33 C 255/2025-37 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 13. 8. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 44 341,64 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu pro účet č. , č. účtu, , kterou žalovaná porušila tím, že na předmětném účtu vznikl nepovolený debet ve výši 44 341,64 Kč. Žalobkyně ke dni 7. 4. 2025 bankovní účet žalované v návaznosti na zánik smlouvy zrušila. Žalobkyně nepovolený debet převedla na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. , č. účtu, . Žalovaná následně dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je státním příslušníkem Polské republiky s trvalým pobytem na území Polska, se soud prvně zabýval otázkou, zda je dána pravomoc českých soudů, a jaké je ve věci rozhodné právo. V rámci šetření pobytu žalované bylo zjištěno, že žalovaná má na území České republiky vydané osvědčení o registraci přechodného pobytu občana EU za účelem zaměstnání s platností do 6. 12. 2033. U žalované je evidována hlášená adresa , adresa, . Žalovaná se tak dle zjištěných informací zdržuje na území České republiky, soud tak dospěl k závěru, že žalovaná má bydliště na území České republiky. Ve věci pravomoci českých soudů soud aplikoval čl. 17 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis, dle kterého je možné žalovaného žalovat ve státě, ve kterém má své bydliště (nikoliv trvalý pobyt), přičemž jak bylo uvedeno výše, bylo zjištěno, že žalovaná má bydliště na území České republiky. Ohledně rozhodného práva soud aplikoval čl. 6 odst. 1 nařízení Řím I, dle kterého se smlouva řídí právem státu, ve kterém má spotřebitel své bydliště, tj. v tomto případě české právo. Soud tak dospěl k závěru, že je dána pravomoc českých soudů, přičemž rozhodným právem je právo české.4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V projednávané věci žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila v přípisu doručeným soudu dne 3. 11. 2025 a žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, přičemž ve výzvě byla poučena, že pokud se nevyjádří, bude soud ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Ze smlouvy o vedení účtu balíček můjúčet soud zjistil, že dne 3. 6. 2024 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o účtu, na základě které byl žalované zřízen běžný účet. č. , č. účtu, .6. Z všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že dle čl. 13.1 se mohou strany dohodnout na zřízení povoleného debetu na účtu. Dle čl. 13.2 je v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu, klient povinen žalobkyni uhradit neprodleně veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Dle čl. 13.3 je nepovolený debet úročen úrokem z prodlení.7. Z upomínky ze dne 5. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nepovoleného debetu ve výši 42 051,95 Kč.8. Z odstoupení od smlouvy ze dne 12. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o vedení účtu balíček můjúčet ze dne 3. 6. 2024, a to z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu.9. Z oznámení ze dne 7. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyrozuměla o zániku smlouvy ke dni 1. 4. 2025, o zrušení účtu č. , č. účtu, ke dni 7. 4. 2025 a převedení nepovoleného debetu na účet pohledávek z nepovoleného debetu.10. Z periodického výpisu ze dne 4. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně dne 4. 4. 2025 převedla částku ve výši 44 341,64 Kč z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, .11. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 44 341,64 Kč, odeslání upomínky dne 3. 7. 2025 žalobkyně doložila potvrzením podání.12. Žalobkyně dále předložila historický výpis a sazebníky, ze kterých soud nezjistil pro věc nic podstatného.13. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.14. Podle § 2668 o.z., zanikne-li závazek, vypořádá ten, kdo vede účet, bez zbytečného odkladu pohledávky a dluhy týkající se účtu, zejména provede převody peněžních prostředků z účtu uskutečněné prostřednictvím platebních prostředků a šeků použitých do dne zániku závazku, účet zruší a zůstatek peněžních prostředků vyplatí majiteli účtu.15. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že mezi účastníky řízení byla dne 3. 6. 2024 uzavřena smlouva o účtu dle § 2662 o.z., na základě které se žalobkyně zavázala ve prospěch žalované zřídit a vést osobní účet, žalovaná se zavázala dodržovat podmínky pro vedení účtu. Jelikož na účtu žalované vznikl záporný zůstatek ve výši 42 341,64 Kč, přičemž mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o povoleném debetu, porušila žalovaná povinnosti ze smlouvy vyplývající, konkr. z čl. 13 všeobecných obchodních podmínek. Žalovaná byla povinna vzniknuvší nepovolený debet žalobkyni uhradit, a to včetně úroku z prodlení. Žalobkyně v návaznosti na porušení smluvních podmínek od smlouvy o účtu odstoupila. Žalovaná vzniknuvší nepovolený debete ve výši 42 341,64 Kč neuhradila, soud tak shledal žalobu důvodnou v celém rozsahu, proto bylo žalobě zcela vyhověno.16. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s placením dluhu do prodlení, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 42 341,64 Kč od 8. 4 2024 do zaplacení. Nárok žalobkyně vyplývá z § 1970 občanského zákoníku, výše úroku vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 218 Kč, náhrada nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby ve výši 3x 700 Kč, tj. 2 100 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 3 advokátního tarifu (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3x režijní paušál po 100 Kč, tj. 300 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a 21% DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 504 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně dosáhly částky 5 122 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit k rukám jejího advokáta.18. Lhůta ke splnění uložené povinnosti byla stanovena v trvání tří dnů v souladu s § 160 o. s. ř.