34 C 106/2024-69 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 10.855,- Kč. Tvrdí, že 25.3.2022 uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, podle níž žalované poskytl částku 30.000,- Kč. Žalovaná řádně nehradila sjednané splátky, žalobce proto úvěr zesplatnil a vypočetl novou jistinu. Dle článku IV.2. písm. b) smlouvy o úvěru má žalobce právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení žalované. Elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu Brno-venkov ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , bylo vyhověno ohledně návrhu žalobce na zaplacení jistiny dluhu s příslušenstvím. Pohledávka žalobce byla uhrazena dne 18.8.2023. Žalobou se proto žalobce domáhá úhrady další smluvní pokuty za období od 10.8.2022 do 18.8.2023 v celkové částce 10.855,- Kč.Podáním ze dne 30.4.2024 žalobce na výzvu soudu doplnil, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením smlouvy posouzena na základě telefonického ověření příjmu žalované v částce 25.826,- Kč měsíčně a z výplatních pásek žalované. Ohledně výdajů žalované žalobce uvedl, že vycházel z normativních nákladů na bydlení pro nájemní vztahy a z částky existenčního a životního minima, dále přihlédl k průměrným výdajům obyvatelstva v roce 2016 dle statistiky Českého statistického úřadu.Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila.Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil.Z listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce.Dle smlouvy ze dne 25.3.2022 uzavřené mezi žalobcem a žalovanou ve spojení s úvěrovými podmínkami a formulářem informací byla žalované poskytnuta částka 30.000,- Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit ve 25 splátkách po 1.500,- Kč měsíčně, a to celkem částku 37.500,- Kč. V posuzované věci se jedná o spotřebitelský úvěr. V článku IV. 2. písm. b) smlouvy je sjednána smluví pokuta 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení s úhradou.Dle potvrzení o provedení transakce měla být částka úvěru ve výši 30.000,- Kč poskytnuta dne 28.3.2022Dopisem ze dne 2.7.2022 měla být žalovaná vyzvána k úhradě částky 31.563,- Kč, smluvní pokuty 1.497,- Kč a nákladů 300,- Kč. Žalobce předložil k dopisu doklad o odeslání, který však doručení zásilky žalované neprokazuje. Výzvou ze dne 25.9.2023 žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 10.855,- Kč na smluvní pokutě, žalobce předložil k výzvě doklad o odeslání, který však doručení zásilky žalované neprokazuje.Ze statistických tabulek pro rok 2022 (životní minimum, existenční minimum, výše normativních nákladů na bydlení, výdaje na konečnou spotřebu domácností, statistika rodinných účtů) soud neučinil žádná pro věc relevantní skutkový zjištění, když údaje v těchto statistických tabulkách uvedené nejsou pro posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy použitelné. Ohledně výdajů na bydlení vycházel žalobce pouze z prohlášení ze dne 28.3.2022, kdy částka 4.000,- Kč není nijak doložena, další výdaje žalované žalobce vůbec nezkoumal a spokojil se se statistickými údaji. Dle výplatních pásek činil příjem žalované v lednu 2022 částku 25.578,- Kč a v únoru 2022 částku 26.074,- Kč.Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle ustanovení § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.Jakkoliv však zákon o ochraně spotřebitele ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí (totožně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit.Ze shora uvedených zjištění ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že žalobce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil. Vycházel-li žalobce při posouzení pouze z údaje uvedeného žalovanou a statistických údajů, jedná se o posouzení zcela nedostatečné a formální. V případě výdajů žalované nepostačuje, že žalobce vyšel z částky životního minima či jiných statistických údajů, aniž by jakkoliv blíže zkoumal skutečné měsíční výdaje žalované, alespoň ohledně financování základních potřeb a výdajů.Vzhledem k tomu, že žalobce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020).Žalovaná byla s ohledem na výše uvedené povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu, smluvní pokuta nebyla s ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy platně sjednána. Soud proto žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci neúspěšný a byl by tak povinen hradit náklady řízení žalované. Jelikož však žalované náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.