7 C 118/2024-29 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 10. 11. 2023, ve znění podání ze dne 20. 5. 2024, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 190 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně se proto po žalovaném domáhá zaplacení tohoto příspěvku. Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel tohoto vozidla neměl ode dne 17. 10. 2022 do dne 8. 2. 2023 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 1 zákona. Vozidlo bylo nepojištěno 115 dní. Žalobkyni tak dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 3. 2024 (zákon), vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek do garančního fondu ve výši 9 890 Kč, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále jí vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně v souladu se zákonem zaslala žalovanému dne 6. 4. 2023 výzvu k úhradě příspěvku, která mu byla doručena dne 21. 4. 2023, splatnost příspěvku nastala ke dni 20. 6. 2023. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně v žalobě zcela konkrétně specifikovala výpočet dlužného příspěvku, ohledně něj i nároku na zaplacení poplatku odkázala na příslušnou právní úpravu. Žalobkyně se s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 9 890 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku.2. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobkyně nerozporoval, neuvedl, že by dlužné částky, byť jen zčásti, uhradil. Ve věci soud jednal v nepřítomnosti účastníků dne 22. 5. 2024 v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.). Žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání řádně a včas v souladu s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř., ten se však k jednání nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednáním v nepřítomnosti její právní zástupkyně.3. Soud na základě provedeného dokazování u jednání 22. 5. 2024 (protokol o jednání) zjistil následující skutkový stav. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 6. 4. 2023 (spolu s poštovním podacím archem z téhož dne) žalobkyně vyzvala žalovaného jakožto vlastníka/provozovatele vozidla reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, k zaplacení příspěvku do garančního fondu za období od 17. 10. 2022 do 8. 2. 2023 v částce 9 890 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, výzva byla žalovanému doručena dne 21. 4. 2023 a splatnost příspěvku nastala dne 20. 6. 2023. Žalovaný tak byl ode dne 21. 6. 2023 v prodlení se zaplacením příspěvku. Žalovaný byl ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč žalobkyní opakovaně vyzýván upomínkou ze dne 12. 7. 2023. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní upomínky její právní zástupkyní (upomínka ze dne 8. 8. 2023 spolu s podacím archem z téhož dne).4. Bylo tak prokázáno, že žalovaný porušil povinnost dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona, když jako vlastník/provozovatel v době od 17. 10. 2022 do 8. 2. 2023 (115 dní) provozoval vozidlo registrační značky , SPZ, bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem. Žalobkyni tak v souladu s ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvků za dobu, po kterou byla uvedené vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. V souladu s ust. § 4 odst. 7 zákona proto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě těchto příspěvků, jejichž výše byla určena podle ust. § 4 odst. 3 zákona součinem počtu dní, po které byla vozidla provozována bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, kdy žalobkyně denní sazbu určila v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění účinném do 31. 3. 2024 (vyhláška). Výše příspěvku za nepojištění automobilu registrační značky , SPZ, činí 9 890 Kč (115 dní x sazba 86 Kč dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky), částku 10 406 Kč (121 dní x sazba 86 Kč dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky). Žalovaný byl v souladu s ust. § 4 odst. 4 zákona povinen žalobkyni zaplatit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle § 2a uvedené vyhlášky tedy v částce 300 Kč. Výzva k úhradě příspěvku i nákladů byly žalovanému zaslány. Splatnost příspěvku včetně nákladů na jeho vymáhání nastaly dne 20. 6. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné částky neuhradil, žalobkyně se tak po něm oprávněně domáhá jak částky 9 890 Kč odpovídající příspěvku do garančního fondu, tak částky 300 Kč odpovídající nákladům na jeho mimosoudní vymáhání, tedy celkem částky 10 190 Kč. Protože žalovaný nezaplatil žalobkyni ve lhůtě splatnosti peněžitý dluh, žalobkyně se po něm oprávněně domáhá i zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti příspěvku. Soud dodává, že zákon č. 168/1999 Sb. a vyhláška č. 205/1999 Sb. byly zrušeny ke dni 1. 4. 2024 zákonem č. 30/2024 Sb. Předmětem řízení je nárok žalobkyně za dobu předcházející datu 1. 4. 2024, a soud proto na tento případ zákon č. 30/2024 Sb. nepoužil.5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni zahájení řízení. Soud v daném případě při výpočtu aplikoval § 14b citované vyhlášky, neboť návrh je podán na ustáleném vzoru a soudu je ze soudní činnosti známo, že žalobkyní jsou podávány opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni pak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (3 x 300 Kč, příprava a převzetí věci, výzva k plnění a sepis žaloby). Podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 100 Kč (3 x 100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH (252 Kč). Celkem tak úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší částka 2 252 Kč.