33 C 335/2025-57 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 26. 8. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 888 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 8. 2023, uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně peněžní prostředky vrátit, a navíc zaplatit úroky a poplatky. Celkovou částku 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč do 23. 10. 2024. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně na výzvu soudu svým podáním ze dne 23. 12. 2025 doplnila svá skutková tvrzení ve vztahu k ověření úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, přičemž majetková situace byla právním předchůdcem žalobkyně ověřena na základě pracovní smlouvy a složenek.4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V projednávané věci žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila v přípisu ze dne 7. 1. 2026 a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, přičemž ve výzvě byl poučen, že pokud se nevyjádří, bude soud ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 8. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně úvěr a zaplatit náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč, které představoval ve výši 761 Kč pevný smluvní úrok, ve výši 7 350 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, ve výši 2 077 Kč náklady na vyhodnocení úvěru a ve výši 2 700 Kč poplatek za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště žalovaného, to vše ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, počínaje od splatnosti první splátky, která je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Úvěr byl dle smlouvy poskytnut jako neúčelový hotovostní, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že peněžní prostředky mu byly předány v hotovosti v místě svého bydliště.6. Z žádosti o úvěr ze dne 23. 8. 2023 soud zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že jeho měsíční příjem činí částku 10 636 Kč a měsíční výdaje činí částku 6 255 Kč, z toho 2 000 Kč za bydlení a energie, 4 255 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaný tak prohlásil použitelný měsíční příjem ve výši 4 381 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnaný, rozvedený, bydlí u sestry a nemá žádné vyživovací povinnosti.7. Z fotografií poštovních poukázek soud zjistil, že žalovanému byla dne 16. 5. 2023 vyplacena Úřadem práce částka 11 003 Kč, dne 15. 6. 2023 částka 11 003 Kč a dne 17. 7. 2023 částka 9 902 Kč.8. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný je od 7. 8. 2023 zaměstnán na pozici čistič u zaměstnavatele , právnická osoba, , smlouva byla sjednána na dobu určitou do 29. 2. 2024.9. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 4 500 Kč.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 a přílohy č. 1 k této smlouvě zjistil, že pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, byla postoupena na žalobkyni.11. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že úplata za postoupení byla provedena dne 25. 3. 2025, přičemž tímto dnem bylo převedeno vlastnické právo k postoupeným pohledávkám.12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovaného vyrozuměl o postoupení pohledávky.13. Z výzvy k plnění ze dne 17. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 34 359,55 Kč ve lhůtě do 1. 8. 2025. Odeslání výzvy bylo doloženo podacím lístkem ze dne 17. 7. 2025.14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 23. 8. 2023 uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 o.z. v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jelikož právní předchůdce žalobkyně vystupoval v rámci uzavření smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru (úvěrující) mimo jiné povinen prověřovat úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného), jinak je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Úvěr lze pak poskytnout pouze za předpokladu, že o schopnosti úvěrovaného splácet poskytnutý úvěr, nemá úvěrující důvodné pochybnosti. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda byla smlouva o spotřebitelském úvěru platně uzavřena, tedy zda právní předchůdce žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr.19. Po zhodnocení a podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu se žalovaným jako spotřebitelem uzavřel, aniž by bylo možné konstatovat, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně v řízení tvrdila a dokládala, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupoval právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí, když vyšel z údajů a dokladů od žalovaného. Takto získané informace měl právní předchůdce žalobkyně hodnotit tak, že žalovaný má dostatek volných prostředků ke splácení poskytnutého úvěru, soud se s tímto hodnocením neztotožňuje. Z žádosti o úvěr vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného pouze okrajově. Žalobkyně svá tvrzení o ověřování příjmové stránky žalovaného doložila fotografiemi poštovními poukázkami o vyplacení dávek Úřadem práce, kdy s ohledem na postupně klesající částku a poznámku ve formě zkratky PvN soud předpokládá, že by se mělo jednat o výplatu podpory v nezaměstnanosti. Pracovní smlouva sama o sobě majetkovou situaci žalovaného nikterak nedokládá, přičemž potvrzuje toliko, že pracovní poměr žalovaného s jeho zaměstnavatelem vznikl dne 7. 8. 2023 a jeho trvání bylo sjednáno do 29. 2. 2024. Soud zde pro úplnost doplňuje, že ve spojení pracovní smlouvy s fotografií poštovních poukázek, pak z těchto nelze řádně posoudit příjmovou stránku žalovaného, přičemž pracovní smlouva neobsahuje výši mzdy, zároveň je pak zřejmé, že dané částky nejsou žalovanému již k okamžiku uzavření pracovní smlouvy vypláceny, kdy žalovaný uzavřel pracovní smlouvu a pominuly tak podmínky pro výplatu podpory v nezaměstnanosti. Právní