7 C 222/2024-25 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 19. 4. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 371,09 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 377,68 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 153,92 Kč a dále spolu s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 11 231,09 Kč za dobu od 22. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 12 371,09 Kč za dobu od 22. 6. 2019 do zaplacení. V žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovanou smlouvu o , Anonymizováno, , na základě které byl žalované zřízen a veden běžný účet a následně byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr , Anonymizováno, . Nedílnou součástí smlouvy byla , Anonymizováno, , Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník. Žalované byl v souladu se smlouvou poskytnut úvěrový limit za podmínek uvedených v , Anonymizováno, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že její běžný účet bude alespoň jedenkrát v průběhu 180 dnů čerpání , Anonymizováno, vykazovat kreditní zůstatek a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční příjem ve výši 50 % poskytnutého úvěrového limitu. Dále se zavázala nepřekročit výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná porušila závazky ze smlouvy tím, že překročila sjednaný limit kontokorentu, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek Původní věřitel tak využil svého práva a zrušil poskytování kontokorentního úvěru a současně převedl debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 11 231,09 kč na nově otevřený úvěrový účet. Po převedení debetního zůstatku umožnil původní věřitel splácení ve splátkách, žalovaná byla dle smlouvy povinna hradit z převedeného debetního zůstatku úroky a poplatky dle sazebníku. Dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena, původní věřitel tak využil svého práva a celou dlužnou částku dopisem ze dne 13. 12. 2004 zesplatnil ke dni 13. 12. 2004. Dlužná jistina přitom byla nadále úročena úrokem ve výši 30 % ročně. Dále žalobkyně tvrdila, že dne 18. 6. 2019 byla pohledávka za žalovanou s účinností od 21. 6. 2019 postoupena na žalobkyni, o změně věřitele byla žalovaná informována doporučeným dopisem ze dne 17. 7. 2019. Ke dni postoupení činila pohledávka jistinu ve výši 11 231,09 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 1 140 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 377,68 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 153,92 Kč. Za období od postoupení pohledávky do dne podání žaloby nebylo na pohledávku žalovanou ničeho uhrazeno, a to ani po zaslání předžalobní upomínky právním zástupcem žalobkyně. Žalobkyně tak po žalované požaduje vedle zaplacení jistiny, poplatků a kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení dále úrok ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny od 22. 6. 2019 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z celé dlužné částky (jistina + poplatky) od 22. 6. 2019 do zaplacení.2. Žalovaná se na výzvu soudu k žalobě nijak nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnila. Ve věci soud jednal v nepřítomnosti žalované dne 25. 9. 2024 v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.). Žalované bylo doručeno předvolání k jednání řádně a včas v souladu s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř, ta se však k jednání nedostavila.3. Soud na základě dokazování (protokol o jednání) zjistil následující skutkový stav. Společnost , právnická osoba, (nyní , právnická osoba, .) a žalovaná uzavřely Smlouvu o , Anonymizováno, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně zřídila a vedla pro žalovanou mimo jiné běžný účet č. , č. účtu, a poskytovala žalované na uvedeném účtu kontokorentní úvěr, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku. Nedílnou součástí smlouvy byl dokument „, Anonymizováno, “, ve kterém byly upraveny podmínky kontokorentu, dále všeobecné obchodní podmínky, úrokový lístek a sazebník. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nerozporovala, se žalovaná dostala do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 11 231,09 Kč. Z důvodu porušení smluvních ujednání původní věřitel ke dni 13. 12. 2004 zesplatnil celý dluh na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , na který dříve převedl nepovolený debetní zůstatek. O zesplatnění byla žalovaná informována dopisem ze dne 13. 12. 2004, původní věřitel ji vyzval k okamžité úhradě dluhu, s tím, že ke dni zesplatnění činila celková dlužná částka 13 902,68 Kč (sestávala z nepovoleného přečerpání ve výši 11 231,09 Kč, smluvních úroků ve výši 1 377,67 Kč, úroků z prodlení ve výši 153,92 Kč, dlužných měsíčních poplatků ve výši 840 Kč a nákladů na upomínání ve výši 300 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 vč. jejích příloh pak byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 3. 7. 2019 (podací lístek z 16. 7. 2019), žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 2. 2024 spolu s podacím lístkem z téhož dne je prokázáno, že právní zástupce žalobkyně písemně před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky.4. Po právní stránce soud hodnotil spor následovně. Dle § 3077 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) se účet řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.5. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s § 3077 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 513/19941 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (Obch. z.), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. To platí též pro posouzení prodlení žalované a s tím související právo na úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (Obč. z.), jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb.6. Dle § 708 odst. 1 Obch. z. se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby.7. Dle § 711 Obch. z. smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).8. Dle § 497 Obch. z. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ustanovením § 497 a násl. Obch. z. Úvěrovou smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr na běžném účtu do sjednané výše limitu a žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit. Žalovaná však neplnila své povinnosti ze smlouvy, na kontokorentním úvěru vyčerpala více, než byl povolený limit a překročený povolený limit neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně proto pohledávku na zaplacení celého kontokorentu převedla ke dni na úvěrový účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a žalované tak vznikla povinnost zaplatit na jistině a poplatcích částku 12 371,09 Kč spolu s příslušenstvím dle výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by právnímu předchůdci žalobkyně ve sjednané lhůtě ani následně uhradila více, než tvrdila žalobkyně.10. Aktivní legitimace žalobkyně je pak dána předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a žalovaná byla o postoupení pohledávky prokazatelně postupitelem písemně informována. Přesto žalobkyni již následně na svůj dluh ničeho neuhradila.11. Protože provedenými důkazy byla prokázána důvodnost podané žaloby, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 371,09 Kč s příslušenstvím dle výroku I. tohoto rozsudku. Úrok z prodlení je přisouzen podle § 517 Obč. z. ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. V řízení nevyšly najevo skutečnosti, ani nebyly prokázány skutečnosti, pro absolutní neplatnost smluvních ujednání jako celku či jednotlivého smluvního ujednání, na základě nichž je uplatněn nárok co do základu a výše, a to i ve světle ústavního pořádku.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek 800 Kč. Náhrada nákladů právního zastoupení byla přiznána ve výši 300 Kč za úkony do podání návrhu na zahájení řízení (včetně) dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a