34 C 177/2024-31 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10.830,- Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaný byl vlastník a provozovatel vozidla reg. zn. , Anonymizováno, , SPZ, , a že v období od 24.12.2022 do 3.4.2023 nebylo k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Proto žalobkyni vzniklo podle 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., právo na zaplacení příspěvku ve výši 3.535,- Kč, a to za dobu, kdy vozidlo nebylo v rozporu s výše uvedeným zákonem pojištěno. Dále požadovala žalobkyně související náklady, a to náklady na mimosoudní uplatnění práva v částce 300,- Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný byl vlastník a provozovatel vozidla reg. zn. , SPZ, , a že v období od 9.2.2023 do 22.5.2023 nebylo k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Proto žalobkyni vzniklo podle 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., právo na zaplacení příspěvku ve výši 6.695,- Kč, a to za dobu, kdy vozidlo nebylo v rozporu s výše uvedeným zákonem pojištěno. Dále požadovala žalobkyně související náklady, a to náklady na mimosoudní uplatnění práva v částce 300,- Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě.Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.Žalovaný skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila.Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů. Upomínkou žalobkyně ze dne 25.5.2023 byl žalovaný vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 3.535,- Kč a nákladů ve výši 300,- Kč, a to podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., za období od 24.12.2022 do 3.4.2023, tj. 101 dnů při denní sazbě příspěvku 35,- Kč. Upomínkou žalobkyně ze dne 30.8.2023 byl žalovaný vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 3.864,- Kč. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dopisem ze dne 25.9.2023.Upomínkou žalobkyně ze dne 13.7.2023 byl žalovaný vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 6.695,- Kč a nákladů ve výši 300,- Kč, a to podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., za období od 9.2.2023 do 22.5.2023, tj. 103 dnů při denní sazbě příspěvku 65,- Kč. Upomínkou žalobkyně ze dne 18.10.2023 byl žalovaný vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 7.050,- Kč. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dopisem ze dne 13.11.2023.Dle výpisu z registru vozidel byl veden jako vlastník a provozovatel předmětných vozidel v posuzovaných obdobích žalovaný.Dle § 1 odst. 2 psím. a) zákona č. 168/1999 Sb., musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.Dle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Dle ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.Na základě listinných důkazů učinil soud následující právní závěry. Žalovaný byl posuzovaných obdobích vlastník a provozovatel předmětných vozidel, k nimž nebylo za tuto dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s ustanovením § 4 zákona č. 168/1999 Sb. je tak žalobkyně oprávněna požadovat příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyni proto náleží částky 3.535,- Kč a 6.695,- Kč, včetně úroků, když žalovaný je s úhradou příspěvku v prodlení, neboť k jeho zaplacení byl vyzván výzvami žalobkyně ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výzvy. Výše úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni dále náleží dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., náhrada nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2 x 300,- Kč.Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná v plném rozsahu, náleží jí proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.Náklady řízení žalobkyně se skládají z částky soudního poplatku 800,- Kč, dále soud přistoupil k posouzení účelnosti nákladů spočívajících v zastoupení advokátem a dospěl k závěru, že tyto účelné nejsou. Přiznal tak pouze takové náklady, jež by byly přiznány samotné nezastoupené žalobkyni podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za výzvu k plnění a podání žaloby ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky po 100,- Kč za úkon právní služby, tedy v celkové výši 200,- Kč. Celková výše nákladů řízení tak činí 1.000,- Kč.Soud má za to, že žaloba je formulářového typu, skutková tvrzení jsou stále stejná, mění se pouze objem motoru, období, za něž je dluženo a registrační značka vozidla. Takové náležitosti včetně případného neustále se opakujícího právního posouzení věci pak vyvolávají úvahu o účelnosti právního zastoupení za situace, kdy úkonem ze strany zástupce žalobkyně je pouze převzetí věci, jinak zcela formální, nevyžadující jiné než zcela běžné myšlenkové pochody, a nevyžadující přitom téměř žádné právní znalosti. Dalším úkonem je sepsání žaloby, která je, jak shora uvedeno, dovedena, co do nepotřeby měnit okruh rozhodných skutečností, téměř k dokonalosti. Postačí napsat pouze jednu a poté jen měnit dílčí údaje. Takovou činnost mohl realizovat i žalobkyně sám, který je na uvedenou agendu jistě lépe personálně vybaven.Soud dále vycházel z právních názorů a závěrů vyjádřených mimo jiné usneseními Krajského soudu v Brně ze 17. 12. 2020, č. j. 70 Co 193/2020-37, nebo z 30. 8. 2021, č. j. 70 Co 115/2021-44, příp. ze dne 11.1.2021, č. j. 70 Co 221/2020-36. V uvedených rozhodnutích dospěl Krajský soud v Brně k následujícím závěrům ve vztahu k účelnosti zastoupení žalobkyně advokátem, se kterými se soud prvního stupně zcela ztotožňuje a v rámci odůvodnění je proto přejímá.Právo žalobkyně požadovat úhradu příspěvku je založeno ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., kterým současně žalobkyně byla zřízena, a to jako profesní organizace pojistitelů, kteří jsou na území České republiky oprávněni poskytovat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Mezi úkoly žalobkyně, jejíž činnost je financována z příspěvků členů, patří mimo jiné správa garančního fondu.Žalobkyně není subjektem „spolufinancovaným státem“; není tedy na ni možno pohlížet obdobně jako na orgány státu, resp. subjekty hospodařící se státním majetkem, u nichž dal Ústavní soud v minulosti opakovaně najevo, že náklady na služby advokátem ve sporech, představovaných jejich běžnou agendou, za účelné obvykle (zásadně) považovat nelze, neboť u těchto subjektů lze předpokládat takové vybavení, které jim umožní hájení jejich práv v soudním řízení i bez služeb advokáta (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12). Jak bylo nicméně výše již uvedeno, byla žalobkyně zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby (jedním ze zdrojů) jsou i příspěvky nepojištěných; je tedy vymáhání těchto příspěvků nutno posuzovat jako činnost, náležející k hlavnímu předmětu její činnosti, který pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami (na rozdíl kupříkladu od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje toliko nutný vedlejší produkt jejich podnikání, který nutně z vlastních zdrojů zabezpečovat být taková pojišťovna schopna nemusí). Jak také vyplývá z organizačního schématu, jež je tradičně součástí výročních zpráv, veřejně dostupných na jejích webových stránkách, je součástí jejího organizačního uspořádání úsek právní