34 C 191/2025-78 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem ve výši , částka, , úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Žalobce tvrdí, že , datum, uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , s žalovaným smlouvu o úvěru, podle níž žalovanému poskytl úvěr v částce , částka, . Žalovaný řádně neplnil podmínky úvěru, právní předchůdce žalobce proto úvěr ke dni , datum, zesplatnil.Žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy doplnil, že právní předchůdce žalobce vycházel ze sociálních a demografických dat, interních databází a externích registrů a dále z výpisu z bankovního účtu žalovaného.Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaný nevyjádřil, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil.Skutková zjištění učinil soud z listinných důkazů.Dle smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla předmětem úvěru částka , částka, , kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 59 % ročně, RPSN činilo 70,81 %.Dle potvrzení o provedení transakcí ve spojení se sdělením banky čerpal žalovaný na úvěru celkem částku , částka, .Smlouvou ze dne , datum, ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobce.Právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dopisem ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, . Postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne , datum, , dopisem ze dne , datum, vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě.Z tabulek (č.l. 43-48 spisu) nebyla učiněna žádná pro rozhodnutí významná skutková zjištění.Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle ustanovení § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.Jakkoliv však zákon o ochraně spotřebitele ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí (totožně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit.Ze shora uvedených zjištění ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy řádně neprověřil. Vycházel-li právní předchůdce žalobce při posouzení pouze ze socioekonomických a statistických dat, aniž by relevantně zjišťoval skutečnou výši příjmů a běžných výdajů žalovaného, jedná se o posouzení pouze formální a zcela nedostatečné. Soudu je z vlastní činnosti navíc známo (z nahlédnutí do infomačního systému ISAS), že vůči žalovanému jsou již od roku 2018 pravidelně zahajována řízení o zaplacení dlužných částek, včetně řízení exekučních.Vzhledem k tomu, že právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020).Žalovaný je s ohledem na výše uvedené povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalovanému byla poskytnuta celkem jistina ve výši , částka, , na kterou dosud uhradil , částka, , zbývá tedy podle výpočtu soudu uhradit 50.000, - Kč (k započtení plateb srov. odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tuto částku je žalovaný povinen uhradit ve lhůtě odpovídající možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem na shora nezjištěnou finanční situaci žalovaného byla stanovena lhůta 3 dnů dle § 160 občanského soudního řádu. Nárok na případný úrok z prodlení by žalobci vznikl až v případě prodlení žalovaného s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bod 17. odůvodnění).Z výše uvedených důvodů soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci částku , částka, (výrok I.) a ohledně zbývající části nároku žalobu zamítl (výrok II.).O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 67 % (při vyčíslení předmětu řízení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku , částka, ) a neúspěšný v rozsahu 33 % (při vyčíslení předmětu řízení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku , částka, ). Žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 34 %.Náhrada nákladů řízení žalobce se skládá ze soudního poplatku , částka, a dále z odměny za zastoupení žalobce advokátem dle § 7 ve spojení s § 8 vyhlášky č. 177/1966 Sb., advokátní tarif, ve výši , částka, za úkon právní služby, a to za úkony přípravy a převzetí věci, předžalobní výzvy a sepisu žalobního návrhu. Za účelný úkon nelze považovat doplnění základních skutkových tvrzení na výzvu soudu, když tato měla být uvedena již v žalobním návrhu. Ke každému úkonu náleží dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, . Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se jedná o částku , částka, , jelikož žalobci náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 34 %, přiznal mu soud částku , částka, .Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soudní poplatek za návrh proto činí , částka, dle položky č. , hodnota, . Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobce na poplatku uhradil , částka, , soud mu proto uložil povinnost zaplatit doplatek poplatku , částka, (§ 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích).Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty.