7 C 67/2025-23 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 12. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 817,71 Kč s příslušenstvím dle výroku I. tohoto rozhodnutí. V žalobě uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 26. 1. 2012 smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. , tel. číslo, , jejíž nedílnou součástí byly i všeobecné obchodní podmínky, podmínky k osobním kreditním kartám a sazebník. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, vycházela z interních i externích registrů a zdrojů vč. těch poskytnutých žalovaným, přičemž dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě do sjednaného limitu 30 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný začal úvěr čerpat dne 20. 2. 2012. Žalovaný se zavázal vedle vyčerpané jistiny úvěru hradit i úroky ve výši dle oznámení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru. O výši měsíční splátky byl žalovaný informován pravidelnými měsíčními výpisy. Žalovaný se zavázal hradit i poplatky dle platného sazebníku. Žalobkyně uvedla, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, čímž porušil své smluvní povinnosti. Jelikož žalovaný ani po opakovaných výzvách svůj dluh neuhradil, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne 20. 9. 2024 od smlouvy a veškeré závazky ke dni 4. 10. 2024 zesplatnila. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje uhrazení dlužné jistiny úvěru ve výši 22 749,73 Kč a poplatků ve výši 67,98 Kč, v žalobě specifikovala, za co a v jaké výši byly žalovanému poplatky účtovány, jak byly započteny úhrady žalovaného. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném vedle zaplacení jistiny úvěru a poplatků i úroky ve výši 19,9 % ročně z dlužné nesplacené jistiny, výše úroků vyplývá z oznámení ke dni zesplatnění úvěru. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení.2. Na základě dokazování provedeného u jednání dne 4. 8. 2025 dospěl soud ke skutkovým zjištěním shodným v žalobním návrhu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 26. 1. 2012 smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. , tel. číslo, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému kreditní kartu a úvěr ke kreditní kartě do výše sjednaného limitu 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úroky a poplatky. Z předsmluvních informací jsou zřejmé veškeré parametry úvěru, strany se dohodly na úrokové sazbě 19,90 % ročně, ke změně sazby mohlo dojít oznámením žalobkyně, kterým se stanoví úrokové sazby. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky, podmínky k osobním kreditním kartám, oznámení a sazebník. Podle čl. 4.3 smlouvy se žalovaný úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, ke dni stavu vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě, žalobkyně se zavázala žalovaného informovat o výši měsíční splátky výpisem. Přílohou smlouvy byl přehled a výše cen a poplatků, pojistné podmínky a informace k doplňkovým službám. Podle čl. 10.1 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy v případě závažného porušení smluvních či zákonných povinností klientem, smlouva v takovém případě zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení od smlouvy nebo v jiné lhůtě stanovené žalobkyní. Nesplacené dluhy se stávající splatnými první obchodní den následující po zániku smlouvy, neuvede-li banka den pozdější. Podle čl. 5 podmínek osobních kreditních karet se za případ porušení považuje mimo jiné prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu ze smlouvy, banka je v takovém případě oprávněna mimo jiné odstoupit o smlouvy a požadovat okamžité splacení vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství. Z historického výpisu je zřejmé čerpání úvěru a jeho splácení, účtované úroky a poplatky dle tvrzení žalobkyně. Banka od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 20. 9. 2024 z důvodu porušení ve smyslu podmínek osobních karet. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 4. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila dluhy ze smlouvy ve výši 23 361,99 Kč, žalovanému byla předepsána splátka ve výši 22 788,71 Kč, splatná dne 4. 10. 2024, úroky činily 573,28 Kč, celkem tedy 23 361,99 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 11. 2024 spolu s podacím archem z téhož dne je prokázáno, že právní zástupce žalobkyně písemně před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, výzva byla žalovanému zaslána na adresu ve , adresa, .3. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že s nárokem žalobkyně souhlasí, k návrhu se připojil. Žalobkyně na jednání uvedla, že s plněním dluhu ve splátkách souhlasí, navrhovala plnění ve splátkách, a to ve výši 3 000 Kč měsíčně co se týče dlužné jistiny a 1 000 Kč měsíčně ohledně náhrady nákladů řízení.4. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.5. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s § 3028 o. z. posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 513/19941 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (obch. z.), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. To platí též pro posouzení prodlení žalovaného a s tím související právo na úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (Obč. z.), jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb.6. Podle § 497 Obch. z. Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 502 odst. 1 Obch. z. Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ustanovením § 497 a násl. Obch. z., která je ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, i spotřebitelským úvěrem. Žalobkyně splnila svoji povinnost stanovenou v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., a před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Úvěrovou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše limitu 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr spolu s úroky a poplatky splácet. Žalovaný však neplnil své povinnosti ze smlouvy, dostal se do prodlení s úhradou měsíčních splátek, čímž se dopustil porušení smluvních povinností a žalobkyně tak v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami od smlouvy odstoupila a celou pohledávku zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit dlužnou jistinu vč. poplatků, úroky a úroky z prodlení. Žalovaný byl s výší úroku i poplatků v uzavřené smlouvě seznámen, byl seznámen s roční procentní sazbou nákladů, z žaloby je zcela zřejmý výpočet poplatků, dlužné jistiny, započtení jednotlivých úhrad žalovaným. Žalovaný tak mohl zvážit, zda za daných okolností smlouvu uzavře, či nikoliv. Žalovaný uzavření smlouvy nerozporoval, svůj dluh vůči žalobkyni ze smlouvy o osobní kreditní kartě uznal.9. Žalobkyně se tak po žalovaném oprávněně domáhá zaplacení částky 22 817,71 Kč připadající na dlužnou jistinu a poplatky. Jelikož žalobkyně prokázala, že v úvěrové smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný byl povinen splácet úvěr včetně úrokového navýšení, má žalobkyně vůči žalovanému nárok i na požadovaný úrok z úvěru, který jednak kapitalizovala na částku 960,02 Kč a dále požaduje úrok ve výši 19,90 % ročně z dlužné jistiny od 23. 11. 2024 do zaplacení. Tento nárok se opírá o ustanovení § 502 Obch. z. Žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni tak v souladu se smluvním ujednáním i ve smyslu ustanovení § 517 odst. 2 Obč. z. přísluší i právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se proto po žalovaném oprávněně domáhá zaplacení úroku z prodlení, které jednak kapitalizovala na částku 346,52 Kč a dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 23. 11. 2024 do zaplacení. Nárok žalobkyně uplatněný žalobou tak byl shledán zcela v souladu s platnými právními předpisy a soud mu proto, jak je uvede