14 C 3/2026-46 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou ze dne 23. 7. 2025 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 19 131 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 131 Kč od 27. 6. 2025 do zaplacení ve výši 12 %. Žalobu odůvodnil tím, že dlužná částka představuje regresní nárok žalobce vůči žalovanému, který způsobil poškozené , jméno FO, škodu na zdraví, přičemž žalobce poskytl poškozené z tohoto titulu plnění v částce 19 131 Kč.Ze soudního jednání, které se konalo dne 24. 2. 2026, se zástupce žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný si předvolání k tomuto jednání spolu s žalobou v úložní době na poště v místě svého bydliště nevyzvedl (fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k soudnímu jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků a vycházel z listinných důkazů předložených žalobcem.Ze záznamu o úrazu, z hlášení pojistné události, lékařské zprávy i z informace ke škodní události soud zjistil a má za prokázané, že dne 4. 12. 2024 v areálu společnosti , právnická osoba, v , adresa, žalovaný před koncem směny fyzicky napadl svou kolegyni, paní , jméno FO, , a to při balení objednávek. Konflikt začal tím, že žalovaný uvedl v objednávce špatné písmeno a poškozená paní , jméno FO, žalovanému tuto chybu vytkla. Následně žalovaný poškozenou udeřil do obličeje, načež vzal do ruky umělohmotnou lopatku a touto chtěl žalovaný poškozenou taktéž udeřit. Poškozená nicméně tento útok odrazila. Nakonec žalovaný po poškozené hodil smetáček. Tímto jednáním žalovaný poškozené způsobil zranění spočívající v pohmoždění pravé tváře a pohmoždění levého předloktí.Z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle vyhlášky č. 125/1993 Sb. vyplatil žalobce za zaměstnavatele poškozené pojistné plnění ve výši 19 131 Kč představující náhradu nemajetkové újmy, konkrétně se jedná o bolestné za 39 bodů (39 krát 424,27 Kč) ve výši 16 547 Kč, náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od 5. 12. 2024 do 10. 12. 2024 ve výši 1 784 Kč a náhradu nákladů za vypracování posudku o bolestném ve výši 800 Kč.Z potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem bylo zjištěno, že poškozená , jméno FO, byla v pracovní neschopnosti od 5. 12. 2024 do 10. 12. 2024. Z příjmového pokladního dokladu číslo , hodnota, vyplývá, že poškozená , jméno FO, zaplatila za posudek o ohodnocení bolestného , tituly před jménem, , jméno FO, částku 800 Kč. Z posudku o bolestném soud zjistil, že toto bylo ohodnoceno celkem , hodnota, body. Posudek vypracovala , právnická osoba, , praktická lékařka. Z výpočtu zaměstnavatele poškozené společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti byla vyčíslena částkou 1 784 Kč.Podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. platí, že pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá.Podle § 2910 občanského zákoníku platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tím do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Výše popsaným jednáním žalovaný zasáhl do přirozeného práva poškozené paní , jméno FO, , když jí úmyslně ublížil na zdraví, a proto má žalovaný nyní povinnost nahradit nemajetkovou újmu, kterou jí způsobil.Podle § 2956 ve spojení s § 2958 občanského zákoníku platí, že při újmě na přirozeném právu hradí škůdce nejen škodu, ale i nemajetkovou újmu. Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Na základě uvedeného má žalovaný proto povinnost nahradit újmu v uvedeném rozsahu, to je nejen ztrátu na výdělku, ale i bolestné.Žalobci tedy vznikl nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnil, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 19 131 Kč. K úhradě této částky ve lhůtě sedmi dnů byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobce písemně vyzván předžalobní výzvou dne 18. 6. 2025, avšak žalovaný ničeho neuhradil. Ještě před zasláním předžalobní výzvy zaslal žalobce žalovanému regresní výzvu ze dne 17. 4. 2025. Soud proto na základě takto zjištěného skutkového stavu žalobě v plném rozsahu vyhověl. Požadovaný zákonný úrok z prodlení je v souladu s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., přičemž první den prodlení je počítán v návaznosti na zaslání předžalobní výzvy ze dne 18. 6. 2025, dle které měl žalovaný dlužnou částku uhradit do sedmi dnů.Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci náklady řízení v celkové výši 9 330,50 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměnu advokáta za tři úkony právní služby (3x 1 900 Kč) podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, tři paušální částky po 450 Kč podle § 13 odst. 4 shora citované vyhlášky a DPH 21 %.