7 C 271/2022-294 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou došlou, doručenou soudu dne 2. 11. 2022, za připuštění změny žaloby usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 23. 10. 2023 č. j. 7 C 271/2022-195, domáhal zaplacení částky 1 293 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z této částky od 10. 3. 2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že účastníci uzavřeli ústní dohodu stvrzenou písemným záznamem vyhotoveným , jméno FO, , na základě které byl mezi účastníky dohodnut prodej nemovité věci a žalovaná se zavázala žalobci vyplatit částku v penězích vypočtenou tak, že z kupní ceny za prodej předmětných nemovitých věcí se odečte částka odpovídající zůstatku na úvěrovém účtu vedeném , Anonymizováno, k úvěrové smlouvě č. , Anonymizováno, , a částka odpovídající všem dalším závazkům žalované, které před prodejem předmětných věcí žalovaná vyčíslí, dělená 4. Kupní smlouvou uzavřenou dne 9. 3. 2020 došlo k prodeji předmětných nemovitých věcí za kupní cenu 5 175 000 Kč. Dne 9. 6. 2020 žalovaná uhradila žalobci část závazku dle jejich dohody ve výši 600 000 Kč. Zbývá zaplatit 693 750 Kč.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Shodně se žalobcem tvrdila uzavření kupní smlouvy ohledně pozemku parcela č. St. , Anonymizováno, , jehož součásti je stavba domu – budova č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, dne 9. 3. 2020. Kupní smlouva byla uzavřena mezi prodávající, žalovanou, a kupujícím , jméno FO, . Kupní cena činila 5 175 000 Kč. Prodávající a kupující se dohodli, že část kupní ceny odpovídající aktuální výši pohledávky pana , jméno FO, ve výši 1 496 457 Kč bude uvolněna na účet zástavního věřitele, zbývající část kupní ceny 3 678 543 Kč bude vyplacena ve prospěch prodávající na účet č. , č. účtu, . Předmětnou nemovitost darovala dne 16. 4. 2010 matka žalované žalované. Žalobce je otcem žalované. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 27. 1. 2016 č. j. 5 C 252/2013-216 byla zamítnuta žaloba matky žalované, která se domáhala určení vlastnictví k předmětným nemovitostem a vrácení daru. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2017 č. j. 13 Co 216/2016-269 bylo odmítnuto odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 27. 1. 2016 č. j. 5 C 252/2013-216. Nemovitosti tedy byly ve výlučném vlastnictví žalované a žalobci nepřísluší žádné finanční vyrovnání. Na nemovitostech vázlo zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , Anonymizováno, ve výši 802 000 Kč ve prospěch , Anonymizováno, a exekuce vedené soudním exekutorem , jméno FO, . Exekuční nároky byly zajištěny půjčkou žalované od , jméno FO, . Dne 8. 2. 2018 byla mezi zástavním věřitelem , jméno FO, a žalovanou uzavřena zástavní smlouva k nemovitým věcem, zapsána v katastru nemovitostí. Zaplacení částky 600 000 Kč tvrzené žalobcem jako částečné plnění žalovaná popírá. Pokud by snad soud uznal nějaký nárok žalobce, pak by to mohla být pouze částka 319 615, 25 Kč. Částka 3 678 457 Kč děleno 4 činí 919 614,25 Kč, případných zaplacených 600 000 Kč dává částku 319 615,25 Kč. Žalovaná tvrdila, že žalobci byla , jméno FO, poukázána celkem částka ve výši půjčky 913 075 Kč. Žalovaná popírá uzavření dohody tvrzené žalobcem a popírá podpis na záznamu o dohodě předložený žalobcem. Předložená dohoda je zcela neurčitá a nevymahatelná. K uznání dluhu podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) nedošlo (§ 2054 o. z.). Žalobce si půjčil od partnera žalované , jméno FO, částku 600 000 Kč, která mu byla zaslána 9. 6. 2020 z účtu , jméno FO, ; peníze nebyly odeslány na plnění žalované tvrzené žalobcem. Od roku 2018 do roku 2020 byly zasílány půjčky ve výši celkem 913 075 Kč žalobci z účtu , jméno FO, . Žalobce z prodeje předmětných nemovitostí nežádal ničeho s tím, že finanční prostředky se rozdělí pro vnuky , jméno FO, a , jméno FO, .3. Podáním došlým, doručeným soudu dne 18. 1. 2023 žalobce tvrdil, že žalovaná si byla vědoma nároku žalobce na výplatu odpovídající části z výtěžku z prodeje předmětných nemovitých věcí, neboť do rekonstrukce nemovité věci žalobce investoval v podstatě veškeré své výdělky, úspory a svůj čas. Žalovaná sdělila žalobci, že se na předmětných nemovitostech nadřel, matka žalované žalobce podvedla a nic mu nedala. Dohodli se proto, že žalovaná dům prodá, část výtěžku se rozdělí na 4 díly. V květnu 2011 bylo manželství žalobce a matky žalované pravomocně rozvedeno, žalobce se s matkou žalované na vypořádání společného jmění manželů nijak nevyrovnal. Matka žalované obdržela nemovitosti darem od své babičky, nicméně žalobce pracující u Policie ČR dosahoval dlouhodobě poměrně vysokých příjmů, které použil na rekonstrukci předmětných nemovitých věcí. Pro neutěšené vztahy mezi manžely a opakované zadlužování matky žalované se žalobce v roce 2007 z rodinného domu odstěhoval na ubytovnu, přičemž matce žalované vše zanechal. Vztahy mezi účastníky tohoto soudního řízení byly velmi dobré do září 2021. Žalobce žalovanou a svého vnuka zval na dovolené, koupil žalované auto a poskytoval rovněž žalované půjčky. Vztahy se změnily přibližně v září 2021, kdy se žalobce vrátil z dovolené, na kterou vzal i syna žalované , jméno FO, . Žalobci není znám důvod změny chování žalované. Žalovaná přestala kontaktovat žalobce, nekontaktovala ho ani na Vánoce ani na 60. narozeniny žalobce. Předžalobní výzvy byly doručovány doporučeně na dodejku do vlastních rukou žalované. Žalobce se pokoušel řešit situaci mimosoudně. Žalovaná žádné závazky před prodejem nemovitosti nevyčíslila. Žalobce odkázal na jím tvrzenou ústní dohodu. Z účtu, ze kterého žalovaná hradila žalobci částku 600 000 Kč žalobci, hradila žalovaná veškeré půjčky, které jí žalobce poskytl, a na tento účet byly poukazovány platby adresované žalované. Žalovaná používala účet , jméno FO, z důvodu exekucí a dluhů žalované. Finanční situace , jméno FO, neumožňovala tvrzenou půjčku žalobci 913 075 Kč. Žalobce je dlouhodobě finančně zcela soběstačný, je zaměstnán a má pravidelný příjem.4. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 11. 2023 č. j. 7 C 271/2022-225 byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 1 293 750 Kč s zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 1 293 750 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení. Žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v plné výši částkou 2 100 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí a žalobci byla uložena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov náhradu nákladů řízení státem zálohově placených v plné výši.5. Proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 11. 2023 č. j. 7 C 271/2022-225 podal žalobce včas odvolání. V průběhu odvolací lhůty žalobce vzal zpět žalobu o zaplacení částky 374 114 Kč. Prodejní cena nemovitostí byla 5 175 000 Kč. Částka 1 496 457 Kč byla vyplacena panu , jméno FO, . Podle dohody účastníků měly být uhrazeny další závazky žalované z kupní ceny. Po odečtení této částky tak zbyla žalované částka 3 678 543 Kč, z toho 1/4 činí 919 636 Kč. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 7. 2. 2024 č. j. 7 C 271/2022-247 bylo k návrhu žalobce částečně zastaveno řízení o zaplacení částky 374 114 Kč, a v tomto rozsahu byl zrušen výrok I. rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 11. 2023 č. j. 7 C 271/2022-225. K odvolání žalobce byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2024 č. j. 70 Co 128/2024-275 zrušen rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 11. 2023 č. j. 7 C 271/2022-225 ve výroku I. v rozsahu zamítnutí žaloby o zaplacení částky 919 636 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 1 293 750 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení, dále byly zrušeny návazné výroky II., III. o náhradě nákladů řízení.6. Odvolací soud vyslovil následující závěry. Má být jednoznačně formulován závěr, zda se žalobci podařilo prokázat existenci ústní dohody v tvrzeném znění či nikoliv. Od tohoto závěru se mohou odvíjet další úvahy ohledně právního jednání. Závěr o rozporu právního jednání s dobrými mravy nelze postavit bez dalšího pouze na tom, že se někdo zaváže uzavřít pro něho nevýhodnou smlouvu. Soukromoprávní vztahy se vyznačují rovností smluvních stran, které jsou nadány autonomií vůle. Smluvní strany mohou být k uzavření smlouvy motivovány různými skutečnostmi, které nemusí být patrné ze samotné smlouvy. Bylo by krátkozraké považovat smlouvy, v nichž je zřejmý nepoměr mezi povinnostmi stran, automaticky za rozporné s dobrými mravy. Takový postup soudu by představoval nepřípustný zásah do smluvní svobody (bod 19. citovaného usnesení odvolacího soudu). V bodě 17. odůvodnění odvolací soud dává za pravdu žalobci, že u jednání dne 22. 11. 2023 žalobce při vyslovení věty „že po žalované nechce ani korunu, chce jen své peníze“ chtěl s největší pravděpodobností vyjádřit skutečnost, že požaduje jen to, na co má dle svého názoru nárok.7. V bodě 16. odůvodnění usnesení odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně uvádí, že bylo prokázáno, že účastníci jednali v kanceláři svědka , právnická osoba, , o pár odstavců přesto takové