43 C 8/2022-230 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou u soudu dne 14. 5. 2020, která byla postoupena zdejšímu soudu dne 4. 4. 2022, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 124 074,37 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně , jméno FO, (dříve pod názvem , právnická osoba, ), ze dne 11. 3. 2007, č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 180 935 Kč. Dluh ze smlouvy nebyl žalovaným uhrazen, a to ani na základě předžalobní výzvy.2. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne ze dne 20. 9. 2022, č. j. 43 C 8/2022-188, tak, že I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 124 074,37 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 119 693,82 Kč od 11. 4. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, s úrokem z částky 98 977,08 Kč od 11. 4. 2019 do zaplacení ve výši 12,90 % ročně, to vše do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku, II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 35 940 Kč, do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.3. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně, a to v rozsahu výroku I. Po provedení nezbytných procesních úkonů byla věc dne 12. 1. 2023 předložena odvolacímu soudu.4. Spis byl dne 26. 1. 2024 vrácen Krajským soudem v Brně jako soudem odvolací zatím bez věcného vyřízení odvolání, neboť soud prvního stupně rozsudkem nerozhodl o celém předmětu řízení, a to o zaplacení úroku ve výši 12,90 % z částky 98 997,08 Kč za dobu od 25. 5. 2010 do 10. 4. 2019 a o zaplacení úroku z prodlení v jeho zákonné sazbě z částky 119 693,82 Kč za dobu od 25. 5. 2010 do 10. 4. 2019. Ačkoliv při jednání konaném dne 20. 9. 2022 soud prvního stupně četl částečné zpětvzetí žaloby, o tomto dispozičním úkonu žalobkyně za postupu podle § 96 o.s.ř. dle obsahu spisu nikterak nerozhodl. Nerozhodl ani o další části žalovaného úroku ve výši 12,90 % ročně z částky 98 997,08 Kč za dobu od 16. 3. 2019 do 10. 4. 2019 a o části žalovaného úroku z prodlení v jeho zákonné sazbě z částky 119 693,82 Kč za dobu od 16. 3. 2019 do 10. 4. 2019. Nedostatek spočívající v nerozhodnutí o části předmětu řízení je zhojitelný postupem vycházejícím z ustanovení § 166 a § 96 o.s.ř. Teprve poté, kdy příslušné rozhodnutí soudu prvního stupně v uvedeném směru bude pravomocné, případně bude-li proti němu podáno odvolání, soud prvního stupně vrátí věc odvolacímu soudu k dokončení odvolacího řízení.5. Okresní soud Brno-venkov nařídil ve věci jednání na 2. 5. 2024, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně se k jednání řádně dostavila, zde po poučení soudem, že postupem podle § 166 odst. 2 o.s.ř. bylo nařízeno jednání k vydání doplňujícího rozsudku dle pokynu odvolacího soudu, uvedla, že ve vztahu k procesnímu postupu je bez námitek, s nastíněným procesním postupem souhlasí a dodává, že žalovaný v mezidobí ničeho neuhradil.6. Podle § 166 odst. 1 o.s.ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.7. Podle § 166 odst. 2 o.s.ř. doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.1. Vzhledem k tomu, že k vydání doplňujícího rozsudku je třeba postupovat obdobně, jako při vydání rozsudku původního, nařídil soud ve věci jednání, u něhož rozhodl dle pokynu odvolacího soudu doplňujícím rozsudkem o té části předmětu řízení, o níž nebylo v původním rozsudku rozhodnuto. K tomu soud dodává, že si je vědom a uznává pochybení spočívající v absenci rozhodnutí o části předmětu řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, rovněž v rozsahu částečného zamítnutí žaloby, obojí ve vztahu v dílčí části příslušenství, kdy toto pochybení bylo způsobeno přehlédnutím, zčásti nedůsledností, i s ohledem na složitost věci, rozsah spisového materiálu a jeho dílčí nepřehlednost.2. Při vydání doplňujícího rozsudku bylo postupováno tak, že původní rozsudek – obsahující toliko výrok I. v rozsahu částečného vyhovění žalobě a výrok II. o náhradě nákladů řízení – byl rozsudkem doplňujícím doplněn o další dva výroky – o částečném zastavení řízení a částečném zamítnutí žaloby, přičemž z důvodu srozumitelnosti a návaznosti doplňujícího rozsudku na rozsudek původní byly nově doplněné výroky zařazeny za výroky původního rozsudku, tedy jako výrok III. a výrok IV.3. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby ze dne 13. 11. 2020, jak založeno na čl. 20, ve znění opravy částečného zpětvzetí ze dne 20. 6. 2022, jak založeno na čl. 157, soud podle § 96 odst. 1, odst. 2, odst. 4 o.s.ř. bylo řízení výrokem III. v rozsahu částečného zpětvzetí částečně zastaveno, přičemž vzhledem k tomu, že k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání konané dne 20. 9. 2022, nebylo třeba ověřovat stanovisko žalovaného k částečnému zpětvzetí žaloby.4. Výrokem IV. byla žaloba co do zbývající části nárokovaného příslušenství pohledávky zamítnuta, a to v rozsahu, v jakém nemohlo být žalobě – v rozsahu po částečném zastavení – vyhověno z důvodů, které byly podrobně uvedeny v bodě 16 odůvodnění rozsudku.5. Soud dodává, že nebylo dalším výrokem doplňujícího rozsudku rozhodováno o náhradě nákladů řízení, když co do výroku II. původního rozsudku nebyl rozsudek napaden odvoláním, v části nákladů řízení tak rozsudek nabyl právní moci, současně podle § 166 odst. 1 poslední věty nebyl účastníky podán návrh na doplnění rozsudku v části rozhodnutí o nákladech řízení, žádným z účastníků rovněž nebyla nárokována náhradu nákladů řízení ve vztahu k části řízení, vedené za účelem vydání doplňujícího rozsudku, žalovanému ani žádné prokazatelně důvodné náklady řízení nevznikly.6. Ostatně doplňujícím rozsudkem bylo rozhodnuto o části předmětu řízení, ve kterém nebyla žalobkyně úspěšná, naopak plně úspěšný v této části předmětu řízení byl žalovaný, a to jak ve vztahu k částečnému zamítnutí žaloby, tak i ve vztahu k částečnému zpětvzetí žaloby, k němuž žalobkyně podle § 146 odst. 1 písm. b), odst. 2 věty druhé o.s.ř. nepřistoupila pro pozdější chování žalovaného s tím, že návrh v této části byl původně podán důvodně, ale naopak žalobkyně sama v částečném zpětvzetí uvedla, že k němu přistoupila po zvážení všech okolností věci, ergo bez zohlednění následného chování žalovaného, tedy procesní zavinění ve vztahu k částečnému zastavení řízení nese ve smyslu § 146 odst. 2. věty první o.s.ř. žalobkyně.