7 C 147/2025-21 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 7. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 87 315,57 Kč s příslušenstvím dle výroku I. tohoto rozhodnutí. V žalobě uvedla, že právní předchůdce uzavřel s žalovaným na základě žádosti žalovaného smlouvu o úvěru, na základě které mu na úvěrový účet č. , hodnota, poskytla revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 100 000 Kč. Před uzavřením smlouvy věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, vycházel z interních i externích registrů a zdrojů vč. těch poskytnutých žalovaným, přičemž dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami, výše byla sjednána minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v měsíci, nejméně 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, banka tak úvěr ke dni 30. 9. 2024 zesplatnila. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje uhrazení dlužné jistiny úvěru ve výši 85 457,37 Kč a poplatků za pojištění ve výši 1 858,20 Kč, v žalobě specifikovala výpočet dlužných poplatků. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném vedle zaplacení jistiny úvěru a poplatků i smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné nesplacené jistiny. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení.2. Na základě dokazování provedeného u jednání dne 13. 10. 2025 dospěl soud ke skutkovým zjištěním shodným v žalobním návrhu. Z návrhu na uzavření smlouvy ze dne 14. 12. 2007 bylo zjištěno, že žalovaný požádal spol. , právnická osoba, . o poskytnutí úvěru s úvěrovým rámcem max. 100 000 Kč, úrokovou sazbou 1,78 % měsíčně. Splatnost byla sjednána v měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč, splatných k poslednímu dni v kalendářním měsíci. Žalovaný dále žádal o pojištění (úmrtí, trvalá invalidita, plná prac. neschopnost), cena pojištění činila 2,9 % ze splátky úvěru.3. Z všeobecných úvěrových podmínek a produktových podmínek bylo zjištěno, že návrh na uzavření smlouvy je přijat převedením peněžních prostředků odpovídající výši úvěru nebo dohodnuté části na účet prodejce, klienta nebo jiným dohodnutým způsobem (čl. I.1.1.). Banka byla oprávněna od smlouvy odstoupit (vypovědět ji) a požadovat splacení dlužné částky vč. příslušenství, mimo jiné dostane-li se klient do prodlení se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce (čl. III.5.2.).4. Z výpisu úvěrového účtu je zřejmé čerpání úvěru a jeho splácení, účtované úroky a poplatky dle tvrzení žalobkyně. Bylo zjištěno, že žalovaný se opakovaně dostával do prodlení s úhradou splátek, z výpisu je zřejmá výše splátky, celková dlužná částka, kolik bylo zaplaceno. Dopisem ze dne 22. 3. 2021 byl žalovaný informován o změně výše pojistného na 6,99 % z měsíční splátky úvěru.5. Ze smlouvy o převodu portfolia ze dne 18. 9. 2023 uzavřené mezi , právnická osoba, jako prodávajícím a , právnická osoba, . jako kupujícím vč. příloh a notářského zápisu ze dne 1. 11. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka původního věřitele za žalovaným ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 12. 2007 byla postoupena na žalobkyni s účinky od 1. 11. 2023. Z dopisu ze dne 2. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému byla oznámena změna věřitele na žalobkyni.6. Z výzvy ze dne 17. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky v náhradní lhůtě do 30. 9. 2024, žalovaný byl poučen, že v případě neuhrazení dluhu do uvedeného data, žalobkyně odstoupí od smlouvy a celý dluh se stane dnem 30. 9. 2024 splatným. Dopisem ze dne 30. 9. 2024 (podací arch z 4. 10. 2024) žalobkyně žalovanému oznámila, že s ohledem na neuhrazení dluhu ani v náhradní lhůtě se stala celá zbývající částka splatná ke dni 30. 9. 2024. Žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě.7. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 5. 2025 vč. podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu.8. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.9. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s § 3028 o. z. posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 513/19941 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (Obch. z.), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. To platí též pro posouzení prodlení žalovaného a s tím související právo na úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (Obč. z.), jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb.10. Podle § 497 Obch. z. Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 502 odst. 1 Obch. z. Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.12. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ustanovením § 497 a násl. Obch. z. Úvěrovou smlouvou se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem max. 100 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr spolu s úroky a poplatky za pojištění splácet, o výši splátky byl vždy věřitelem informován. Žalovaný však neplnil své povinnosti ze smlouvy, dostal se do prodlení s úhradou měsíčních splátek, čímž se dopustil porušení smluvních povinností a žalobkyně tak v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami od smlouvy odstoupila a celou pohledávku zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit dlužnou jistinu vč. poplatků, úroky a úroky z prodlení. Žalovaný byl s výší úroku i poplatků v uzavřené smlouvě seznámen, je zcela zřejmý výpočet poplatků, dlužné jistiny, započtení jednotlivých úhrad žalovaným. Žalovaný tak mohl zvážit, zda za daných okolností smlouvu uzavře, či nikoliv. Žalovaný uzavření smlouvy nerozporoval, břemeno tvrzení a důkazní o tom, že dlužnou částku, alespoň z části, uhradil, leželo na žalovaném, ten však netvrdil ničeho a soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně o úhradách dluhu.13. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o převodu portfolia uzavřenou v souladu s § 1895 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, postoupení bylo žalovanému oznámeno.14. Žalobkyně se tak po žalovaném oprávněně domáhá zaplacení částky 85 457,37 Kč připadající na dlužnou jistinu, tak částky 1 858,20 připadající na dlužné poplatky. Jelikož žalobkyně prokázala, že v úvěrové smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný byl povinen splácet úvěr včetně úrokového navýšení, má žalobkyně vůči žalovanému nárok i na požadovaný úrok z úvěru, který jednak kapitalizovala na částku 14 205,92 Kč a dále požaduje úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od 13. 5. 2025 do zaplacení. Tento nárok se opírá o ustanovení § 502 Obch. z. Žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni tak v souladu se smluvním ujednáním i ve smyslu ustanovení § 517 odst. 2 Obč. z. přísluší i právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se proto po žalovaném oprávněně domáhá zaplacení úroku z prodlení, které jednak kapitalizovala na částku 6 656,91 Kč a dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 13. 5. 2025 do zaplacení. Nárok žalobkyně uplatněný žalobou tak byl shledán zcela v souladu s platnými právními předpisy a soud mu proto, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, v plném rozsahu vyhověl. V řízení nevyšly najevo skutečnosti, ani nebyly prokázány skutečnosti, pro absolutní neplatnost smluvních ujednání jako celku či jednotlivého smluvního ujednání, na základě nichž je uplatněn nárok co do základu a výše, a to i ve světle práva Evropské unie a ústavního pořádku.15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 493 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT). Žalobkyni náleží odměna za 4 úkony p