tedy v zákonné tříměsíční lhůtě.Pro přesné vyčíslení škody nechal žalobce vypracovat znalecký posudek číslo 173/20/2013, ve kterém znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vyčíslil škodu ve výši 176 400 Kč bez DPH, to je 202 860 Kč (176 400 Kč plus 15 % DPH to je 26 460 Kč). Od takto vyčíslené škody žalobce odečetl částku 4 057 Kč zaslanou žalovaným a opětovně jej vyzval k náhradě škody. Žalovaný však na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil.K prokázání aktivní věcné legitimace předložil žalobce soudu nájemní smlouvy na všechny v žalobě uvedené pozemky a rovněž vyslechl vlastníky pozemků. V daném případě se jedná o nájemní smlouvy mezi žalobcem a těmito vlastníky (pronajímateli): , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a podnikem Adria , adresa, s.r.o. Všichni pronajímatelé byli rovněž vyslechnuti soudem a potvrdili pravost nájemních smluv s tím, že předmětné pozemky pronajali žalobci. Za takto zjištěného skutkového stavu soud neprovedl důkaz odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, k tvrzení žalovaného, že předmětné nájemní smlouvy byly vyhotoveny dodatečně. V daném případě se jedná o pouhou spekulaci žalovaného, přičemž žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, kvůli kterým by soud mohl mít pochybnosti o pravosti nájemních smluv. Navrhovaný důkaz tímto odborným vyjádřením považuje soud za účelový, neboť výpovědi svědků – pronajímatelů předmětných pozemků pravost nájemních smluv s určitostí potvrdili. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce je aktivně legitimován k podání této žaloby, neboť jako nájemci předmětných pozemků mu byla způsobena na porostu kukuřice škoda černou zvěří.V předešlém řízení měl soud prvního stupně k dispozici celkem čtyři znalecké posudky, které se v celkovém vyčíslení škody diametrálně lišily. Znalecký posudek , tituly před jménem, Hynka , jméno FO, , který si vyžádal žalobce, vyčíslil škodu v částce 176 400 Kč bez DPH. Naproti tomu znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , vyžádaný žalovaným, ohodnotil celkovou škodu na předmětných pozemcích částkou 9 157 Kč. V průběhu mediačního řízení, které bylo nakonec neúspěšné, zpracoval další znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který se přiklonil ke znaleckému posudku , tituly před