33 C 317/2025-63 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 19. 8. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 897 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 31. 3. 2025 do zaplacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 29. 10. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalované úvěr v celkové výši 13 200 Kč, a to v platbách 12 000 Kč dne 29. 10. 2024 a 1 200 Kč, dne 15. 11. 2024 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, byla proto právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 30. 3. 2025 byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 16 897 Kč skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 11 688 Kč a smluvního úroku ve výši 5 209 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024. Žalovaná dluh nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 16. 4. 2025.2. Ve vyjádření k žalobě ze dne 20. 11. 2025 žalovaná uvedla, že nepopírá dluh vůči žalobkyni, dlužnou částku 16 897 Kč chce zaplatit, ale její měsíční příjem je zhruba 21 000 Kč měsíčně, prosí tedy o schválení splátkového kalendáře na tři měsíční platby. V podání ze dne 11. 12. 2025 žalovaná uvedla, že zaplatila 8 500 Kč, podání doložila potvrzením , právnická osoba, . o zaplacení částky 8 500 Kč dne 11. 12. 2025. V podání ze dne 14. 12. 2025 žalovaná uvedla, že dluh doplatila, podání doložila potvrzením , právnická osoba, . o zaplacení částky 8 397 Kč.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 17. 12. 2025, právní zástupce žalobkyně i žalovaná se z účasti u jednání omluvili, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru Kimbi č. , hodnota, uzavřené dne 29. 10. 2024 bylo zjištěno, že mezi , Anonymizováno, a žalovanou bylo dohodnuto, že žalovaná získává možnost čerpat úvěr až do výše 12 000 Kč byl sjednán úrok 150 % ročně.5. Z potvrzení o finančních transakcích bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr dne 29. 10. 2024 ve výši 12 000 Kč a dne 15. 11. 2024 ve výši 1 200 Kč, čerpání úvěru bylo prokázáno i výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně.6. Z upomínek ze dne 27. 2. 2025 a 30. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána o úhradu dluhu, ke dni 30. 3. 2025 byl úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu v celkové výši 18 326 Kč, z toho na jistině ve výši 11 688 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi , Anonymizováno, a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.8. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 16. 4. 2025.9. Dopisem právního zástupce žalobkyně za dne 16. 4. 2025 byla žalované zaslána předžalobní výzva, která byla podána na poště téhož dne, jak bylo zjištěno z předloženého podacího lístku.10. Z potvrzení , právnická osoba, . předložených žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná dne 14. 12. 2025 zaplatila na účet číslo , č. účtu, (tedy na účet uvedený v žalobě jako údaj pro zaplacení žalované částky) částku 8 500 Kč a dne 14. 12. 2025 zaplatila na tentýž účet částku 8 397 Kč, tj. celkem zaplatila 19 897 Kč.11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Žalobkyně uplatnila v žalobě nárok na zaplacení dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 29. 10. 2024. Soud se předně zabýval tím, zda původní věřitel před uzavřením smlouvy s náležitou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr. Tato povinnost je ukládána pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. Žalobkyně ani netvrdila, že by původní věřitel ověřil úvěruschopnost žalované, tato skutečnost z předložených důkazů nevyplývá. Nezbylo proto než uzavřít, že původní věřitel porušil své povinnosti dané mu v § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupoval v souladu s tímto ustanovením. Úvěrová smlouva je s ohledem na shora uvedené absolutně neplatná, a tudíž ani v případě prokázání jejího uzavření z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva.16. Skutková tvrzení a důkazy k prokázání sporného tvrzení o platném uzavření smlouvy mohla žalobkyně předložit jen do koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. Poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poskytuje soud jen účastníkům nebo jejich zástupcům přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, účastník, který se jednání soudu nezúčastnil, byť se z něho řádně omluvil, podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (viz rozsudek NS ČR ze dne 24. 3. 2002, s. p. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (viz rozsudek NS ČR ze dne 19. 3. 2003 sp. zn. 29 Odo 715/2002).17. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel zaslal na účet žalované dne 29. 10. 2024 částku 12 000 Kč a dne 15. 11. 2024 částku 1 200 Kč. Žalovaná po přijetí uvedených částek provedla ve prospěch žalobkyně platby v celkové výši 16 897 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek z 12. 12. 2024 byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby.18. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že žalovaná se platbami přijatými od původního věřitele na jeho úkor bezdůvodně obohatila, je proto povinna vydat, oč se obohatila. S ohledem na smlouvu o postoupení pohledávky uzavřenou podle § 1879 a násl. o.z. mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem je žalovaná povinna vydat bezdůvodné obohacení 13 200 Kč žalobkyni. Důkazy předloženými žalovanou bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku 16 897 Kč, soud proto rozhodl o zamítnutí žaloby.19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšně žalované žádné náklady řízení nevznikly.